Severokorejská krize se vyostřuje. Americký prezident Donald Trump si vyměňuje výhrůžky s diktátorem KLDR Kim Čong-unem a rostou obavy z dalších raketových testů. Severní Korea podle Japonců možná dokonce připravuje test rakety s jadernou hlavicí. Sám severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho zase řekl, že země by brzy mohla provést dosud nejsilnější test vodíkové bomby.
Zemřel bojovník proti jaderným zbraním Sumiteru Taniguči, který přežil výbuch atomové bomby ve městě Nagasaki. V době útoku mu bylo teprve 16 let. Utrpěl rozsáhlé popáleniny na zádech a levé paži, které se dlouho a komplikovaně hojily. Poté, co se uzdravil, se stal jedním z předních aktivistů proti jaderným zbraním a svého času také patřil mezi přední kandidáty na Nobelovu cenu za mír.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un má k dispozici mnoho možností, jak zastrašit americké politiky a generály. A donutit je zvažovat, jaké dopady by na ně měla případná válka s KLDR. Ve výzbroji má rakety Nodong a Tepodong-1. Obě mají dolet přes 1500 kilometrů. Kim sice nyní pohrozil Spojeným státům raketovým útokem na ostrov Guam a také varoval, že do půlky srpna vypracuje jeho plán, zároveň by ale vystavil vlastní režim velkému nebezpečí, možná až existenční hrozbě. Ve středu to Kimovi připomněl americký ministr obrany Jim Mattis.
Severní Korea v úterý obvinila Spojené státy, že ženou Korejský poloostrov do jaderné války. KLDR tím reagovala na zapojení dvou amerických nadzvukových bombardérů B-1B Lancer do cvičení jihokorejských a japonských vzdušných sil, které právě probíhá. Čína v úterý vyzvala USA a KLDR, aby spolu "co nejdříve" obnovily kontakt.
Šinzó Abe se sice v havajském přístavu Pearl Harbor za napadení před 75 lety neomluvil, jako první premiér země vycházejícího slunce ale vzdal úctu Američanům, kteří tam při japonském napadení v prosinci 1941 zahynuli. Nadstandardní vztahy měl Abe s prezidentem USA Barackem Obamou a chce je mít i s jeho nástupcem Donaldem Trumpem. Japonsko Spojené státy potřebuje, mimo jiné i kvůli Číně. Tu Trump vehementně kritizuje, hlavně kvůli obchodu. A i on bude potřebovat ve východní Asii spojence.
"Kdyby Islámský stát zaútočil na USA, vy byste neodpověděl jadernou zbraní?" zeptal se během předvolební kampaně republikánský kandidát Donald Trump novináře v televizi. Americký prezident má pořád blízko sebe jaderný kufřík a kartu s kódem. Ta se už ale v minulosti ztratila. Ležela v nemocnici na zemi nebo skončila v čistírně. O použití jaderných zbraní může rozhodnout prezident sám. Namísto prudké povahy proto potřebuje spíš rozvahu, která už v minulosti zabránila tragédiím. Desítky bezpečnostních expertů v USA přitom v minulosti označily Donalda Trumpa za nezpůsobilého zvládnout jaderné zbraně.
Spojené státy ve středu znovu vyslaly své dva strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně nad území Jižní Koreje. Reagovaly tak na už pátou jadernou zkoušku KLDR, kterou Pchjongjang uskutečnil tento měsíc. Jde o druhý přelet amerických nadzvukových letounů B-1B za poslední dva týdny, napsala agentura AP. Spojené státy těmito přelety dávají najevo, že jsou připraveny pomoci svému spojenci proti severokorejské hrozbě. Pchjongjang na ně zpravidla rozhořčeně reaguje. Předchozí přelet amerických bombardérů B-1B nad jihokorejským územím se uskutečnil 13. září. Severní Korea provedla svůj nový a zatím nejsilnější jaderný test 9. září.
"V okamžiku atomového výbuchu jsem stála se synem na ulici a kupovala meloun. Oblohu najednou prudce rozjasnilo bílorůžové záření, které na několik vteřin zastínilo i Slunce," vzpomínala Irina Zalavinová na 14. září 1954. Exploze jaderného "míče" předčila sovětská očekávání.
Dva americké strategické bombardéry schopné nést atomové zbraně přeletěly nad územím Koreje v reakci na páteční jadernou zkoušku KLDR. Podobné přelety jsou běžné v dobách zvýšeného napětí na Korejském poloostrově. Bombardéry B-1B přeletěly v doprovodu amerických a korejských stíhaček přibližně 120 kilometrů od hranice obou znepřátelených států. Poté zřejmě zamířily zpět na svou základnu nacházející se na americkém tichomořském ostrově Guam.
