


Povinná vojna je nesmysl. Nenaučí mladé muže "držet krumpáč", ale švejkovat
Povinná vojna míří proti nejmladší generaci, manipuluje s ní, což je běžná chyba české politiky. Ze své podstaty je "stará" a "pro staré".



Povinná vojna míří proti nejmladší generaci, manipuluje s ní, což je běžná chyba české politiky. Ze své podstaty je "stará" a "pro staré".



Česká armáda odhalila v Afghánistánu pašeráka, který převážel přes třicet kilogramů hašiše. Drogy byly zajištěny a i s viníkem předány na nejbližší stanici Afghánské národní armády. Při dalším výjezdu ze základny se českým vojákům podařilo také zneškodnit improvizované nástražné zařízení.



Nigerijská armáda minulý týden omylem zabila 115 běženců a humanitárních pracovníků. Uprchlický tábor si spletla s pozicemi teroristické skupiny Boko Haram. Původně se hovořilo o 90 mrtvých civilistech, bilance se ale pak zvýšila až na 236 obětí. Podle serveru BBC však ale i tentokrát došlo k chybě, a to proto, že se omylem sečetly počty mrtvých a zraněných. Pouhé dva dny po bombardování na tábor zaútočili islamisté z Boko Haram, nigerijské armádě se však podařilo tábor ubránit.



Armáda letos vyšle do zahraničních misí 810 vojáků. Loni v operacích za hranicemi působilo o 50 vojáků více. Na tiskové konferenci to řekl náčelník generálního štábu Josef Bečvář. I se započtením příslušníků, kteří byli vyčleněni pro pohotovostní síly a jednotky takzvaných battlegroup Evropské unie, česká armáda vyčlenila téměř 3000 lidí. Bečvář poznamenal, že v současné době má armáda 19 800 vojáků a 3700 občanských zaměstnanců. Naplněnost jednotek je na zhruba 80 procentech. Dalších 700 vojáků je vyčleněno pro případ potřeby integrovaného záchranného systému nebo pro řešení mimořádných událostí v jaderných elektrárnách. V případě zhoršení migrační vlny by policii pomáhalo 670 vojáků.



Ostříleného vojáka a zároveň učitele angličtiny s dvacetiletou praxí se v roce 2014 zbavilo Školicí a vzdělávací středisko v Komorním Hrádku u Chocerad na Benešovsku. Podplukovníkovi Petru Červenému, který se účastnil i tří vojenských misí OSN, nejdříve v rámci reorganizace zrušili služební poměr u armády a posléze ho ve zkušební době propustili i z civilního zaměstnaneckého poměru. Angličtinářů je přitom v českých školách dlouhodobě nedostatek a školy si je přetahují. Červený tak rychle našel práci u soukromé jazykové školy, která ho dokonce na tři měsíce poslala učit na stejné místo, odkud byl propuštěn.



Irácká armáda osvobodila od islámských radikálů celou východní část severoiráckého města Mosul. Oznámil to velitel protiteroristické jednotky, generál Tálib Šaghatí. Podle vojska se ale stále několik skupinek radikálů ukrývá v některých čtvrtích na severovýchodě města. Armáda začala proti Islámskému státu (IS) v Mosulu bojovat loni v říjnu a ofenzívu vedla z východu, severu a jihu. Západní polovinu města má IS stále pod kontrolou. Mnoho členů teroristické organizace sem po nedávných bojích uprchlo, přitom se odsud pokoušejí uprchnout civilisté.



Čínské námořnictvo roste díky reformám, pomocí kterých se chce Peking stát námořní mocností. Číňané vylepšili své ponorky a v posledních letech vyvinuli protilodní střely, které mohou ohrozit i americkou letadlovou loď. Po nástupu Si Ťin-pchinga do úřadu prezidenta v roce 2013 začal Peking více prosazovat své zahraničněpolitické zájmy. Spojené státy se nyní obávají, že má Čína v plánu prostřednictvím nových základen a silnějšího námořnictva kontrolovat i klíčové úžiny, kudy prochází většina světového námořního obchodu.



