Irácká policie ve čtvrtek použila ostrou munici proti lidem, kteří v centru Bagdádu protestují proti vládě. Čtyři lidé zemřeli, 35 dalších bylo zraněno. Na jihu země demonstranti krátce uvolnili přístupové cesty do přístavu Umm Kasr, později ale blokádu obnovili.
Při protivládních demonstracích v pátek v Iráku zahynulo nejméně 40 lidí. S odvoláním na bezpečnostní zdroje o tom informovala agentura Reuters.
V dubnu 2016 ve svém prvním velkém projevu k americké zahraniční politice tehdejší republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump prohlásil, že jeho země "musí být nepředvídatelná". A jako šéf Bílého domu tuhle taktiku skutečně praktikuje. V přístupu k Íránu ale může vést k válce.
V Iráku byly v sobotu uneseny dvě Filipínky,uvedla agentura Reuters. Incident se stal na silnici mezi Bagdádem a severoiráckým Kirkúkem. Ženy cestovaly v pětičlenné skupině Filipínců do Irbílu v iráckém Kurdistánu. Podle armády měl jejich automobil poruchu a obě ženy z něj vystoupily. Neznámí muži kolem jeli ve žlutém autě a unesli je. Motiv únosců ani jejich totožnost nejsou známy. Incident se stal v oblasti, kde působí skupiny radikálů z organizace Islámský stát, již irácká vláda považuje od prosince za poraženou. Právě v místě, kde byly Filipínky uneseny, skupina IS v červnu unesla skupinu členů bezpečnostních sil, z nichž osm pak zabila.
Podle policie exploze způsobil výbuch v tajném skladu zbraní, které v jednom místním domě ukrývala ozbrojená skupina. Incident se nicméně stále vyšetřuje.
Mélina Boughedirová byla se svými čtyřmi dětmi zadržena při loňském osvobození Mosulu od bojovníků Islámského státu, k nimž patřil i její manžel.
Západní Mosul totálně zničily boje s tzv. Islámským státem, opětovná výstavba potrvá roky. Starostovi iráckého města Abdelsatáru Hibbúovi ale chybějí peníze. A jak varuje, bez financí od centrální vlády se můžou ve městě rozhořet sektářské spory. "Podobný nedostatek předvídavosti může mít fatální následky," říká.
Při střelbě v oblasti Nahrauán jihovýchodně od irácké metropole Bagdád zemřelo nejméně 17 lidí. K útoku se následně prostřednictvím své propagandistické agentury Amak přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Irácký nejvyšší soud v pondělí označil zářijové referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu za protiústavní. Zrušil také jeho výsledek, informují zahraniční tiskové agentury.
V neděli zasáhlo irácko-íránské pomezí zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy škály. Zemřelo nejméně nejméně 450 Íránců a sedm Iráčanů. Tisíce lidí jsou zraněny. O střechu nad hlavou přišlo na 70 tisíc lidí.
Otřesy, které v neděli pocítily Irák a Írán, dosáhly síly 7,3 stupně Richterovy škály. Místní média hlásí jen v Íránu nejméně 450 mrtvých a více než sedm tisíc zraněných. Nejvíce zemětřesení zasáhlo íránskou provincii Kermánšáh a iráckou provincii Sulajmánia, která se nachází na území iráckého Kurdistánu.
Kurdistán je připraven jednat s Bagdádem o zmírnění krize a zastavení vojenských operací. Kurdská vláda oznámila, že je povinna jednat odpovědně, aby zabránila dalšímu násilí a střetům. OSN v úterý obnovila svůj návrh na zprostředkování rozhovorů mezi Bagdádem a Kurdy. Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Irák Jan Kubiš vydal prohlášení, v němž napsal, že "přes napětí vytvořené v nedávné době věří, že Irák tuto krizi překoná".
Irácké jednotky zahájily ofenzivu na město Kirkúk, které bylo v držení v kurdských milic. Podle Bagdádu, na jehož prohlášení se odvolává televize Al-džazíra, už iráčtí vojáci ovládají celou oblast Kirkúku. Bagdád vyzval kurdské milice, aby vrátily správu nad městem i celou provincií centrální irácké vládě. Kurdové v září uspořádali referendum o své nezávislosti. Podpořilo ji až 90 procent hlasujících. Bagdád ale výsledky referenda neuznává.
Představitelé iráckého Kurdistánu odmítli zrušit výsledek referenda, ve kterém se většina Kurdů rozhodla pro nezávislost. Kvůli němu hrozí ozbrojené střety kurdských a iráckých jednotek u Kirkúku. Bagdád chtěl, aby se Kurdové stáhli z pozic do sobotní půlnoci, ultimátum nakonec o den prodloužil. Představitelé Kurdů jsou v případě vojenského střetu připraveni se bránit. Krizi však chtějí řešit především mírovou cestou.
Poslední bašta teroristické organizace Islámský stát na severu Iráku padla. Armáda dobyla z rukou radikálů město Havídža. Islamistům tak v Iráku zbývá už jen pás území u hranic se Sýrií. Islámský stát převzal kontrolu nad regionem v roce 2014. Z Havídži za poslední dva týdny uprchly tisíce civilistů.
Irácké jednotky zahájily útok na město Havídža na severu Iráku. To je od roku 2014 v rukou radikálů z Islámského státu. Z Havídži za poslední dva týdny uprchly tisíce civilistů, mnohým však podle armády islamisté brání v odchodu, zatímco další se bojí výbušnin, které mohou číhat v okolí města. Od počátku irácké ofenzivy z Havídžy uteklo už téměř dvacet tisíc lidí.
Irácká vláda v úterý nařídila vedení kurdské oblasti, aby opustilo letiště v Irbílu. Kurdové to však odmítli, podle svých slov letiště potřebují pro boj s teroristy z Islámského státu. Bagdád tak oznámil zahraničním leteckým společnostem, že v pátek bude v Irbílu pozastaveno letecké spojení. Irácká vláda tím reaguje na pondělní referendum, ve kterém Kurdové hlasovali o nezávislosti. Irácký premiér Hajdar Abádí vyzval úřady v Kurdistánu, aby výsledky hlasování zrušily.
Kurdové chtějí ustavit svůj nezávislý stát na autonomním území, které ovládají na severu Iráku. Na pondělí 25. září proto vyhlásili všelidové referendum. Jeho konání se snaží zabránit centrální irácká vláda a proti vyhlášení kurdského státu je i Turecko, kde část Kurdů žije také. S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, přestože Kurdové jsou významnými spojenci USA v regionu a významně se podílejí i na boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Podporu pro myšlenku nezávislosti zato Kurdové získali v Izraeli či Francii. Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi k tématu.
Irácká armáda zahájila operaci s cílem dobýt z rukou radikálů z Islámského státu (IS) město Havídža, které se nachází asi 240 kilometrů severně od iráckého hlavního města Bagdádu. S odkazem na prohlášení iráckého premiéra Hajdara Abádího o tom informovala agentura AP. Před dvěma dny armáda zahájila ofenzivu v západní provincii Anbár, kde se nacházejí poslední bašty IS v Iráku. Irácké letectvo s podporou mezinárodní letecké koalice vedené USA už začátkem měsíce začalo podnikat na Havídžu nálety, které byly zaměřené na základny IS a sklady zbraní.