Dva americké strategické bombardéry schopné nést atomové zbraně přeletěly dnes nad územím Koreje v reakci na páteční jadernou zkoušku KLDR. Informovala o tom agentura AP, podle níž šlo o ukázku americké připravenosti pomoci svému spojenci proti severokorejské hrozbě. Podobné přelety jsou běžné v dobách zvýšeného napětí na Korejském poloostrově. Bombardéry B-1B přeletěly podle AP v doprovodu amerických a korejských stíhaček přibližně 120 kilometrů od hranice obou znepřátelených států. Poté zřejmě zamířily zpět na svou základnu nacházející se na americkém tichomořském ostrově Guam. Šlo o zjevnou reakci na už pátý a dosud nejsilnější jaderný výbuch, jenž severokorejský režim uskutečnil v pátek.
Stalinistická KLDR provedla svůj v pořadí už pátý jaderný test. Otřesy půdy, které ho doprovázely, dosáhly síly 5,3 stupně Richterovy stupnice. V porovnání s lednovým testem byl ten páteční podstatně silnější. Severní Korea oznámila, že je připravená zbraně použít na nepřátelské země, včetně USA. Podívejte se, jak vše s napětím sledovali na jihu Korejského poloostrova.
Barack Obama se stal prvním prezidentem USA, který navštívil japonskou Hirošimu. Město, které koncem druhé světové války srovnala se zemí americká jaderná bomba. U tamního Památníku míru, jenž memento připomíná, položil věnec. V následném projevu připomněl smrt 140 000 lidí a upozornil, že svět má společnou zodpovědnost za to, aby se podobné utrpení neopakovalo. Japonský premiér Šinzó Abe návštěvu označil za "důležitý krok na cestě ke světu bez jaderných zbraní".
Barack Obama podnikne koncem měsíce historickou cestu. Sedmadvacátého května navštíví japonskou Hirošimu, a to jako první americký prezident od chvíle, kdy americká atomová puma srovnala koncem druhé světové války město se zemí. Na místo, kde v květnu 1945 zemřelo přes 100 000 lidí, se šéf Bílého domu vypraví v rámci své cesty po Vietnamu a Japonsku. K památníku ho doprovodí japonský premiér Šinzó Abé. Návštěva se připravovala několik měsíců a prezident uctí oběti bombardování. Za svržení bomby se podle svého bezpečnostního poradce Bena Rhodese omlouvat nehodlá, ale "nabídne pohled vpřed zaměřený na naši společnou budoucnost".
Americký ministr zahraničí hodlá položit květiny u památníku obětí amerického atomového útoku 2. světové války, během kterého zemřelo 80 tisíc lidí. V Japonsku se má setkat s ministry zahraničí skupiny G7 a budou projednávat otázky Severní Koreje, Ukrajiny nebo terorismu.
Utečenci nedisponují jaderným arzenálem a propagandistickými nástroji jako Moskva. Jejich přísun neřídí temné síly, tvrdí generál Pavel.
Kim Čong-un opět straší. Pchongjang zveřejnil záznam, který má dokládat, že vyzkoušel další zbraň - tentokrát balistickou střelu vypálenou z ponorky. Jižní Korea to zpochybňuje. Jde prý pouze o montáž testů, provedených v minulosti.
Síla exploze v Severní Koreji neodpovídá mohutnosti výbuchu vodíkové bomby. "A to ani zdaleka," říká ředitel odboru pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení Michal Merxbauer (jeho odbor je součástí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost). V rozhovoru pro Aktuálně.cz pochybuje, že Severokorejci ve středu odpálili termojadernou nálož.
Írán splnil závazky k šesti světovým mocnostem, že sníží zásoby obohaceného uranu z devíti tun na cca 300 kilogramů. Začátkem tohoto týdne pak naposledy převezl uran do Ruska. Obohacený uran lze využít coby palivo do jaderných reaktorů, ale i k výrobě jaderných hlavic.
Před 75 lety, ráno 9. srpna 1945, svrhl americký bombardér na japonské město Nagasaki jadernou bombu. Tři dny poté, co atomová puma srovnala se zemí Hirošimu. Celkově zemřely statisíce lidí a Japonsko rychle kapitulovalo. Podívejte se v grafice, jak obě události proběhly a jakou škodu způsobily.
Hirošima a celé Japonsko si připomněly sedmdesáté výročí svržení jaderné bomby na toto přístavní město. Zvon míru se ve městě rozezněl na minutu přesně, kdy americký bombardér shodil uranovou pumu.
