Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě Velkého a Malého Magellanova oblaku, galaxií nápadně zářících na obloze na jižní polokouli. Část astronomů ale nyní volá po jejich přejmenování a tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů, píše list The Guardian.
Polární záře byla v neděli večer vidět z části území Česka i Slovenska. Byla většinou rudá až fialová. Záře se celkem běžně vyskytují v polárních oblastech, v nižších zeměpisných šířkách jsou ale vzácné. Částice ze Slunce, které ji způsobují, přišly podle České astronomické společnosti ve dvou vlnách. Podívejte se, jak lidé úkaz zaznamenali z různých koutů Česka.
Překvapivý objev obrovského oblouku plazmy v blízkosti Galaxie v Andromedě přinesl Marcelu Drechslerovi, Xavierovi Strottnerovi a Yannovi Saintymu prestižní ocenění. Jejich snímek se stal absolutním vítězem prestižní světové fotografické soutěže Astronomy Photographer of the Year, kterou pořádá Královská observatoř v britském Greenwichi.
I v letošním roce se vyplatí občas vzhlédnout k obloze. V průběhu roku nastane několik zajímavých úkazů, které bude možné pozorovat pouhýma očima. Ať už se bude jednat o částečné zatmění Měsíce, meteorické roje, nebo třeba superúplněk. Aktuálně.cz přináší přehled nejzajímavějších astronomických úkazů roku 2023.
Vychýlení z kurzu Dimorphosu, měsíce planetky Didymos, o kterém informovala americká vesmírná agentura NASA, označuje Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd za překvapení. Doba oběhu kolem planetky se nárazem sondy DART zkrátila o 32 minut, i když vědci očekávali, že to bude méně. Potvrdili tak, že v budoucnu tímto způsobem bude možné chránit Zemi před nárazem asteroidu.
Snímek, který zachycuje, jak se od komety Leonard odpojuje část jejího ohonu, získal prestižní cenu pro nejlepší astronomickou fotografii roku v soutěži Astronomy Photographer of the Year. Výsledky oznámila britská Královská observatoř v Greenwichi, která soutěž pořádá. V galerii se můžete podívat na vítězné snímky v jednotlivých kategoriích.
Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na dvou zveřejněných snímcích se vyjímá plynný obr a největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.
Ve středu večer se Měsíc dostane nejblíže k Zemi a zároveň bude v úplňku, což vytvoří jev zvaný superúplněk. Sledovat ho bude možné odkudkoliv. Nejlepší je ho ale pozorovat mimo město, aby bylo vidět, jak Měsíc osvětluje noční krajinu. Zajímavou podívanou bude však podle meteorologů kazit částečná oblačnost.
Krásy polárních září, tajuplné mlhoviny v hlubokém vesmíru i neobvyklé pohledy na povrch Slunce a Měsíce. To vše přináší nejlepší astronomické snímky roku, které postoupily do finále mezinárodní soutěže Astronomy Photographer of the Year 2022, pořádané britskou Královskou observatoří v Greenwichi. Nominované záběry si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Hvězdy lze ve městech pozorovat o poznání hůř než na venkově, často nejsou vidět vůbec. Může za to jev zvaný světelné znečištění. Ten s sebou podle vědců nese i závažnější důsledky. V ohrožení je nejen lidské zdraví, ale především příroda, varuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Téma chce ministerstvo životního prostředí zvednout během předsednictví Rady Evropské unie.
Vědci v Rakousku požádali obyvatele o spolupráci při hledání částí meteoritu, který v pátek na několik vteřin jasně ozářil oblohu mimo jiné i nad Českou republikou a dopadl nejspíše do údolí řeky Drávy v rakouské spolkové zemi Korutany.
Lidé mají v těchto dnech šanci, že spatří takzvaná noční svítící oblaka. Působivý úkaz se každoročně objevuje v týdnech kolem slunovratu, k vidění bývá do počátku srpna. Tři dny po slunovratu, 24. června časně ráno, pak lze pozorovat vzácné seskupení všech pěti očima viditelných planet společně s Měsícem, uvedl astronom Petr Horálek. Jde o Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn.
Astronomové ve čtvrtek zveřejnili první snímek obří černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, Mléčné dráhy. Na svém webu o tom informoval globální výzkumný tým projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí), který snímek vytvořil s využitím celosvětové sítě radioteleskopů.
Desítky lidí ve středu dopoledne přihlíželi vyndání rozebraného dvojitého Zeissova dalekohledu ze západní kopule Štefánikovy hvězdárny v Praze. Demontáž největšího dalekohledu petřínské hvězdárny se podařila. Přístroj, který má více než 110 let, teď čeká renovace v německé Jeně, která potrvá zhruba rok. V kopuli ho prozatím nahradí experimentální elektronický dalekohled.
V Česku byla v noci na pondělí vidět polární záře. Fotografie pořídil půl hodiny po půlnoci astronom Petr Horálek na břehu sečské přehrady na Chrudimsku. Úkaz, který je v tuzemsku velmi vzácný, byl vidět 15 až 20 minut.
Letošní rok nabídne několik zajímavých vesmírných úkazů, které bude možné pozorovat bez dalekohledu. Dojde k zákrytu Marsu Měsícem, částečnému zatmění Slunce nebo nad Zemí proletí trosky Halleyovy komety. Aktuálně.cz ve spolupráci s Českým astronomickým ústavem Akademie věd sestavily výběr těch nejlepších astronomických jevů tohoto roku.
Pražská Fotograf Gallery zakončí rok 2021 skupinovou výstavou Československá astrofotografie, která se zaměřuje na uměleckou fascinaci vesmírem. Kurátorka Hana Buddeus se v koncepci výstavy opírá o československé prostředí a umělce. Na výstavě jsou jak historické fotografie (zachycují například prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka), tak moderní díla, která s tématem vesmíru pracují.
Na internetu je možné všechno. Je to smetiště a na něm se jen sem tam objevují malinké ostrůvky vědění. Že máme svobodu názorů? Ale houby. Některé jsou prostě jen pitomé. A je úkolem vědy odlišit, které to jsou a které naopak dávají smysl, míní astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který letos oslavil 85. narozeniny.
Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záři. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Řekl to astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.