Američtí vojáci budou cvičit spolu s norskými kolegy na letecké základně Vaernes nedaleko Trondheimu. V Norsku mají zůstat 12 měsíců s tím, že jejich pobyt může být prodloužen. Rusko, které má s Norskem 200kilometrovou hranici, to kritizuje. Lotyšsko, Litva a Estonsko s USA podepsaly dohody o postavení amerických vojáků, které do těchto zemí vyslala vláda končícího Baracka Obamy.



Armáda ke konci roku odstoupila od smlouvy s Českou zbrojovkou na dodávku neprůstřelných vest. V Partii televize Prima to dnes řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vojáci měli zhruba 2300 vest za 68 milionů korun dostat do konce listopadu 2015, dosud se tak ale nestalo. Obě strany se obviňovaly, kdo za zdržení může. Spor nyní řeší správní soud. Stropnický uvedl, že zbrojovka je strategickým partnerem obrany a významným výrobcem, který dodává řadu jiného vybavení. "Zvažovali jsme (další postup) pro komplexnost problému. Pro ten význam toho partnerství. Ale protože nedošlo k žádnému posunu, tak ke konci roku ministerstvo odstoupilo," řekl Stropnický.



Ceremoniálu ve městě Žagań na jihozápadě země se zúčastnila premiérka Beata Szydlová, která dnešek označila za "významný den pro Polsko, pro Evropu, pro naší společnou obranu". Část vojáků se má později přemístit do Pobaltí, další do Bulharska a Rumunska.



Palestinské hnutí Hamás přišlo s novou metodou, jak získat od Izraele tajné informace. Na Facebooku se džihádisté vydávali za mladé dívky a psali si s izraelskými vojáky. Po výměně fotografií pak Izraelce nabádali ke stažení aplikací, které umožňují videohovory. Programy ale byly upravené tak, aby umožňovaly určit polohu telefonu nebo přenášet záběry z kamery. I když se prý Hamás nedostal k žádným důležitým informacím, armáda varovala své vojáky, aby si dali pozor na to, s kým se stýkají na internetu.



Americká tanková brigáda dorazila v těchto dnech do Polska, aby pomohla ochránit spojence z východního křídla NATO. Kreml to však označil za ohrožení ruských zájmů a ruské bezpečnosti. "Díváme se na to jako na hrozbu. Jsou to kroky, které ohrožují naše zájmy, naši bezpečnost, a to tím spíše, že třetí země – a není to ani evropský stát – zvyšuje svou vojenskou přítomnost u našich hranic v Evropě," řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Do Polska počátkem týdne dorazila tisícovka amerických vojáků i první transporty těžké výzbroje, které se minulý pátek začaly vyloďovat v německém přístavu Brémy. Další vojáci a zbraně následují.



Americká armáda potvrdila, že při jejím listopadovém leteckém útoku v afghánské provincii Kunduz zahynulo 33 civilistů. Nálet mířil proti bojovníkům Tálibánu, kteří z domů civilistů ostřelovali americké a afghánské vojáky. Vyplývá to z vyšetřování americké armády, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnili vyšetřovatelé. Vzhledem k tomu, že američtí vojáci jednali v sebeobraně, nebude za smrt afghánských civilistů nikdo potrestán. Při boji přišli o život také dva američtí a tři afghánští vojáci. Zemřelo asi 26 příslušníků hnutí Tálibán, mezi nimi i tři velitelé.



Skoro tisícovka amerických vojáků již dorazila do Polska, kde mají posílit spojence z východního křídla Severoatlantické aliance, zneklidněné ruskou politikou po anexi ukrajinského Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny. V úterý to oznámila televize TVN 24 s odvoláním na mluvčího polského ministerstva obrany. Oficiální uvítání Američanů v polských posádkách se má odehrát 14. ledna. Americké tanky, samohybná děla a bojová vozidla pěchoty mají být dislokovány v posádkách Žagaň (česky Zaháň) a Drawsko Pomorskie na západě a severozápadě Polska. Z Polska se pak má část sil přemístit do Pobaltí, další do Bulharska a Rumunska a týlová jednotka do Německa.



