Společnost stojící za hrou Cards Against Humanity sdělila, že koupila pozemek na americko-mexické hranici a najala si právníky na to, aby se stavba "Trumpovy zdi" pokud možno co nejvíce protáhla a prodražila. Za příspěvek 15 dolarů se až 150 tisíc lidí mohlo zapojit do boje na "záchranu Spojených států od nespravedlnosti, lží, rasismu a celozrnné enchilady (plněné kukuřičné placky)".
Americký prezident Donald Trump se v úterý vrací ze své dosud nejdelší zahraničí cesty. Ve Washingtonu ho ale čekají jen problémy. Pokračuje tzv. ruská aféra, v které jsou Trumpovi lidé podezříváni z kontaktů s Kremlem během loňské prezidentské kampaně. Vedle toho utržili američtí republikáni minulý týden volební výprask v guvernérských volbách v několika státech USA. Je zřejmé, že kontroverzní Trumpovo prezidentství dodává energii demokratickým a nezávislým voličům v USA. Klíčový je teď pro Trumpa a jeho republikány osud slibované velké daňové reformy. Jenže její schválení se taky komplikuje.
Americká Pensylvánie kdysi zásobovala uhlím velká města, jako je Filadelfie nebo New York. Jenže od 90. let těžba klesá a horníci přicházejí o práci. Dnes ale doufají ve změnu. I proto, že prezident Donald Trump chce zrušit Obamovy zákony na ochranu životního prostředí.
Velkou pozornost vyvolal ve středu u soudu v Chicagu příchod bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, který tam byl povolán jako porotce. Účast v porotě, která je vybírána náhodně elektronickým losováním z řad občanů, je v USA povinná. Soud nakonec Obamu spolu s několika dalšími porotci služby v porotě náhodným výběrem zprostil. Někdejší prezident ještě před odchodem poděkoval všem, že se stejně jako on rozhodli vyslyšet občanskou povinnost. Exprezidentova mluvčí Katie Hillová později doplnila, že Obama považuje za nejdůležitější funkci americké demokracie roli občana a že účast v porotě je jádrem občanské povinnosti.
Přesně před rokem byl Donald Trump zvolen 45. prezidentem Spojených států amerických. Ve vítězném projevu řekl, že chce zemi sjednotit, být prezidentem všech Američanů. Následně ale společenské rozdělení USA jen dál prohloubil. Velká část Američanů ho dodnes odmítá přijmout za prezidenta, jeho voliči ho naopak neochvějně brání. V obecných průzkumech je Donald Trump rok od zvolení nejhůře hodnoceným prezidentem USA od druhé světové války.
Aféra Paradise Papers má nepříjemný dopad na bezprostřední okolí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho ministr obchodu Wilbur Ross už několik dní odráží útoky kvůli svému podílu v přepravní firmě, která převáží plyn i pro ruskou energetickou společnost Sibur. Ta je přitom přímo osobně propojena na ruského prezidenta Vladimira Putina. "Není v tom nic nelegálního ani špatného," tvrdí Ross a odmítá, že by byl Rusy jakkoli ovlivňován. Trumpovi ale další informace o napojení jeho lidí na Kreml přitěžují.
Amerického prezidenta Donalda Trumpa přivítaly při jeho pátečním příletu na Havaj transparenty s nápisem "Vítejte v Keni". Aktivisté tímto způsobem protestovali proti někdejší Trumpově snaze dokázat, že jeho předchůdce v Bílém domě Barack Obama pochází z této africké země, což by znamenalo, že se v čele USA ocitl nelegálně. Obama, syn Američanky a Keňana, se přitom narodil právě na Havaji. Dalšími transparenty kritizovali demonstranti Trumpovu přísnou imigrační politiku. Prezident se na Havaji zastavil cestou na své první asijské turné ve funkci. Tichomořský americký stát už opustil a zamířil do Japonska. Postupně pak zavítá do Jižní Koreje, Číny, Vietnamu a na Filipíny.
Americký voják Bowe Bergdahl, který v Afgánistánu dezertoval z armády a upadl do zajetí Tálibánu, bude degradován a zaplatí pokutu ve výši deseti tisíc dolarů, do vězení však nepůjde. Americký prezident Donald Trump to označil za ostudu. Již dříve prohlásil, že Bergdahl je zrádce a zasloužil by popravit.
Americký prezident Donald Trump v pátek vyráží na svoji první cestu do Asie. Jejím klíčovým tématem bude severokorejský jaderný program. Trump si zatím vyměnil několik ostrých vzkazů se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, ale zatím se nezdá, že by měl plán, jak jeho jaderné ambice skutečně zastavit. Šéf Bílého domu bude tuto otázku řešit v Číně, ale především pak s americkými spojenci v Japonsku a Jižní Koreji.
Vyšetřování ruského vměšování do loňských prezidentských voleb v USA se dočkalo přelomu. Nezávislý vyšetřovatel Robert Mueller v pondělí obvinil šéfa Trumpovy kampaně Paula Manaforta a jeho spolupracovníka Ricka Gatese hned z dvanácti trestných činů. V celé kauze se skloňuje ale řada dalších jmen, ať už amerických, nebo ruských. V přehledné grafice je také kategorie "nepohodlných" osob, které americký prezident Donald Trump zbavil funkce, protože se ve skandálu moc "rýpaly".
