Tak velký a jasný Měsíc jsme neviděli 68 let, těší se na superúplněk astronomové
Pondělní Měsíc v úplňku bude svojí velikostí a jasností rekordní od roku 1948. Pouhým okem to ale podle odborníků vidět nebude, lidem se zato může noc zdát jasnější.
Astronomie
Večer zazáří na obloze superúplněk. Největší za posledních 68 let
Měsíc se na své dráze v pondělí dostane nejblíže k Zemi. Měsíc v úplňku dosáhne na obloze rekordního průměru a jasu – bude o 14 procent větší ve svém průměru a o 30 procent jasnější. Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948 a další takový nastane až 25. listopadu 2034.
Měsíc v pátek nabídne úplněk i zatmění. Bude vypadat jako začazený sazemi, říká astronom
V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.
Saturnovy prstence skrývají tajemství svého vzniku 400 let. Brzy bude odhaleno, věří astronom
Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.
Záhada rozluštěna. Tajemný signál z vesmíru má pozemský původ
Vědci od počátku mírnili očekávání, že by radioteleskop RATAN-600 zachytil důkaz o mimozemské civilizaci. Ruská Akademie věd nyní tvrdí, že se tak opravdu nestalo.
Ruský radioteleskop zachytil tajemný signál z vesmíru. Nikdo neví, odkud pochází
Signál zachycený v Rusku je mimořádnou událostí, připomínající podobnou záhadu z roku 1977. Astronomové ale tradičně mírní očekávání, že by mohlo jít o nějaký průlom. "Je dost velká pravděpodobnost, že může jít o nějakou vojenskou komunikaci mezi Zemí a satelity," tvrdí americký vědec Nick Suntzeff z univerzity College Station v Texasu nedaleko Houstonu.
V Česku přestala být tma. Přemíra světla škodí všem, varuje česká studentka
Tma v noci již není samozřejmostí. A tato skutečnost přináší spoustu rizik nejen pro člověka, ale také pro živočichy a rostliny, o nemožnosti pozorovat hvězdnou oblohu ani nemluvě. Proti světelnému znečištění se rozhodli bojovat středoškolačky z Ondřejova. Jejich projekt Zachraňme tmu zvítězil v anketě o nejlepší dobrovolnický počin Gratias Tibi.
Jedinečná noční podívaná. Kromě Perseid nabídne obloha i působivé setkání Měsíce s Marsem a Saturnem
Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.
Tak se pozoruje vesmír v poušti Atacama. Obří dalekohledy dohlédnou až do nitra Galaxie
Podívejte se na jedinečné snímky českého astronoma Petra Horálka z Evropské jižní observatoře, nacházející se v chilské poušti Atacama. Observatoř se skládá ze tří stanovišť, vzdálených od sebe až 600 kilometrů a nacházející se ve výšce 2000-5000 m.n.m. - La Silla, Paranal a Chajnantor.
Mars se rozzáří na obloze, uvidíme na něm sníh i bouře. Takhle blízko Zemi nebyl 11 let
Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.
Češi se dočkají vzácné nebeské podívané. Merkur bude přecházet před Sluncem
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně třináctkrát za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Nalezený meteorit je poklad. Ukrývá v sobě informace o vzniku sluneční soustavy, říká český vědec
Češi dokázali díky svým moderním kamerám v bolidové síti a výpočtům předpovědět pád meteoritu a přesně určili pádovou oblast jeho úlomků. "Žádný pozemský materiál tak starý není, protože prošel nějakým přetavením do nové horniny. Oproti tomu tento meteorit je nepřeměněný, je tak, jak to ve sluneční soustavě vypadalo před 4,5 miliardy let," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz nález meteoritu Stubenberg dr. Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Unikátní úspěch českých astronomů. Díky jejich výpočtu našli meteorit starý 4,5 miliardy let
Čeští astronomové patří k absolutní světové špičce ve vypočítávání dráhy padajících meteorů. Díky jejich výpočtům pak lze určit, kde by se mohly nacházet úlomky těchto kosmických těles, zvaných meteority. Takto přesně, jako v případě bolidu, který v březnu proletěl nad Horním Rakouskem, to však ještě nikdo nevypočítal. Hledači pak už mohli jít najisto, v dubnu se jim podařilo nalézt meteorit s úctyhodnou hmotností 1320 gramů, starý je jako samotná sluneční soustava. Objev je unikátní i díky tomu, že se Čechům podařilo vypočítat, odkud z vesmíru toto těleso přiletělo.
