Se stále intenzivnějším pronikáním člověka a jeho přístrojů do vesmíru se řeší i ochrana před přenosem mikrobů. Nejde už jen o kontaminaci vesmírných těles pozemskými mikroby, ale jako sci-fi přestává vypadat i představa zavlečení mimozemských mikrobů na Zemi. Pakliže nelze vyloučit život na Marsu, byť třeba již dávný, vzorky z rudé planety mohou být velmi nebezpečné.
Americký astronaut Andrew Feustel si při každé vesmírné misi s sebou bere na oběžnou dráhu kolem Země předměty spojené s Českou republikou. Jeho manželka Indira Devi Bhatnagarová má totiž české a indické kořeny. Podívejte se, jaké "české" věci se již podívaly do vesmíru.
Projekt D-Mars je z poloviny o výzkumu, ta druhá polovina je o publicitě, říkají vědci. Chtějí přilákat zájem veřejnosti.
Generace, která před téměř 50 lety nezažila v přímém přenosu přistání člověka na Měsíci, si podobný zážitek odnese ze 6. února 2018. To mohli lidé sledovat úspěšné snažení společnosti SpaceX o start rakety Falcon Heavy a zdárné přistání jejích stupňů zpět na Zemi. Přímým přenosem provázel popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix Dušan Majer.
Ruský kosmický program nezažívá v posledních letech zrovna nejšťastnější období. Navíc za četné nezdary může často až nepochopitelná nedbalost. "Vědci naprogramovali urychlovací raketový stupeň Fregat pro start z jiného kosmodromu, což je bizarní," konstatuje Pavel Toufar k listopadové blamáži, kdy Rusové zbytečně přišli o svou velkou družici a 18 menších satelitů Američanů, Kanaďanů či Japonců.
Podle agenturních zpráv z minulého týdne Američané odepsali svou špionážní družici. Neoddělila se prý od rakety a satelit je poškozen či spadl do moře. Odborník na kosmonautiku Pavel Toufar však nabízí jiný pohled: zpráva o údajné zkáze tajné špionážní družice je nejlepší způsob, jak její činnost skutečně udržet v utajení.
Ve věku 87 let zemřel americký astronaut John Young. Na svém webu to v sobotu oznámil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož vesmírný veterán v pátek večer podlehl komplikacím zápalu plic. Vesmírná agentura zesnulého označila za svého nejzkušenějšího astronauta. Jako jediný se zúčastnil šesti kosmických letů. Byl také jediným astronautem NASA, který do vesmíru letěl v rámci programů Gemini, Apollo i raketoplánů. Byl také členem posádek prvních pilotovaných letů dvou programů. V rámci programu Apollo 16 se dokonce prošel po povrchu Měsíce.
Podmínky života na Marsu se nejlépe simulují v nehostinných pouštích. Izraelští vědci proto v únoru 2018 trénovali v poušti Negev, Američané zase o pět let dříve v Utahu.
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice uspořádala první mimozemský pizza večírek. Každý si vytvořil kousek podle svého gusta a před upečením si s pokrmem malinko pohráli. Podívejte se, co se stane, když tuto oblíbenou italskou klasiku vyhodíte do vzduchu.
Mike Hughes se v sobotu nechá vystřelit ve své "podomácku" vyrobené raketě do výšky 550 metrů. Za předpokladu, že 1,6 kilometru dlouhý přelet Mohavské pouště v rychlosti 804,7 kilometru za hodinu přežije, bude to první fáze jeho ambiciózního programu na důkaz placatosti Země.
Janu Lukačevičovi je 26 let, nedávno odpromoval na ČVUT, nyní pracuje v Oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Již několik let spolupracuje s NASA, s níž vyvíjí nový typ 3D tisku. Díky němu si astronauti letící na Mars budou moci vytisknout náhradní díly či nářadí. Pracuje také pro Evropskou vesmírnou agenturu, u ní vyvíjí anténu na detekci blesků pro marsovský modul.
Pod povrchem Měsíce je 50 kilometrů dlouhá a 100 metrů široká jeskyně. Objevila ji Japonská vesmírná agentura (JAXA). Podle vědců pravděpodobně vznikla jako lávový tunel před 3,5 miliardy let. Jeskyně by mohla mít různá využití. Odborníci ale především poukazují na její schopnost sloužit jako úkryt pro astronauty - ochránila by je před radiací, extrémními teplotami i dopadem asteroidu.
Americký letový inženýr Jack Fischer ukázal, jak vypadá Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) uvnitř. Kde astronauti spí, kde se převlékají na vesmírné procházky, jak se dostanou zpátky na Zemi nebo odkud je na ni nejlepší výhled.
Vědci přemýšleli, jak vybavit astronauty na několikaroční let, aby hmotnost všeho vybavení nebyla neúnosně velká. Dospěli k závěru, že tak lze učinit jen důkladnou recyklací všeho, co si na palubu přinesou či co zde vyprodukují. I kdyby mělo jít o vlastní moč, stolici nebo dech.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v pátek úspěšně odstartovala ruská kosmická loď Sojuz MS-05. Po šestihodinovém letu dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) další tři členy posádky. Na palubě Sojuz MS-05 míří k orbitální stanici ruský kosmonaut Sergej Rjazanskij, americký astronaut Randolph Bresnik a Ital Paolo Nespoli. Na ISS by měli přistát kolem páteční půlnoci SELČ. Nová trojice podle plánu stráví na oběžné dráze kolem Země více než čtyři měsíce, než se v prosinci vrátí domů. Na ISS nyní působí velitelka, americká astronautka Peggy Whitsonová, ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin a další Američan Jack Fischer.
Francouzský astronaut fotografoval půl roku digitální zrcadlovkou snímky interiéru Mezinárodní vesmírné stanice. S pomocí NASA pak Google vytvořil 360 stupňové fotografie a umístil je do aplikace Street View. Pozemšťané si tak mohou prohlédnout domovy astronautů zblízka a pokochat se pohledem na planetu Zemi z oběžné dráhy.
Vědec Jan Lukačevič z Akademie věd ČR o tom, jak se bude podílet na vesmírné misi ExoMars 2020; několikanásobný mistr světa i ČR v jízdě na vysokém kole Josef Zimovčák.
S týmem českých vědců navrhujeme anténu, která změří blesky na Marsu, zachraňuji tím budoucí astronauty, říká šestadvacetiletý Jan Lukačevič z Akademie věd ČR o tom, jak se bude podílet na vesmírné misi ExoMars 2020. Je přesvědčen, že lidstvo bude po Marsu chodit už v blízké budoucnosti, prvně bychom ale měli přestat ničit Zemi, než začneme kolonizovat jinou planetu. Vesmírný výzkum ho baví, protože posouvá lidské možnosti a objevuje nové světy, riziko k němu prý patří.
Urbánní antropolog Michal Lehečka o dostupnosti bydlení v Praze; bezpečnostní expert a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar k porážce Islámského státu a budoucnosti terorismu v Evropě.
Celý rejstřík výrazů od pobavení po zděšení se vystřídal na tváři slavného amerického astronauta Edwina "Buzze" Aldrina, když naslouchal po boku Donalda Trumpa jeho projevu o významu dobývání vesmíru. Záběry reakcí druhého muže na Měsíci na proslov amerického prezidenta nyní baví internet.
