Čína si dělá nároky na většinu Jihočínského moře, kde místy soupeří s podobnými nároky Vietnamu, Malajsie, Bruneje, Filipín a Tchaj-wanu. Washington dlouhodobě zpochybňuje snahy Číny kontrolovat oblast včetně námořních cest a nedávno vyslal k cestě poblíž jednoho z Pekingem nárokovaných ostrovů torpédoborec, což čínské vedení odsoudilo.
Miliardář a realitní magnát Donald Trump, který se chce stát při letošních volbách americkým prezidentem a Obamu vystřídat, se chopil příležitosti a kritiku od Obamy namířil opačným směrem. Na svém předvolebním mítinku v Jižní Karolíně prohlásil, že negativní slova od hlavy státu jsou pro něj velkým komplimentem. "Jako prezident odvádí tak mizernou práci," řekl miliardář jásajícím voličům.
Po loňském obnovení diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Kubou stahují americké úřady vůči Kubě některá omezení. V úterý se země dohodly na znovuzavedení pravidelné letecké linky, která byla zakázána v 60. letech. Z USA se na Kubu po půlstoletí dostanete letadlem, země po půlstoletí obnovily devět linek
Turecká armáda začala o víkendu ostřelovat kurdské milice na severu Sýrie. Ankara Kurdy vyzvala, aby se z nedávno dobytých pozic u hranic s Tureckem stáhli, ti to odmítli a obvinili Turky z vměšování do vnitřních záležitostí Sýrie. Turecko a Saúdská Arábie by prý podle šéfa turecké diplomacie mohly zahájit i pozemní operaci proti islamistům v Sýrii. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby vyzval jak Turecko, tak syrské Kurdy, aby ustoupili a raději se zaměřili na "společnou hrozbu" v podobě bojovníků Islámského státu. Prezidenti Ruska a USA se shodli, že je potřeba v boji s IS intenzivnější spolupráce.
Prezidenti Ruska a USA se shodli, že je nutné zintenzivnit spolupráci, která přispěje ke klidu zbraní v Sýrii. Kromě toho se chtějí obě strany společně podílet na rozdělování dodávek humanitních dávek v zemi zmítané občanskou válkou. Podle amerického senátora Johna McCaina ale dohoda o Sýrii nic neznamená, protože dál umožňuje Rusku beztrestně bombardovat civilisty.
Americký Senát ve středu schválil rozšíření sankcí vůči Severní Koreji. Dotknou se mimo jiné všech, kteří nějaký způsobem podpoří fungování severokorejského jaderného programu. Horní komora Kongresu tak reagovala na jaderný test, který KLDR provedla v lednu, a na odpálení rakety dlouhého doletu z minulého týdne.
Nejvyšší soud USA pozastavil plán amerického prezidenta Baracka Obamy na snížení emisí oxidu uhličitého do ovzduší, který je základem boje Obamovy vlády se změnami klimatu. Bílý dům k výroku soudu uvedl, že s ním nesouhlasí a že očekává, že nová emisní pravidla obstojí v soudní při. Soud vyhověl žádosti 27 států a firem, aby byla odložena redukce vypouštění škodlivin do doby, než budou ukončeny soudní pře. Podle odpůrců nová pravidla povedou k uzavírání elektráren a ke zvýšení účtů za elektřinu. Prezident Obama loni navrhl snížit do roku 2030 pokles emisí CO2 v porovnání s rokem 2005 o 32 procent. Plán čisté energie má kritiky z řad republikánů, ale i některých demokratů.
Technologická převaha Západu ve zbrojení oslabuje. Konstatuje to ve své zveřejněné ročence o vojenské rovnováze ve světě londýnský Mezinárodní ústav pro strategická studia. Příčinou tohoto trendu je jednak skutečnost, že nové technologie se dostávají do rukou dalších států i nestátních aktérů a také rozhodnutí Ruska a Číny investovat do moderních zbrojních technologií. Naproti tomu financování vyzbrojování v Evropě zaostává, přičemž pouze čtyři z 26 evropských členů NATO dodržují cíl vynakládat na obranu alespoň dvě procenta HDP.
Návrh rozpočtu USA pro příští fiskální rok navzdory rekordním výdajům počítá s poklesem schodku na 503 miliard dolarů (zhruba 12 bilionů Kč) z letošních 616 miliard dolarů. Dokument představený prezidentem Barackem Obamou má převážně politický charakter, není totiž pravděpodobné, že by ho schválil republikány ovládaný Kongres.
Americký prezident Barack Obama požádal Kongres o 1,8 miliardy dolarů (44 miliard korun) na boj proti šíření viru zika. Peníze mají být využity na výzkum i kontrolu šíření komárů, kteří jsou přenašeči viru, řekl Obama v rozhovoru, který v pondělí odvysílala stanice CBS. Část peněz, o něž žádá, by měla být poskytnuta zemím, kde se virus šíří a které se snaží bojovat proti šíření komárů. V USA se pak o fondy podělí ministerstva zahraničí a zdravotnictví a sociální péče, část jich dostane Agentura pro mezinárodní rozvoj. Část peněz půjde také na podporu těhotných žen s nižšími příjmy.
První průzkumy ukazují, že úterní primárky v New Hampshiru by mohly mít poměrně jednoznačné vítěze. Zatímco mezi republikány dominuje anketám miliardář Donald Trump, voliči demokratů dávají přednost vermontskému senátorovi Berniemu Sandersovi.
