Několik dní poté, co neznámý počítačový pirát sdělil listu New York Post, že pronikl do e-mailové schránky ředitele CIA Johna Brennana a zmocnil se jeho osobních informací, začal server WikiLeaks zveřejňovat první materiály. Pocházejí z let 2007 až 2009, vznikly tedy předtím, než Brennan nastoupil do čela CIA. Dokumenty se týkají například Íránu nebo zakázaných praktik mučení.
Americký prezident Barack Obama v předvolební kampani v roce 2008 sliboval rychlé ukončení válek na Blízkém východě a návrat amerických vojáků. Ve čtvrtek ale už poněkolikáté termín stažení armády posunul, vojáci v Afghánistánu zůstanou ještě v roce 2017. Důvodem je zhoršená bezpečnostní situace a rostoucí nápor Tálibánu, jehož členům se v říjnu podařilo dobýt několikasettisícové město Kunduz. Odsunu Američanů se tak Obama z pozice prezidenta nedočká, břímě ukončení afghánské války předá na bedra svého nástupce. Afghánistán byl přitom jednou z jeho priorit.
USA zpomalí stahování svých vojáků z Afghánistánu. V projevu to oznámí americký prezident Barack Obama. Novinářům to potvrdily zdroje z americké vlády. I příští rok tak zůstane v zemi 9800 amerických vojáků, v roce 2017 by měl kontingent čítat 5500 osob. Obama tak přehodnotil své dřívější rozhodnutí po nedávné ofenzívě Tálibánu, jehož bojovníci nečekaně obsadili severoafghánské třistatisícové město Kunduz.
"Je hlavou tohoto světa a může zasáhnout a mého syna zachránit... A nás by zachránil od velké tragédie," prohlásila Nusra Ahmadová. Jejímu synovi Alimu bylo pouhých 17 let, když byl před téměř čtyřmi lety zadržen na šíitských demonstracích ve městě Katíf na východě země. Protestující požadovali stejná náboženská práva, jako mají většinoví sunnité.
V Kamerunu již působí předsunuté americké jednotky, které USA posílají v rámci boje s Boko Haram. Úkolem amerických sil bude letecký průzkum a výzvědné operace, vojáci budou vyzbrojeni pouze ke své obraně, uvedl vládní zdroj. S rozmísťováním jednotek začaly Spojené státy v pondělí, celkem pošlou do Kamerunu 300 vojáků.
Někdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová je sice mezi voliči Demokratické strany zatím nejoblíbenější, vyhráno ale zdaleka nemá. Její pozicí otřásá aféra spojená s používáním soukromého emailu. Ohrozit ji navíc může i viceprezident Joe Biden, pokud se rozhodne přihlásit do volebního klání. Clintonová v posledních týdnech překvapila - distancovala se od některých kroků Baracka Obamy. Jejím největším oponentem je v tuto chvíli vermontský senátor Bernie Sanders. Ten brojí proti "nadvládě" Wall Streetu a nerovnosti příjmů. Komentátoři ale očekávají, že diskuze nebude tak výbušná jako v případě republikánů.
Takzvané "kondolenční platby" byly populární zejména v Iráku a Afghánistánu. Za masakr 24 civilistů v iráckém městě Hadítha USA v roce 2005 vyplatily celkem 38 000 dolarů. Ztráta milovaného člověka byla vyčíslena na 2500 dolarů. USA tvrdí, že k náletu v Kunduzu došlo omylem, prezident Barack Obama se za něj omluvil. MSF útok označila za válečný zločin.
Americký prezident Barack Obama v pátek navštívil Roseburg ve státě Oregon, aby vyjádřil soustrast pozůstalým po obětech masakru na místní vyšší odborné škole. Minulý čtvrtek tam mladík postřílel devět lidí a následně spáchal sebevraždu. "Nejsme jedinou zemí na světě, v níž žijí vyšinutí lidé. Ale jsme jedinou vyspělou zemí, kde každých několik měsíců dojde k podobné masové střelbě," prohlásil Obama minulý týden v reakci na střelbu v Roseburgu. Upozornil, že ty americké státy, které mají nejpřísnější zákony o držení zbraní, vykazují nejnižší procento zastřelených lidí. Jeho snahu prosadit zpřísnění zákonů o držení střelných zbraní, vždy zablokovali lobbisté z Národní asociace majitelů zbraní
KLDR v sobotu čekají oslavy 70. výročí založení vládnoucí strany, které podle řady náznaků a spekulací může doprovázet vypuštění družice. Západ podobné akce vnímá coby testy raket dlouhého doletu, které by v budoucnu mohly posloužit také coby nosiče jaderných hlavic. I v minulosti se Pchjongjang uchyloval k plánování podobných testů tak, aby připadaly na významná výročí - mimo jiné sto let od narození Kim Ir-sena nebo rok od úmrtí Kim Čong-Ila. Satelitní snímky zatím ale žádné důkazy o přípravě dalšího testu neposkytly. Vysoký představitel armády USA tento týden naznačil, že KLDR už jaderné zbraně i schopnost je raketově dopravit na území Spojených států nejspíš má.
