Národní portrétní galerie Smithsonian Institution ve Washingtonu si objednala obrazy manželů Baracka a Michelle Obamových. Jejich portréty poprvé ztvární černošští umělci.
Aféra se sexuálním obtěžováním se v USA přelévá ze světa showbyznysu do politiky a médií. Zodpovídat se musí republikáni i demokraté a dosud respektovaní žurnalisté.
Americký prezident Donald Trump a skupina vlivných republikánů tlačí v americkém Kongresu na ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, aby jeho úřad začal vyšetřovat Hillary Clintonovou. Podle prezidenta a zákonodárců měla bývalá Trumpova prezidentská protikandidátka jako americká ministryně zahraničí podezřelé obchodní kontakty s Rusy. Ve hře je v této věci i zvláštní vládní vyšetřovatel. Podobně jako v případě současné Trumpovy tzv. ruské kauzy, mapující podezřelé kontakty jeho týmu během loňské prezidentské kampaně v USA.
Americký prezident Donald Trump v pátek vyráží na svoji první cestu do Asie. Jejím klíčovým tématem bude severokorejský jaderný program. Trump si zatím vyměnil několik ostrých vzkazů se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, ale zatím se nezdá, že by měl plán, jak jeho jaderné ambice skutečně zastavit. Šéf Bílého domu bude tuto otázku řešit v Číně, ale především pak s americkými spojenci v Japonsku a Jižní Koreji.
Prezident USA Donald Trump se podle amerických médií chystá tento týden označit jadernou dohodu s Íránem z roku 2015 za nefunkční. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Na americkém Kongresu pak bude, zda znovu uvalí na Teherán sankce. "Věc by ale měl rozhodnout sám Trump. On musí jasně říct, co se má stát," hodnotí situaci americký zahraničněpolitický analytik Joshua Muravchik. Jadernou dohodu s Íránem považuje za špatnou, ale ještě zdaleka horší je podle něj současná zahraniční politika Donalda Trumpa.
Veterán americké diplomacie Daniel Fried do ní nastoupil už za éry prezidenta Jimmyho Cartera. Na prvním postu byl v roce 1980 v tehdejším sovětském Leningradě. Jeho posledním úkolem, než letos v únoru odešel ze služeb státu, byla funkce koordinátora amerických sankcí vůči Rusku. V této roli se Fried nakonec ocitl v nepříjemné situaci. Po Trumpově nástupu do Bílého domu musel proti němu lobbovat v americkém Kongresu, aby zajistil, že nový prezident protiruské sankce nezruší.
Pondělní útok osamělého střelce v Las Vegas, po kterém zůstalo nejméně 59 mrtvých a přibližně 527 zraněných, se stal nejhorším masakrem ruční zbraní v moderní historii Spojených států. Řada amerických prezidentů dokázala v podobných situacích Američany v zármutku spojit a uklidnit, například Ronald Reagan po havárii raketoplánu Challenger v roce 1986. Lidé v USA teď sledují, zda se něco takového podaří Donaldu Trumpovi. Mnozí jsou ale skeptičtí. Stejně jako nevěří, že by krvavý masakr v Las Vegas vedl k omezení držení střelných zbraní v USA.
Všichni neustále lžeme. Americký profesor Timothy Levine, který se více než 20 let věnuje výzkumu lhaní, zjistil, že lidé řeknou průměrně každý den dvě lži. A americký výzkumník Robert Feldman odhalil, že když se potkají dva cizí lidé, jsou schopni říct tři nevinné lži během prvních deseti minut, napsal zpravodajský server The Sun.
Minulý týden zemřel bývalý senátor a podnikatel Jiří Rückl. Rückl vzkřísil slavnou rodinnou tradici nižborských skláren. Sklárny vyráběly ceny Český lev, ceny Ferdinanda Peroutky nebo takzvané Křišťálové oko pro vítěze soutěže Czech Press Photo. Jiří Rückl byl také v letech 1996 až 2004 senátorem, nejprve zvolený za ODA, později za Čtyřkoalici. V Senátu se věnoval činnosti ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.
Donald Trump v úterý dorazí do Texasu, aby si zblízka prohlédl škody napáchané hurikánem Harvey. Hurikán, který zaplavil Houston, je i první vážnou externí zkouškou prezidenta, který dosud řešil spíše jen krize uvnitř svého týmu. Poučen příklady svých předchůdců v úřadě prezident Trump ví, že nesmí selhat. Nechce-li například dopadnout jako jeho republikánský předchůdce v úřadě George Bush. Ten se ze své rozpačité reakce na hurikán Katrina v srpnu 2005 do konce prezidentství už politicky nezotavil.
Podle bývalého amerického prezidenta Billa Clintona byl Václav Havel někým, kdo dokázal svou zemi osvobodit bez jediného výstřelu. Charakterizuje ho jako člověka, který si uvědomoval, co je podstatou demokracie. Clinton to prohlásil v rozhovoru se zpravodajkou Českého rozhlasu v USA Lenkou Kabrhelovou. V interview se věnuje hlavně někdejšímu českému prezidentovi, ale také NATO nebo svým někdejším představám o tom, jak bude vypadat současný politický svět.