Americký prezident Barack Obama při středeční návštěvě mešity v Baltimore kritizoval jako neomluvitelné útoky některých politiků proti muslimům a islámu. Prohlásil, že útok proti jedné víře je útokem proti všem náboženstvím. Americkou mešitu navštívil ve funkci prezidenta vůbec poprvé. Podle dřívějších prohlášení Bílého domu chtěl demonstrovat princip svobody vyznání, a to v situaci, kdy v zemi po loňském případu střelby v kalifornském San Bernardinu zesílila protimuslimská rétorika. Manželská dvojice s vazbami na radikální islám v prosinci v San Bernardinu zabila 14 lidí. Ostře proti muslimům vystupuje například republikánský uchazeč o prezidentskou funkci Donald Trump.
Ted Cruz je velmi konzervativní politik, blízký Tea Party. V prezidentském souboji s kandidátem Demokratické strany 4. listopadu má ale větší šance uspět umírněný, více středový zástupce republikánů. Což je Marco Rubio.
Prezident USA Barack Obama hodlá v rozpočtu na příští rok vyhradit částku 755 milionů dolarů na boj s rakovinou. Oznámil to dnes Bílý dům. Plán prezidenta podléhá schválení poslanců Kongresu. Peníze mají být určeny pro Národní ústav zdraví (NIH) a Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), dvě významná výzkumná centra financovaná státem. Už pro letošní rok bylo z rozpočtu uvolněno 195 milionů dolarů pro potřeby boje s onkologickými chorobami. Peníze obdrží výzkumníci z NIH. Obama minulý týden ustavil speciální tým, jehož hlavním úkolem bude koordinovat boj s rakovinou a urychlit výzkum této choroby. Na programu se bude podílet ministersvo obrany i viceprezident Joe Biden.
Americký prezident Barack Obama navštíví ve středu baltimorskou mešitu a sejde se s členy americké muslimské komunity. Bude to pro něho poprvé v prezidentské funkci, uvedla agentura AP. Podle amerického Bílého domu chce Obama návštěvou vyjádřit veřejně podporu muslimům v době, kdy jsou náznaky toho, že se veřejné mínění v USA proti nim obrací z obav z teroristických činů páchaných extremistickými skupinami. Obama se do značné míry doposud od muslimů spíše distancoval, aby neposiloval spiklenecké teorie o tom, že je skrytým muslimem narozeným v Keni jako jeho otec. Obama se ale ve skutečnosti narodil na Havaji a je křesťanem. Přesto mnoho lidí v USA stále věří, že to není pravda.
Vlivný americký deník The New York Times dnes podpořil prezidentskou kandidaturu demokratky Hillary Clintonové a republikána Johna Kasiche. Bývalou první dámu a exministryni zahraničí list označil za jednu "z nejvíce způsobilých prezidentských kandidátů v moderní historii". Jediným z republikánských uchazečů o nominaci do boje o křeslo v Bílém domě, kterého jsou NYT "schopné strávit" je John Kasich. Guvernér státu Ohio se v průzkumech veřejného mínění ale na předních příčkách neumisťuje. Kasich je prý "jedinou přijatelnou volbou pro republikány unavené extremismem a nezkušeností, které lze v klání vidět".
Prezidentští kandidáti republikánů využili v sedmé debatě Trumpovy nepřítomnosti k jeho kritice. Miliardář a mediální magnát, který celostátně vede v boji o republikánskou nominaci do střetu o Bílý dům, odmítl účast na poslední debatě před začátkem volebního maratonu kvůli sporu s televizní stanicí Fox News a jednou z jejích moderátorek. Ústředními tématy debaty byly boj proti terorismu a kritika současné vlády demokratického prezidenta Baracka Obamy.
Diplomatický konflikt ve středu vyvolal happening skupiny moskevských performerů Glavplakat, kteří na budově naproti americkému velvyslanectví vyvěsili plakát s vyobrazením prezidenta Baracka Obamy a nápisem "killer" (zabiják). Americké ministerstvo zahraničí proti akci důrazně protestovalo. "Svoboda slova je svoboda slova, bez ohledu na místo. Proti takové charakteristice našeho prezidenta ale kategoricky protestujeme," řekl mluvčí. Skupina Glavplakat na svých webových stránkách označila útok na Obamu za protest proti americké vojenské angažovanosti v Sýrii a v Iráku, kterou označuje za intervenci.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odcestuje koncem března do USA, kde se zúčastní Summitu o jaderné bezpečnosti. Sobotku osobně pozval americký prezident Barack Obama. Premiér za dva roky ve funkci navštíví Spojené státy už potřetí. Klíčovým tématem česko-amerických vztahů bylo v poslední době právě jádro. Americká diplomacie v čele s Obamou významně podporovala ambice americko-japonské společnosti Westinghouse ve stomiliardovém tendru na dostavbu třetího bloku Jaderné elektrárny Temelín.
Jiskření mezi americkými prezidentskými kandidáty vyvolávalo hlasité reakce v publiku při debatě pořádané v Jižní Karolíně televizní sítí Fox Business Network. Necelé tři týdny před začátkem série stranických primárek vede newyorský realitní magnát Donald Trump celostátní průzkumy, v anketách mezi voliči ve státě Iowa, který bude o podpoře kandidátů rozhodovat jako první, však svádí vyrovnaný souboj s texaským senátorem Tedem Cruzem.