Astronomové pojmenovali po Davidu Bowiem souhvězdí poblíž Marsu
David Bowie má vlastní souhvězdí. Belgičtí astronomové našli uskupení sedmi hvězd, které připomíná blesk známý z přebalu alba Aladdin Sane. Díky aplikaci Google Sky mohou fanoušci do souhvězdí přidat i název oblíbené Bowieho písně nebo osobní vzkaz. Neutuchající zájem o Bowieho potvrzují i prodejní statistiky, se svým novým albem Blackstar posmrtně dobyl americkou hitparádu.
Ukrývají kulové hvězdokupy prastarý život? Jsem skeptik, říká astronom
Profesorka Rosanne di Stefano a kolektiv z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics seznámili letos v lednu veřejnost se studií, podle níž jsou kulové hvězdokupy ideálním místem pro inteligentní život. "Zdá se, že některé argumenty mluvící proti planetám a životu v kulových hvězdokupách budeme muset přehodnotit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz astronom Richard Wünsch z Astronomického ústavu.
Blíží se meteorický roj působivější než Perseidy. Lidé ale řeší Vánoce a je zima, říká astronom
Jsou to paradoxy. Zatímco pozorování Perseid bývá hitem léta, možná ještě zajímavější meteorický roj Geminidy laickou veřejnost netáhne. Za hodinu pozorování lze přitom vidět dvojnásobný počet meteorů, mezi nimi i výrazně vyšší množství bolidů, tedy velmi jasných meteorů, a celá podívaná trvá dvakrát déle. "Může se zdát, že Geminidy jsou opomíjeným rojem, ale to platí pouze pro laickou veřejnost. Vědci se jejich sledování nejrůznější technikou věnují pravidelně celá desetiletí," říkají v rozhovoru pro Aktuálně.cz astronomové Jiří Srba a Sylvie Gorková z Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Odborník: ISS spojuje národy. V kosmu se lidé musí domluvit, jinak nepřežijí
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už patnáct let trvale obydlená. Posádky se pravidelně střídají po půl roce. Stanice funguje na základě americko-ruské spolupráce. "V extrémních podmínkách, jaké panují v kosmu, se totiž lidé musí domluvit bez jakýchkoli postranních úmyslů a bez přetvářky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz spisovatel, publicista a propagátor kosmonautiky Pavel Toufar.
Na konci října proletí kolem Země 400 metrů velká "dýně". Halloween, jak má být
Astronomové teprve před pár dny objevili blížící se planetku. Kosmické těleso, které je velké 400 metrů, se však k naší planetě přiblíží maximálně na 480 000 kilometrů. Podle expertů tudíž nemůže Zemi ohrozit. Vědci ji pojmenovali "velká dýně", protože má naši planetu minout v době svátku halloween.
Úplné zatmění Měsíce obrazem: Jak na obloze zářil krvavý Měsíc
Podívejte se, jak svět pozoroval úplné zatmění Měsíce.
Na obloze se objeví krvavý Měsíc. Konec světa nečekejte, uklidňují astronomové
K úplnému zatmění Měsíce dojde v noci z neděle na pondělí 28. září. Vzácný úkaz nastane v časných ranních hodinách před rozbřeskem, Měsíc bude podle astronomů mít netradiční načervenalé zabarvení. "Při každém zatmění Měsíce dochází k lomu a rozptylu slunečního světla v zemské atmosféře a tím ozáření Měsíce světlem z červeného okraje slunečního spektra," vysvětluje astronom Lukáš Shrbený.