Novinář Petr Třešňák a jeho žena Petra napsali knihu o své zkušenosti rodičů těžce postiženého dítěte. Jmenuje se Zvuky probouzení a vypráví nejen o nemoci, ale také o cestě ke spiritualitě.
Dlouho jsme se dostávali k odhalení toho, že neproškolení lidé provádějí neodbornou terapii u dětí s poruchou autistického spektra, říká Šárka Maixnerová, režisérka dokumentu ČT z cyklu Infiltrace, který kritizují rodiče dětí zachycených skrytou kamerou i část odborné veřejnosti. Reakce rodičů je kouřová clona, která má zakrýt podstatu věci, tvrdí.
Ten dokument je zcela špatně, neodhalil vůbec nic. Tvůrci porušili osobnostní práva dětí a rodičů, kteří si vybudovali centrum ve vlastním prostoru, protože stát jim nic nenabízí, kritizuje pořad ČT Jana Gandalovičová, která sama vychovává dítě s autismem. Autoři Infiltrace tvrdí, že odhalili neodborně prováděnou terapii. Klidně bych tam svého syna dala, ty lidi by se pro děti rozdali, dodává.
"Raději ho budu krmit od rána do večera než zažít jeden záchvat agrese," shrnuje Olga Smělíková, matka dospělého syna s autismem, zkušenost posledního roku.
Zemřela dětská psycholožka Jiřina Prekopová, bylo jí 90 let. Autorka takzvané školy lásky a terapie pevným objetím zemřela v pondělí v pražské rezidenci pro seniory RoSa. Na úmrtí upozornil web Deníku N a potvrdila to spolupracovnice psycholožky Taťjana Horká. Prekopová jako dětská psycholožka působila převážně v Německu. Datum ani forma posledního rozloučení zatím nebyly dohodnuty.
Rodiny autistických dětí často postrádají odlehčovací službu, kam by mohly své handicapované potomky na chvíli odložit, když si potřebují něco zařídit nebo si zkrátka jen chtějí na chvíli oddechnout a načerpat nové síly. Rodinné integrační centrum v Pardubicích na to šlo inovativním způsobem - formou homesharingu, tedy sdílením domova.
Seriál spolku Naděje pro děti úplňku se třetím rokem snaží upozorňovat na nedostatek kvalitních sociálních služeb pro lidi s poruchou autistického spektra (PAS). Jedním z důvodů, proč tato podpora v Česku chybí, je špatné plánování služeb podle počtů lidí s PAS a jejich potřeb.
Americká youtuberka Myka Staufferová si získala stovky tisíc fanoušků, když na svém kanálu začala sdílet zkušenosti s adopcí dítěte z Číny. Na konci května se ovšem adoptivního syna s poruchou autistického spektra kvůli náročnosti péče vzdala a raději ho svěřila jiné rodině. Někteří fanoušci jí to teď mají za zlé.
Situace Markéty Pilné a jejího syna Marka se s nástupem pandemie zdramatizovala a odhalila vážná rizika celého systému. Matka syna s autismem a mentálním handicapem přišla o práci a přes noc se ocitla bez pobytového zařízení pro syna, ale i bez možnosti jakékoliv podpory od státu.
Stres, vyčerpání a beznaděj cítí po několikatýdenní neustálé péči o své děti, které trpí závažnějším zdravotním znevýhodněním, řada rodičů. Speciální školy však mají zůstat do konce školního roku zavřené. A to z obav, že mnohé tyto děti nedokážou dodržet přísnější hygienické předpisy. Po kritice ale nyní ministerstvo školství uvedlo, že rozhodnutí možná ještě přehodnotí.
Rodiče ztrácí kontakt se světem a jejich život se zúží na péči o dítě, líčí Petra Třešňáková, která vychovává autistickou dceru a zároveň vede rodící se projekt Homesharing. Dobrovolníci v něm po proškolení ulevují rodinám autistů tím, že si na čas berou děti do péče. Homesharing nabízí přirozenou cestu, i hostitelské rodiny pak říkají, že jim to něco dává, jsme v pilotní fázi, říká Třešňáková.