V uplynulých desetiletích to byl Pchjongjang, kdo hrál ruskou ruletu se svým jaderným programem. Teď ale přibyl nový nepředvídatelný fenomén, americký prezident Donald Trump. A média, která se snaží naplnit jeho prázdná prohlášení vlastními interpretacemi, mohou nakonec zafungovat jako katalyzátor výbuchu. Teď už víme, co je to "eskalace konfliktu".
Americký prezident Donald Trump má "pracovní dovolenou", na dva týdny se přesunul z Washingtonu do svého golfového klubu v New Jersey. Severokorejská krize sice prezidenta zaměstnává i tam, ale pro Bílý dům je to v každém případě příležitost ke změnám. Budou se vyměňovat klimatizace i koberce. Pokročit v "úklidu" v okolí prezidenta by zároveň chtěl i generál John Kelly, nový šéf kanceláře Bílého domu. Jeho úkol je ale mnohem těžší než nové vymalování oválné prezidentské pracovny. Zjednat pořádek v týmu Donalda Trumpa totiž znamená, že by musel hlavně ukáznit samotného prezidenta.
Nové sankce proti Rusku, které schválil americký Kongres, znamenají v tuto chvíli konec nadějí Donalda Trumpa na lepší vztahy s Vladimirem Putinem. Ruský prezident už odpověděl vlastními tvrdými opatřeními. Trump je ovšem už třetí americký prezident v řadě, který poznal, že přátelství s Vladimirem Putinem není vůbec snadné. USA a Rusko mají řadu protichůdných zájmů. Jak ukázal za prezidenta George Bushe konflikt v Gruzii, za Baracka Obamy válka na Ukrajině a v případě Donalda Trumpa ruské vměšování do loňské prezidentské kampaně v USA.
Evropa a svět vzdaly v sobotu hold Helmutu Kohlovi, zesnulému německému kancléři. Kohl si přál evropský obřad, na jeho rakvi tak v Evropském parlamentu byla modro-žlutá vlajka Evropské unie. Býval vnímán jako kancléř-sjednotitel Německa a muž, který stál za zásadním posunem v integraci Evropy.
Heslo "sláva vítězům, čest poraženým" platí v americkém Bílém domě jen velmi omezeně. Nový prezident Donald Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží nemilosrdně vymazat z historie svého předchůdce Baracka Obamu. Okamžitě po nástupu do úřadu začal Trump rušit Obamovu reformu zdravotnictví. Radikálně mění jeho energetickou politiku, a svého předchůdce dokonce čerstvě obvinil z vlastních problémů – tedy že v loňské prezidentské kampani nezasáhl proti ruskému vměšování do amerických voleb. Nejnovější průzkumy veřejného mínění ale dávají za pravdu Baracku Obamovi – jak u Američanů, tak ve světě byl oproti Trumpovi v prezidentské funkci mnohem oblíbenější.
Navzdory přání vdovy po Helmutu Kohlovi pronese projev na smutečním rozloučení s bývalým německým kancléřem také Angela Merkelová. Přestože byla ve své době Kohlovou chráněnkou, později se nerozešli v dobrém. Kromě kancléřky promluví také třeba předseda Evropské rady Donald Tusk, bývalý americký prezident Bill Clinton nebo současný francouzský prezident Emmanuel Macron. Obřad proběhne ve Štrasburku a poté bude rakev s Kohlovými ostatky převezena do Německa.
Americký prezident Donald Trump na svém Twitteru poprvé přiznal, že je vyšetřován kvůli svým bývalým kontaktům s Rusy. Zvláštní vyšetřovatel této kauzy Robert Mueller má přitom pověst důsledného, politicky nezávislého ochránce spravedlnosti. Pracoval v republikánských i demokratických administrativách. Dvanáct let, za prezidentů George Bushe i Baracka Obamy, vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Do svého současného, "ruského" vyšetřovacího týmu si vzal i právníka, který byl už u aféry Watergate.
Nejnovější dění kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa až nápadně připomíná pětačtyřicet let starou aféru Watergate. Nahrávka s někdejším prezidentem Richardem Nixonem rozpoutala aféru nevídaných rozměrů. Stejně skandální je teď podle médií záznam z únorové schůzky, na které se měl Donald Trump snažit přesvědčit šéfa FBI Jamese Comeyho, aby přestal vyšetřovat vazby tehdejšího poradce Michaela Flynna na Rusko. V druhé kauze pak Trump údajně předal Rusům citlivé informace o islamistech. Kreml to odmítl a nabídl, že záznam schůzky zveřejní. Spojené státy si mezitím znovu kladou otázku: Porušil prezident zákon a hrozí mu odvolání Kongresem, tzv. impeachment?
Americký prezident Donald Trump odvolal v úterý dosavadního ředitele FBI James Comeyho. Důvodem jsou podle něj chyby ve vyšetřování kauzy se soukromými e-maily bývalé ministryně zahraničí a Trumpovy prezidentské protikandidátky Hillary Clintonové. Comey ale taky dosud vedl vyšetřování možných kontaktů Trumpova volebního týmu s Rusy. Tato aféra už stála místo prezidentova poradce pro národní bezpečnost, generála Michaela Flynna. A dotýká se potenciálně lidí v bezprostředním okolí Donalda Trumpa, například jeho zetě a poradce Jareda Kushnera. Podle amerických demokratů uklidil prezident nepohodlného Comeyho právě kvůli jeho ruskému vyšetřování.
