Belgická ministryně školství Joëlle Milquetová vydala pravidla, jimiž se mají bruselské školy v době ohrožení terorismem řídit. Vyvolala tím různé reakce: od stížností, že vojáků u škol není dost, po kritiku, že zbytečně přehání. Z desítky lidí podezřelých z přípravy teroristických útoků se přitom Belgičanům zatím povedlo chytit jen jednoho. Reportáž Aktuálně.cz z Bruselu.
K úderu proti radikálům a k uzavření zhruba osmdesáti jejich mešit přistoupilo v létě Tunisko po masakru turistů na pláži u Středozemního moře. Evropští politici teď vyzývají k jeho následování. Mešity pod vlivem extremistických duchovních hrály také důležitou roli při útocích 11. září 2001. Někteří atentátníci a lidé, kteří je ovlivnili, se scházeli v hamburských mešitách al-Kuds (Jeruzalém) a al-Núr (Světlo). Německé úřady al-Kuds na ulici Steindamm blízko hlavního nádraží uzavřely před pěti lety.
Čtvrteční dění související s bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Brusel není pouze potenciální cíl teroristického útoku, už padesát let je také hlavním městem špionáže, říká investigativní novinář a autor dvou knih o belgických tajných službách Kristof Clerix. Největším problémem belgických tajných služeb proto podle něj je, že jsou poddimenzované. Nemohou zvládnout sledování desítek navrácených džihádistů ze Sýrie a zároveň stovek špiónů z různých zemí, kteří využívají Brusel jako základnu pro získávání informací. Rovněž vystopovat Salaha Abdeslama, podezřelého z účasti na atentátech v Paříži, podle něj není tak jednoduché, jak se může zdát, protože Islámský stát cvičí své bojovníky i na to, jak se skrývat před bezpečnostními složkami.
V Bruselu stále platí nejvyšší stupeň ohrožení před teroristickými útoky. Obchodníci se bojí ztrát, a tak raději postupně začínají otevírat své obchody. Nejvíce nákupů se totiž v Belgii tradičně odehrává před 5. prosincem. Ještě v úterý byly obchody v centru města stejně jako restaurace téměř prázdné.
Středeční dění související s bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Skupina útočníků ozbrojených automatickými zbraněmi zadržovala v Roubaix rukojmí poté, co se jí nepodařila loupež v rodinném domě. Zazněly výstřely a přišly zprávy o možných zraněných, jedním ze zadržovaných byl ředitel místní banky. Nejprve se dvěma zajatcům podařilo utéci a zbylí dva byli za dosud nejasných okolností osvobozeni, uvedla místní média. Jeden z útočníků byl při policejní akci zastřelen.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zadržel na základě eurozatykače tři muže a jednu ženu české státní příslušnosti, kteří údajně byli hlavními organizátory nelegálního převozu migrantů z Albánie, Sýrie, Makedonie a Kosova do Británie. Mezinárodní organizované skupině hrozí v Belgii pět až 20 let vězení. Jako řidiče nákladních vozů s migranty prý najímala sociálně slabé Čechy a Slováky. O předání zadržené čtveřice belgické justici budou rozhodovat Městský soud v Praze a Krajský soud v Ústí nad Labem.
Úterní dění související s bojem s Islámským státem sledujeme v online reportáži.
Francouzští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Salah Abdeslam řídil automobil Renault Clio, kterým dopravil tři atentátníky před fotbalový stadion v Saint-Denis. Auto se den po útocích našlo zaparkované v 18. pařížském obvodě. Zjevně ve spěchu, zčásti stálo v křižovatce. Je tedy možné, že Salah Abdeslam měl zaútočit zde, protože v prohlášení Islámského státu se několik hodin po masakru hovořilo vedle jiných lokalit i o 18. obvodu.
Pondělní dění po sérii teroristických útoků v Paříži jsme sledovali v online reportáži.
Do chudé bruselské čtvrti Molenbeek vedou stopy téměř všech posledních teroristických útoků v Evropě, včetně toho pařížského.
V Bruselu byl vyhlášen nejvyšší stupeň hrozby teroristického útoku. V ulicích jsou těžkooděnci se zbraněmi i obrněná vozidla. Až do nedělního odpoledne nebude ve městě jezdit metro. Premiér Charles Michel po zasedání bezpečnostní rady státu uvedl, že panují obavy, že by mohlo dojít k útoku podobnému těm, které se staly minulý týden v Paříži. Podívejte se, jak to nyní v Bruselu vypadá
Sobotní dění po sérii teroristických útoků v Paříži jsme sledovali online.
Ozbrojenci napadli luxusní hotel Radisson v Bamaku, hlavním městě Mali. Mezi hotelovými hosty byla řada cizinců, včetně amerických či francouzských vojáků. Potvrzených obětí je 22. Na Twitteru se k útoku přihlásila skupina al-Mirábitún. Země vyhlásila výjimečný stav, který má platit deset dní pro celé území státu.V Mali působí i zhruba tisícovka francouzských vojáků a také vojáci z Česka.
Údajný strůjce pařížských atentátů Abdelhamíd Abaaoud se stal nejhledanějším teroristou současnosti. V jeho plánech figurovalo i hlavní město České republiky. Jak se z bezproblémového dítěte stal fanatický džihádista?
"Vzali jsme mu otisky, ale jak jsme je mohli ověřit? V jaké databázi? Pokud o něm nemáme žádné podezřelé informace nebo není hledaný Interpolem, může jít," řekl srbský představitel, který má na starosti registraci uprchlíků v balkánské zemi. Muž, u kterého se našel syrský pas na jméno Ahmad Muhammad, podle svědků cestoval Balkánem se společníkem.
Francouzská média přišla s informacemi, že strůjcem teroristických útoků v Paříži je zřejmě 27letý Belgičan s marockými kořeny Abdelhamid Abaaoud. Vůdčí postava belgické džihádistické skupiny, kterou letos v lednu rozprášila policie.
Belgická policie zatýkala v bruselské čtvrti Molenbeek, kde žili nejméně dva z pařížských atentátníků. Na místě jsou desítky policistů, občas se ozývají výstřely. "Jeden člověk se v bruselské čtvrti Molenbeek, v ulici Delaunoy, zabarikádoval. Policie vyzvala všechny, aby přišli k oknu a ukázali prázdné ruce. Poté se ozvala detonace. Policie zadržela jednu osobu," popisují belgická média. Původně se hovořilo o tom, že policie zatkla také šestadvacetiletého útočníka Salaha Abdeslama, belgická prokuratura to ale dementovala. Čtvrť Molenbeek, kde žije početná muslimská obec a která má pověst místní bašty džihádistů, policisté prohledávali už o víkendu. Policie zde zatkla nejméně pět lidí.
Z Francie odešlo podle nedávné analýzy francouzského parlamentu bojovat do řad Islámského státu v Sýrii téměř tisíc lidí. Nejvíce z evropských zemí. Z Belgie zamířily do Sýrie více než tři stovky radikálů. V poměru k celkovému počtu obyvatel je tak na tom Belgie v Evropě nejhůře. Parlamentní studie uvádí, že zhruba každý pátý francouzský muslim, který se vydal do Sýrie bojovat, je konvertita. Tedy že k islámu přestoupil v mládí či dospělosti a dříve či později vstřebal jeho radikální, džihádistickou verzi.