Syn Hany a Zdeňka Krejčových žije v malé domácnosti pro klienty s mentálním handicapem a chováním vyžadujícím vysokou míru podpory. Vojtu si rodiče berou domů na víkendy. Ve výjimečném díle dokuseriálu Děti úplňku se svěřují s tím, jak vypadalo jejich předchozí čtvrtstoletí náročného života, po kterém si teď mohou alespoň trochu vydechnout a užívat klidného života.
Homesharing funguje tak, že se proškolení lidé pravidelně starají o dítě s postižením. Jeho rodiče si mezitím mohou odpočinout, věnovat se dalším dětem nebo si vyřídit cokoliv, na co jim běžně nezbývá čas. Dítě samotné pak získává nové zkušenosti a vztahy. Pilotní projekt zkouší spolek Naděje pro děti úplňku, který sdružuje rodiče a rodinné příslušníky dětí s poruchou autistického spektra.
Když psychiatři od stolu hodnotili zdraví Andreje Babiše juniora, nikdo se nad tím nepozastavil. Já jsem jen hovořil o něčem, co o sobě Greta Thunbergová prozradila sama, hájí se v rozhovoru pro Aktuálně.cz psychiatr Jaroslav Matýs. Po kritice svých výroků rezignoval na post předsedy dětské sekce Psychiatrické společnosti. "Mluvil jsem veřejně tak, aby to bylo srozumitelné pro laiky," vysvětluje.
Když se řekne autismus, většina lidí si vybaví nesoběstačného asociála disponujícího fascinujícími schopnostmi z filmu Rain Man. Při vyslovení spojení Aspergerův syndrom zase mnohým vyskakuje geniální, ale emočně chladný fyzik Sheldon Cooper ze seriálu Teorie velkého třesku. Jak ovšem zdůrazňuje psycholožka Veronika Šporclová, popkulturní obrazy těchto diagnóz bývají nepřiměřeně zjednodušující.
„Když se narodili, byl jsem nejšťastnější člověk na světě,“ říká Pavel Markovič, profesí řidič tramvaje a hrdina nejnovějšího dílu našeho dokumentárního seriálu o životě rodin s dětmi s vážným zdravotním postižením. Dvojčátka – dívku a chlapce – si prý vždycky přál, a když se před necelými deseti lety narodili, splnil se mu životní sen.
Osmiletý Američan Conner má poruchu autistického spektra, takže ho první školní den rozrušil povyk, který před otevřením školy dělaly další děti. Když stejně starý spolužák Christian brečícího chlapce spatřil, vzal ho za ruku a Connerova úzkost brzy zmizela. O příběhu napsala na Facebook Christianova matka, díky které teď dojímá čtenáře po celém světě.
V posledních letech má bývalý ministr sociálních věcí, předseda české vlády a také eurokomisař Vladimír Špidla každý čtvrtek pevně daný program. Vyzvedne ze školy svého sedmiletého vnuka a celé odpoledne s ním tráví čas, dokud se rodiče nevrátí z práce. Něco takového prarodiče často přirozeně dělají, ale bývalý vrcholný politik to má v roli dědečka ale výrazně těžší.
České zdravotnictvní nám nenabízelo nic, jediná věc hrazená státem je, že jedou za měsíc přijde člověk a dá vám rady a doporučení. ABA Terapie se snaží najít komunikační kanál, aby dítě reagovalo na to, co říkáte a mohli jste se snažit naplnit jeho přání a potřeby, naše dítě neumí napodobovat, říká Alexandra Hroncová, matka syna s autismem. ABA terapie není hrazená ze zdravotního pojištění, rodinu tak stojí 22 tisíc měsíčně. Bez terapie bychom nevěděli, jak se synem komunikaci zahájit, potřebovali jsme si vytvořit vlastni znakovou řeč, dodává.
