Americký prezident Donald Trump prohlásil novináře za "nepřátele lidu" a vyhrožoval, že prosadí zpřísnění legislativy tak, aby mohl média žalovat za údajné pomluvy. Trumpovi se to za jeho pobytu v Bílém domě nepodařilo. Jeho štafetu teď ovšem převzala bývalá guvernérka Aljašky a kandidátka na viceprezidentku ve volbách v roce 2008 Sarah Palinová.
Prezident Joe Biden už dříve vyloučil přímou účast Američanů v případném ozbrojeném konfliktu Ukrajiny s Ruskem. Vojenská pomoc USA pro Kyjev spočívá v dodávkách zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin teď ale musí ze strany Washingtonu počítat s tvrdými sankcemi. Nejen proti ruským bankám a vybraným ekonomickým odvětvím, ale i proti nejužšímu okruhu lidí z Kremlu.
Americký prezident hodlá splnit svůj slib, že do nejdůležitějšího tribunálu USA uvede historicky první černošku. Demokraté mluví o kroku na cestě ke spravedlnosti. Republikáni vidí protiústavní upřednostňování barvy kůže před kvalifikací. A v pasti tohoto nezdravého politického rozštěpení uvízlo i samo právo.
Současný šéf Bílého domu nejen nepůsobí jako lídr, on jím není. A to Američané neodpouštějí. Je to možná až podprahové, ale je to důvod, proč na otázku, jak hodnotíte prezidenta, zavrtí nerozhodně hlavou a pak ukážou palcem dolů.
Ve čtvrtek uplyne rok od nástupu demokrata Joea Bidena do Bílého domu. Zatím si však vede výrazně hůře, než si on sám předsevzal a než od něj očekávali američtí voliči, kteří mu dali přednost před republikánem Donaldem Trumpem. Ukazují to průzkumy mezi Američany a naznačují to i analytici.
Chce-li Joe Biden "vrátit diplomacii do centra americké zahraniční politiky", mohl by začít třeba tím, že urychleně obsadí velvyslanecké posty na amerických ambasádách. V Praze ale zatím neznáme ani jméno kandidáta, který by mohl dorazit.
Do Bílého domu přišel Joe Biden s většinovou důvěrou americké veřejnosti. Řada problémů, z nichž některé převzal od svého předchůdce Donalda Trumpa, jeho pozici ale výrazně zhoršila. Rok 2022 nebude o nic lehčí. V USA pokračuje pandemie covidu a v zahraniční politice musí Biden řešit krizi s Ruskem.
V lednu se Kamala Harrisová stala první ženou v druhém nejvyšším úřadě USA a při příchodu do Bílého domu do ní demokraté vkládali naději, že by se v budoucnu mohla stát hlavou státu. Jenže její výkon po boku Joea Bidena je rozpačitý. Jako viceprezidentka zatím "hledá svůj vlastní hlas".
Knižní paměti Baracka Obamy z prvních tří let v Bílém domě nejsou jen záznamem doby, kdy byl ve funkci, ale zároveň svého druhu i popisem aktuálního dění. Joe BIden má navíc dobré důvody se obávat, že obsahují i předpověď, co ho do roka a do dne čeká.
V amerických prezidentských volbách v roce 2024 byl měl Joe Biden automaticky znovu kandidovat. Jeho Demokratickou stranu ale znejišťuje, že prezident i podle názoru veřejnosti viditelně stárne. Na začátku druhého období by mu bylo 83 let.
Před rokem se demokratický kandidát stal prezidentem, protože Američané už nechtěli Donalda Trumpa. Když společný nepřítel zmizel, měl nový šéf Bílého domu naplnit dvě přislíbená očekávání. Být zkušenou, normální hlavou státu. A porazit covid. Ani v jednom bodě zatím nepřesvědčil.
Bývalý americký prezident Barack Obama v pondělí na klimatické konferenci OSN (COP26) ve skotském Glasgow vyzýval k ambicióznějšímu tažení proti emisím skleníkových plynů a kritizoval Čínu, Rusko i americké republikány za jejich postoj ke klimatickým otázkám. Uvedl, že svět i při dodržení aktuálních emisních cílů nesměřuje k udržení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia.
Prezident Joe Biden na konferenci ve skotském Glasgow obhajuje vůdčí roli USA v boji proti klimatické změně. Volby guvernéra v americkém státě Virginia ale ukazují, že tamní voliče zajímá jiné téma: co a jak se jejich děti dozvědí ve škole o otroctví a obecně o historii USA.
Vždy platilo, že zahraniční politika USA bývá silně podmiňována zájmy na vnitropolitickém bojišti. V klimatické agendě je ale americké kyvadlo extrémně rozhoupané. Tam a zase zpět. Demokrata vystřídá v Bílém domě republikán a vše je jinak.
Joe Biden po nástupu do úřadu hlavy státu dal najevo, že život v Bílém domě mu nevyhovuje. Podle webu televize CNN v něm současný americký prezident oproti svým předchůdcům včetně Donalda Trumpa příliš času nestrávil.
Jako náčelník generálního štábu Colin Powell v roce 1991 podmiňoval možné nasazení americké vojenské síly ohrožením životních zájmů USA a stanovením jasných cílů. Jako ministr zahraničí ale po 11. září 2001 stál u začátku dvou amerických válečných tažení v Afghánistánu a Iráku, pro jejichž rozpačité vyznění se vžilo pojmenování "nekonečné války".
Řeči o systémovém rasismu v americké společnosti nebo volání po definancování policie odrazují demokratům středové voliče. Průzkumy ukazují, že pro stranu by bylo lepší tato témata nechat u ledu. Její progresivistické křídlo ovšem tvrdí, že nemůže zradit své přesvědčení ani své voliče.
Spojené státy v minulosti vždy silně kritizovaly daňové ráje, kam si vlivní byznysmeni, oligarchové i politici schovávají svůj majetek. Mezinárodní tým investigativních novinářů ale v kauze Pandora Papers odhalil, že se i některé státy USA staly centrem, kam se dají peníze ještě lépe a tajněji ukrýt.
Američtí demokraté vedou těžký boj. Progresivisté z jejich řad jsou přesvědčeni, že přišel čas na přechod k evropskému modelu sociálního státu. Střed strany se naopak obává, že USA na to nejsou připraveny, a možná nikdy nebudou. Hle, dva pohledy na současnost a především budoucnost Spojených států.
Pro dvacetileté Američany není 9/11 živou pamětí, ale historií. Dopady toho tragického dne vnímají, ale nejsou jím zatíženi. Na rozdíl od rodičů nejsou myšlenkově a názorově uzavřeni ve svých vězeních. Lepší budoucnost Ameriky je už jen na nich.
