Amerika už nebude pokračovat v programu CIA, který zajišťoval výcvik vojáků umírněné syrské opozice a dodával jim zbraně. Rozhodl o tom americký prezident Donald Trump. Někteří pozorovatelé se ale domnívají, že Trump se snaží především usnadnit si spolupráci s Ruskem a že jeho krok ke zmírnění situace v Sýrii nepovede.
Donald Trump je již půl roku nejmocnějším člověkem planety. Coby prezidentovi se mu ale zatím nedaří plnit sliby, které svým voličům dal během předvolební kampaně. Přesto se stále těší voličské podpoře. Slibované zrušení programu zvaného Obamacare senátoři ještě neschválili a zeď podél hranice s Mexikem se nestaví. Washington navíc ochromuje kauza kolem ruského ovlivňování voleb.
Na území Rumunska, Bulharska a Maďarska se v těchto dnech koná vojenské americko-evropské armádní cvičení Saber Guardian 2017. Účastní se ho 25 tisíc vojáků z celkem 23 zemí. Manévry probíhají pod velením generála Bena Hodgese, který je zároveň vrchním velitelem amerických sil v Evropě. "Největší problémy, které musíme řešit, abychom předešli krizi, se týkají rychlosti," připustil v rozhovoru s Aktuálně.cz. Rumuni či Bulhaři jsou podle něj zcela právem znepokojeni aktivitami Ruska na Krymu a v Černém moři.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký kolega Donald Trump se v Hamburku na okraj summitu G20 setkali dvakrát. Na první, oficiální schůzce 7. července jednali například o Sýrii, kybernetické bezpečnosti nebo situaci na Korejském poloostrově. Pozdější, neoficiální setkání proběhlo ještě téhož večera a trvalo asi hodinu.
Problém mezi Ruskem a USA ohledně zabavených budov na území Spojených států je podle ruského diplomata téměř vyřešen. Americké ministerstvo zahraničí bude otázku návratu diplomatických objektů Rusku konzultovat s Kongresem. Exprezident Barack Obama koncem loňského roku vyhostil ze země 35 ruských diplomatů a nechal zavřít rekreační objekty, které využívali. Důvodem bylo údajné vměšování Ruska do loňských prezidentských voleb v USA.
Republikáni nemají dost hlasů na reformu amerického systému zdravotního pojištění Obamacare. Uznal to jejich lídr v Senátu Mitch McConnell. Proti návrhu reformy se postavili už čtyři senátoři republikánů. Prezident Donald Trump navrhl, aby Kongres začal pracovat na novém návrhu zdravotního pojištění od úplného začátku. Mezi politiky ale panují obavy z chaosu, který by mohl nastat. Před odvoláním Obamacare chtějí mít nějakou náhradu.
Ruská aféra vysává Bílému domu energii a čas, které by potřeboval na prosazování politické agendy. Za pár dní bude americký prezident Donald Trump půl roku v úřadě a zatím na svém kontě nemá žádný důležitý zákon. Reforma zdravotnictví, která by měla zrušit a nahradit systém zabezpečení Baracka Obamy, se zasekla v Kongresu. Podle republikánských zákonodárců za to může i prezident, který je nesoustředěný a nespolupracuje s Kongresem. Nejistý je také osud daňové reformy a dalších Trumpových programových cílů.
Bílý dům navrhl nového amerického velvyslance v Česku. Má jím být podnikatel Stephen King. Nominaci ještě musí potvrdit americký Senát. O jménu nového velvyslance v Česku se začalo spekulovat loni v listopadu poté, co byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump. Předchozím velvyslancem byl od září 2014 Andrew Schapiro. Jeho nástupkyní chtěla původně být Trumpova první manželka Ivana Trumpová, rodačka ze Zlína. Nakonec ale funkci odmítla.
Nejstarší syn amerického prezidenta Donalda Trumpa se uprostřed loňské volební kampaně v New Yorku sešel s ruskou právničkou, známou lobbistkou za zájmy Moskvy. Setkání se zúčastnil i Trumpův zeť a současný poradce v Bílém domě Jared Kushner a tehdejší šéf Trumpovy kampaně Paul Manafort. Donald junior pro deník New York Times přitom de facto přiznal, že na schůzku šel pro "užitečné" informace, které by mohly zdiskreditovat Trumpovu soupeřku v prezidentských volbách Hillary Clintonovou. Celá ruská aféra, v rámci níž už nejde jen o ruské vměšování do kampaně, ale i o to, co věděl Trumpův tým, tak dostala další dramatickou zápletku.
Jednání summitu G20 v Hamburku ukázalo, že jediné, co se počítá ve světě amerického prezidenta Donalda Trumpa, je vítězství, "Amerika na prvním místě". Třeba proti všem a třeba i za cenu toho, že všichni ostatní, včetně spojenců USA, na to mohou tvrdě doplatit. Trump chce bránit "hodnoty Západu", jeho politika však štěpí transatlantické společenství.