Demokratická kandidátka na prezidentku Hillary Clintonová vystoupila s kritikou vůči obří dohodě o Transpacifickém partnerství (TPP), na které se tento týden po letech vyjednávání dohodly USA s 11 dalšími státy. Dohoda, kterou coby Obamova ministryně zahraničí pomáhala sama Clintonová vyjednávat, podle ní nedosáhla na laťku, která byla původně vytyčena. Clintonovou čeká příští týden první televizní volební debata a její dosavadní napojení na dohodu jí dosud ubíralo hlasy v řadách liberálnějších demokratů a zaměstnaneckých spolků. TPP se dotýká dvou třetin světového hospodářství a v případě jejího schválení by představovala největší Obamův úspěch na poli hospodářství.
Senátem amerického Kongresu prošel vojenský rozpočet na příští finanční rok. Zákon o výdajích ve výši 612 miliard dolarů už dříve odhlasovala Sněmovna reprezentantů. Bílý dům však dal opakovaně najevo, že Barack Obama bude zákon vetovat. Prezidentův odpor vyvolává pasáž zákona, která by Pentagonu umožnila částečně se vyhnout automatickým rozpočtovým škrtům, které vstoupí v platnost koncem letošního roku. Ministerstvu obrany by podle Bílého domu prospěl rozpočet na delší dobu, než jen na období jednoho roku. Pokud Kongres Obamovo předpokládané veto nezvrátí, budou muset poslanci zákon přepracovat. Stalo by se tak popáté za poslední půlstoletí.
Česká diplomacie se rozhodla zareagovat na postupné oteplování vztahů mezi Spojenými státy a Kubou. Ještě v říjnu na „ostrov svobody“ zamíří delegace v čele s náměstkem ministra zahraničí Martinem Tlapou. Spolu s ním do letadla nasedne i skoro třicítka zástupců českých firem. Ty by rády využily možností, jež nový trh nabídne.
Spojené státy, Japonsko, Austrálie a dalších devět významných zemí kolem Tichého oceánu dokončily pět let připravovanou obchodní dohodu. Týká se rozsáhlé oblasti vzájemného obchodu a měla by sjednotit standardy jednotlivých zemí. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky. Podle Baracka Obamy má vyvážit posilování vlivu Číny.
Afghánské úřady agenturám řekly, že bojovníci Talibanu, kteří měli v sobotu zaútočit na nemocnici organizace Lékaři bez hranic (MSF) v Kunduzu, ji využili jako "lidský štít". Stále se s určitostí neví, kdo na údajné teroristy poté zaútočil a zabil přitom nejméně 22 pacientů a pracovníků MSF. Podle MSF to ale Taliban nebyl. Vše podle organizace nasvědčuje tomu, že za bombardováním stojí mezinárodní koalice vedená Američany.
Během druhého volebního období současného prezidenta neproběhl téměř ani jeden kalendářní týden, během kterého by nedošlo k masovému řádění střelce, při němž byli zraněni nejméně čtyři lidé. Posledním incidentem je střelba na škole v Oregonu. "Nějakým způsobem se z toho stala rutina," přiznal v následném projevu Obama. Ten se opakovaně zasazuje o zpřísnění pravidel ohledně prodeje a vlastnictví zbraní, naráží ale na odpor Kongresu i řady Američanů.
Šestadvacetiletý střelec na vyšší odborné škole v oregonském městě Roseburg zabil devět lidí a sedm zranil. Někteří zranění jsou ve vážném stavu. Policie vraha zlikvidovala poblíž jedné z učeben. Podle policejních zdrojů amerických televizí byl pachatelem Chris Harper. Vyšetřovatelé vyslýchají lidi, kteří byli s Harperem v kontaktu den před tragédií, kdy se údajně s krvavými plány svěřoval na sociálních sítích. Prezident Barack Obama v emotivním projevu po střelbě prohlásil, že by USA měly ztížit vyšinutým střelcům přístup ke zbraním a zařadit se tak mezi ostatní vyspělé země.
Během čtvrtka Rusové provedli třicet náletů na cíle v severozápadní Sýrii. Tu mají v rukou povstalci, kteří bojují proti režimu Bašára Asada, ale nehlásí se k Islámskému státu. Podle opozice jsou oběťmi středečních náletů jen civilisté. Americká vláda stojí před otázkou, jak reagovat, když Rusko hovoří o bombardování Islámského státu, ale útočí i na skupiny, které spolupracují s USA. Do válkou zmítané země údajně dorazily stovky vojáků z Íránu.
Kongresem prošel zákon, který zabrání, aby se Spojené státy ocitly v platební neschopnosti. Kdyby nebyl schválen, vládní úřady by se ocitly bez financí již od čtvrtka, kdy v zemi začíná nový fiskální rok. Takzvaný shutdown, kdy federální vláda zůstala kvůli politickému patu několik dní bez financí, nastal v zemi například v roce 2013.
Povede konflikt v Sýrii k novému střetu mocností, nebo můžeme očekávat mírové rozhovory? Ani jedno, ani druhé, jde jen o další z tahů v poziční hře, píše Jiří Schneider.
New York - Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová kritizovala pondělní vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina na Valném shromáždění OSN a jeho projev nazvala neostalinským. Putinovy výtky Západu podle šéfky bývalé sovětské republiky svědčí o tom, že ruský prezident "stále žije ve 20. století". Projevy Putina a amerického prezidenta Baracka Obamy podle ní ukázaly, že jde o vůdce "dvou různých světů", kteří se nemohou domluvit, ani pochopit jeden druhého. Komentátoři také hovoří o rozdílu mezi Putinovým projevem v OSN a mírnějším vystupováním po dvoustranné schůzce s Obamou, jakkoli oba prezidenti ve svých vystoupeních ani o krok neustoupili od svých dřívějších postojů.