Americká armáda si chce rozšířit prostor pro nábor nových vojáků. Přehodnotila proto pravidla týkající se požadavků jednotlivých náboženských komunit. Vojáci nyní mohou nosit například plnovous, muslimkám je zase povolen šátek zakrývající hlavu. Jedinou podmínkou zůstává, že musí být vyloučena jakákoliv bezpečnostní rizika. Látka na šátky a turbany musí být například z nehořlavého materiálu a musí barvou odpovídat zbytku uniformy.



"Chceme-li mít mír, připravujme se na válku," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf českých speciálních sil Karel Řehka s odkazem na nedávné teroristické útoky v Evropě. Brigádní generál patří k vojákům, které respektují i špičkoví čeští akademici Miroslav Bárta, Martin Kovář nebo Vladimír Mařík. Jejich ojedinělá publikace Na rozhraní, která vyšla na sklonku minulého roku, odpovídá na stále palčivější otázky hrozících konfliktů, ale i rizik civilizačního rozvoje. Právě Řehkova studie, která je součástí knihy, patří k jedněm z nejpozoruhodnějších.



Rusko začalo stahovat část svých vojáků ze Sýrie. Uvedla to ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Podle jeho slov zemi jako první opustí námořní flotila včetně letadlové lodi Admirál Kuzněcov. Rusové mají v zemi kolem čtyř tisíc vojáků, napsal loni v září ruský web RBC. Snižování jejich počtu ohlásil ruský prezident Putin na konci loňského prosince. Moskva patří ke klíčovým spojencům režimu syrského prezidenta Bašára Asada.



Přesunem první části americké vojenské techniky do Polska začíná 6. ledna přelomová operace, během které vzniknou poprvé v novodobých dějinách země na polském území stálé základny vojáků USA i dalších členských zemí NATO. Podle dohody z loňského letního summitu NATO má zhruba tisícovka aliančních vojáků pravidelně rotovat nejen v Polsku, ale i v Pobaltí. Moskva už v minulosti označila tyto přesuny za porušení stávajících dohod s NATO a snahu rozpoutat "novou studenou válku".



Rusko by rádo ozdravilo vztahy s NATO. Naznačil to zástupce ruského ministerstva zahraničí, kterého citovala agentura Interfax. "Potřebujeme s NATO vybudovat normální vztahy a obnovit to, co existovalo v minulosti," uvedl Andrej Kelin, šéf oddělení pro kooperaci v Evropě. Severoatlantickou alianci podle něj Moskva nepovažuje za přežitek. Mnoho zemí – zejména ty menší – prý v NATO setrvává, protože je to pro ně ekonomicky i politicky výhodné a nemusejí samy budovat vlastní plnohodnotnou armádu. Server The Moscow Times prohlášení Kelina označil za "překvapivé ustoupení od jinak konfrontačního oficiálního stanoviska" Moskvy. NATO od spolupráce s Ruskem odstoupilo v roce 2014 po anexi Krymu.



Ruské letectvo provedlo tři nálety na pozice Islámského státu (IS) v oblasti syrského města Al-Báb. V Sýrii platí příměří, které se ale radikálů netýká. O ruském útoku informovala turecká armáda, která v této oblasti bojuje několik dní. Podle ní při ruských leteckých operacích přišlo o život 12 členů IS. Turecko bojuje v Sýrii od srpna s cílem pomoci porazit radikální IS. Přišlo od té doby o více než 30 vojáků, dalšího ztratilo v minulých 24 hodinách podle agentury Reuters při útoku IS v oblasti Azraku Al-Báb v provincii Aleppo poblíž turecké hranice. Do tamních bojů je zapojeno také turecké letectvo, které podle zprávy zničilo 17 objektů používaných IS a zlikvidovalo 26 radikálů.