Američané si připomínají Den nezávislosti. Od vzniku Spojených států amerických letos uplyne 241 let. Nikdy v moderní historii USA ale neznělo slovo "spojené" tak ironicky až hořce. Prezident Donald Trump ostře rozdělil americkou společnost na dva tábory, které už spolu nedokážou komunikovat. Ukazují to mj. i naprosto rozdílné reakce na jeho nejnovější twitterové výpady vůči novinářům a médiím. Podle kritiků prezident vyzývá k násilí proti novinářům. Dle Trumpových voličů ale jen "falešným" médiím vrací jejich neférové útoky.
Americký prezident Donald Trump svým voličům slíbil, že ve Spojených státech oživí těžbu uhlí. Za předchozí útlum podle něj může politika jeho předchůdce Baracka Obamy. Podle řady amerických ekonomů ale uhlí jako zdroj energie dlouhodobě prohrává souboj s levnějším zemním plynem. V uhelných regionech, kam by chtěl Donald Trump vrátit pracovní místa, navíc už mnozí nevěří, že svůj slib dokáže splnit. Místo toho hledají vlastní řešení. V bývalých dolech staví solární elektrárny nebo pěstují konopí.
USA v čele s Donaldem Trumpem uvalily sankce na čínskou banku, přepravní firmu a dva podnikatele. Důvodem je, že spolupracují s budování severokorejského jaderného programu. Čína je hlavním obchodním partnerem KLDR, na jejím zahraničním obchodu se podílí z asi 90 procent. Sankce vůči některým čínských firem obchodujícím s KLDR uvalila už vláda předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy.
Heslo "sláva vítězům, čest poraženým" platí v americkém Bílém domě jen velmi omezeně. Nový prezident Donald Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží nemilosrdně vymazat z historie svého předchůdce Baracka Obamu. Okamžitě po nástupu do úřadu začal Trump rušit Obamovu reformu zdravotnictví. Radikálně mění jeho energetickou politiku, a svého předchůdce dokonce čerstvě obvinil z vlastních problémů – tedy že v loňské prezidentské kampani nezasáhl proti ruskému vměšování do amerických voleb. Nejnovější průzkumy veřejného mínění ale dávají za pravdu Baracku Obamovi – jak u Američanů, tak ve světě byl oproti Trumpovi v prezidentské funkci mnohem oblíbenější.
Spojené státy jsou poté, co se Donald Trump stal prezidentem, vnímané jako méně důvěryhodné než za předchozího prezidenta Baracka Obamy. Vyplývá to z průzkumu společnosti Pew Research Center. Pokud jde o důvěryhodnost samotných světových lídrů, Trumpovi důvěřuje jen 22 procent dotázaných. Skončil tak až za čínským prezidentem Si Ťin-pchingem (28 procent) a ruským lídrem Vladimirem Putinem (27 procent). Respondenti nesouhlasí hlavně s Trumpovým odstoupením od dohody o klimatu a také s plánem vybudovat zeď na hranici s Mexikem.
Dva psychologové, kteří navrhovali metody výslechů podezřelých pro americkou tajnou službu CIA, čelí žalobě. Na soud se obrátili bývalí vězni, podle kterých šlo o mučení. Oba psychologové doporučili CIA například dlouhodobé zabraňování ve spánku, tzv. waterboarding nebo další postupy. Ve výsleších, které zveřejnil deník New York Times, se brání, že i oni sami byli vystaveni nátlaku od tajné služby.
Republikánští senátoři představili návrh zákona, který má nahradit systém zdravotního pojištění známý jako Obamacare. Senátní text je ve změnách pravidel zavedených bývalým prezidentem Barackem Obamou mírnější než v květnu schválená radikálnější verze Sněmovny reprezentantů, i ona však představuje zásadní obrat ve financování zdravotní péče. Návrh mimo jiné ruší daň uvalenou na Američany s vysokými příjmy, z níž federální pokladna financovala část bezplatných služeb v rámci pojistného plánu pro sociálně slabé Medicaid.
Americký prezident Donald Trump sice zápasí s tzv. ruskou aférou, tedy vyšetřováním podezřelých kontaktů svého týmu s Kremlem. Vedle toho se ale usilovně snaží představovat své další politické plány. A to systematicky: po "týdnu infrastruktury" přišel "týden podpory zaměstnanosti", poté "týden technologie". Americká média ale dávají přednost ruské aféře a v posledních týdnech to vypadá, jako by se ve Washingtonu nic jiného nedělo.
Prezident Spojených států Donald Trump předložil čerstvou zprávu o svých příjmech. Udělal to dobrovolně, v dokumentu však chybí řada důležitých informací, například o prezidentových výdělcích v cizině nebo o některých investorech.
Americký prezident Donald Trump chce zmírnit otevřenou politiku vůči Kubě, kterou nastolil jeho předchůdce Barack Obama. Podle Bílého domu změna přístupu k Havaně povzbudí americký obchod se svobodnými kubánskými podniky. V doplňujícím dokumentu Trumpův úřad upozornil, že hlavní překážkou pro kubánskou prosperitu a hospodářskou svobodu je kontrola kubánské armády nad kubánskou ekonomikou. Bílý dům také vyzval mezinárodní společenství, aby podpořilo obnovení sankcí proti Kubě s tím, že budoucí zlepšování vztahů s Havanou závisí na tom, zda ostrovní země přijme "konkrétní" politické a ekonomické reformy.