Zahraniční média píší o vítězi českých parlamentních voleb Andreji Babišovi jako o "českém Trumpovi". Připomínají tím, že lídr hnutí ANO stejně jako americký prezident přišel do politiky ze světa velkého byznysu. A tuto podobnost zdůrazňují tak často, že to působí jako klišé. Trump i Babiš toho ale mají společného mnoho. Oba dokážou střídavě zastávat pravicové i levicové názory, válčí s médii a bývají kritizováni kvůli konfliktu zájmů. V čem dalším si je pravděpodobný český premiér s prezidentem USA ještě podobný?
V úterý vypršela platnost dekretu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na čtyři měsíce zakazoval Spojeným státům přijímat uprchlíky. Úřady však nezveřejnily nová pravidla. Podle předchozích vyjádření však budou výrazně podrobnější prověrky dosavadních aktivit žadatelů či jejich sociálních vazeb.
Jedním z hostů letošního festivalu Struny podzimu bude i nashvillská skupina Lambchop, shromážděná okolo zpěváka Kurta Wagnera. Poslední roky si osmapadesátiletý Wagner, který vyrostl na country a bluegrassu, pohrává s elektronikou. Ta výrazně ovlivnila i nejnovější album Flotus, což znamená For Love Often Turns Us Still, ale také zkratku pro první dámu Spojených států. Dává to smysl, album totiž Wagner věnoval své ženě Mary Manciniové, aktivní demokratické političce ve státě Tennessee. V rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznal, že i díky její podpoře se může bezstarostně věnovat hudbě.
Prezident USA Donald Trump řeší další nepříjemný problém. Dostal se do emotivního konfliktu s rodinou amerického vojáka, který zemřel na začátku října v africkém Nigeru. Ta tvrdí, že Trump v telefonickém rozhovoru s pozůstalou vdovou vojákovu oběť zlehčoval a chladně prohlásil, že "věděl, do čeho jde". Podle prezidenta ale jeho političtí odpůrci a média vše cynicky překroutili. Napadl také svého předchůdce Baracka Obamu, který podle něj rodinám zemřelých vojáků vůbec netelefonoval.
Americký prezident Donald Trump zasadil prozatím nejtěžší ránu tzv. Obamacare, tedy velké zdravotní reformě svého předchůdce Baracka Obamy. Trump zastavil federální příspěvky, které pojišťovnám dotovaly zabezpečení chudších Američanů. Řada z nich dodnes řeší doslova existenciální potíže. Osmatřicetiletá Američanka Rebecca Woodová je matkou pětileté dcery Charlie. Po předčasném porodu musela Rebecca volit mezi záchranou dcery a vlastními zdravotními potížemi. Na oboje její zdravotní pojištění nestačilo.
Bývalý prezident USA Barack Obama v rámci své nadace poskytne dvaceti vybraným kandidátům dvouletý studijní program. Občanští aktivisté, kteří se snaží kreativně řešit veřejné problémy, se tu budou učit, jak dosáhnout svých cílů či jak pomoci více komunitě a stát se tak možnými budoucími lídry.
Prezident USA Donald Trump se podle amerických médií chystá tento týden označit jadernou dohodu s Íránem z roku 2015 za nefunkční. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Na americkém Kongresu pak bude, zda znovu uvalí na Teherán sankce. "Věc by ale měl rozhodnout sám Trump. On musí jasně říct, co se má stát," hodnotí situaci americký zahraničněpolitický analytik Joshua Muravchik. Jadernou dohodu s Íránem považuje za špatnou, ale ještě zdaleka horší je podle něj současná zahraniční politika Donalda Trumpa.
Veterán americké diplomacie Daniel Fried do ní nastoupil už za éry prezidenta Jimmyho Cartera. Na prvním postu byl v roce 1980 v tehdejším sovětském Leningradě. Jeho posledním úkolem, než letos v únoru odešel ze služeb státu, byla funkce koordinátora amerických sankcí vůči Rusku. V této roli se Fried nakonec ocitl v nepříjemné situaci. Po Trumpově nástupu do Bílého domu musel proti němu lobbovat v americkém Kongresu, aby zajistil, že nový prezident protiruské sankce nezruší.
Prezident USA Donald Trump podle amerických médií tento týden vyhlásí, že Írán neplní podmínky jaderné dohody, uzavřené v roce 2015 jeho předchůdcem Barackem Obamou. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Trump už několikrát naznačil, že hodlá tento "nejhorší deal" zrušit. To vyvolává ostrý nesouhlas evropských států. Podle Německa je zachování dohody otázkou "vysoké priority národní bezpečnosti".
Nobelovu cenu za mír letos získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Jedná se o koalici 468 nevládních organizací ze stovky zemí světa. Nobelův výbor ocenil organizaci za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní". Organizace se sídlem v Ženevě vznikla před deseti lety a spolupracuje s vládami i OSN. Nominovaná byla také německá kancléřka Angela Merkelová nebo papež František. Reakce na vítězství ICAN jsou vlažné, Německo, USA i NATO spíše "skřípěly zuby".
