I když se údaje o původu středověkého rytíře Dalibora liší – některé zdroje mluví o Kozojedech, jiné o Konojedech, dvou středočeských vesnicích vzdálených necelých deset kilometrů –, za tím současným je dobré se vydat do Brna.
U příležitosti Roku české hudby, jak se říká kulturní události připomínající každých deset let významná výročí hudebních osobností, nastudovalo brněnské Národní divadlo operu Dalibor od Bedřicha Smetany. Nová inscenace vznikla v koprodukci s Velšskou národní operou. Režíruje David Pountney, orchestr řídí Tomáš Hanus.
Pražské Divadlo pod Palmovkou disponuje výjimečně sehraným ansámblem, který je permanentně vystavován novým výzvám. Uvádí žánrově pestré tituly, těží ze spolupráce se zahraničními tvůrci. Jeho variabilitu dokazuje i nová inscenace Prodané nevěsty, zpěvohry známé spíš z operních provedení.
Sotva nastoupil, přihlásil se k české hudbě. „Společně nastudujeme symfonii Asrael, nejdůležitější a nejtragičtější dílo Josefa Suka. Nepřestává mě fascinovat od momentu, kdy jsem ho poprvé slyšel,“ oznámil Kirill Petrenko v roce 2019 na první tiskové konferenci, kterou absolvoval v roli šéfdirigenta Berlínských filharmoniků.
Poslední premiérou sezony v Národním divadle moravskoslezském se stane Dalibor od Bedřicha Smetany. Příběh o českém rytíři Daliborovi z Kozojed, jenž se v 15. století pomstí za vraždu přítele přepadením hradu a kvůli tomu je uvězněn na doživotí ve věži Pražského hradu, má premiéry tento čtvrtek a znovu v sobotu v ostravském Divadle Antonína Dvořáka.
„Jako každý inscenační tým, který se v pražském Národním divadle pustí do Prodané nevěsty, jsme čekali, že nás nebudou chválit. Je taková tradice tohoto díla. Překvapilo nás, jak jsou reakce vášnivé, ale to k opeře patří,” říká režisérka Alice Nellis. „Součástí zadání bylo, že to nemá být stejné jako předchozí inscenace. Diváci nejen bučeli, ale i tleskali. Opera by měla být živá,” dodává.
Mezinárodní architektonickou soutěž na podobu nové budovy filharmonie v Praze vyhrálo dánské studio Bjarke Ingels Group, které se proslavilo spalovnou odpadu se sjezdovkou na střeše v Kodani. "Navrhnout koncertní sál pro filharmonii je pro mě splněný sen," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz zakladatel studia Bjarke Ingels. Podle plánu města má být koncertní hala dokončena v roce 2032.
Když na pódium nastoupí členové West-Eastern Divan Orchestra, přichází s nimi výzva k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Bylo tomu tak i tento čtvrtek v pražském Obecním domě, kde ansámbl zahájil letošní ročník festivalu Pražské jaro. V Česku vystoupil poprvé. Nemocného dirigenta Daniela Barenboima nahradil osmadvacetiletý Thomas Guggeis.
Náš projekt možná nezmění svět, ale je to krok vpřed, prohlásil o West‐Eastern Divan Orchestra jeho spoluzakladatel, dirigent Daniel Barenboim.
Operní soubor Národního divadla moravskoslezského nastudoval operu Bedřicha Smetany nazvanou Hubička. Režisér Jiří Nekvasil a dirigent Marek Šedivý ji připravili pro projekt Smetanovský cyklus Ostrava 2024. V roce 200. výročí skladatelova narození chtějí kompletně uvést všech osm jeho dokončených oper.
Že bude zahájení letošního 76. ročníku Pražského jara mimořádné, rozhodl už okamžik, kdy vedení festivalu oslovilo Václava Lukse, zakladatele a vedoucího souboru Collegium 1704, zaměřeného na historicky poučenou interpretaci především barokní hudby.
Festival Pražské jaro ve středu ve Smetanově síni pražského Obecního domu tradičně zahájila Má vlast Bedřicha Smetany, tentokrát v podání souboru Collegium 1704. V sále mohli být výjimečně přítomni diváci, protože koncert je součástí pilotního projektu ministerstva kultury. Ten má ukázat cestu k návratu diváků na kulturní akce.
Byla dubnová sobota podvečer a v sále nově zrekonstruované budovy Vzlet v pražských Vršovicích, kde od začátku roku sídlí orchestr Collegium 1704, probíhala zkouška. Poprvé se setkali dirigent Václav Luks, smyčcová skupina a přeneseně vzato také Bedřich Smetana. Jeho monumentální Mou vlast barokní soubor uvede na zahájení festivalu Pražské jaro.
S Václavem Luksem, uměleckým vedoucím a dirigentem Collegia 1704, o symfonické básni Má vlast, jejíž provedení bude řídit na úvodním koncertě letošního ročníku Pražského jara.
Haldy odpadků a auta parkující na loukách či po obou stranách úzkých silniček. Taková je podle starosty Krňan na Benešovsku Josefa Hušbauera odvrácená tvář turismu v okolí štěchovické nádrže. Z toho důvodu má pochopení pro majitele pozemků, kteří nedávno oplotili oblíbenou Smetanovu vyhlídku. Krok, který vyvolal kritiku lidí, bude prověřovat stavební úřad. Pro stavbu plotu totiž neměli povolení.
Přístup k jedné z nejkrásnějších vyhlídek v okolí Prahy už znemožňuje plot. „Přístupová cesta i samotná vyhlídka leží na soukromém pozemku, který majitel nechal oplotit z důvodu nebezpečných situací a velké míry nepořádku od návštěvníků,“ tak novinku vysvětluje na sociálních sítích Klub českých turistů. Na konci května se z vyhlídky zřítil muž, který s úrazem hlavy skončil v nemocnici.
Festival Pražské jaro se vzhledem k opatřením proti šíření koronaviru letos uskuteční on-line. Organizátoři připravují přibližně deset živě přenášených koncertů, které budou k dispozici zdarma prostřednictvím webových stránek Pražského jara. Vybrané koncerty do svého programu rovněž zařadí Česká televize a Český rozhlas.
Zahajovací koncert sezony je podle tradice spojen s jistou slavnostností a očekáváním. Orchestr ukazuje, čeho je schopen, a volba dramaturgie se bere jako příznaková, neboť se v ní odráží umělecké zaměření tělesa.
Libušin výhled do budoucnosti inscenace zastavuje v roce 1868 a dál se podívat neodváží. Současnost zůstává zahalena v mlhách.
