


Je mu 88 let, přežil 17 komunistických lágrů a stále je předním odborníkem na Arktidu
Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.



Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.



V patnácti letech zhlédla Patrícia Pečnerová seriál Evoluce a touha zkoumat světovou biodiverzitu ji pohltila natolik, že se dala na studium ekologické a evoluční biologie. V diplomové práci se zabývala výzkumem veverek. Před čtyřmi lety se za doktorským studiem přestěhovala do Stockholmu, kde působí v Muzeu přírodní historie a zkoumá mamuty. Díky tomu se jako jediná Slovenka zúčastnila arktických výzkumných expedic na sever Grónska a severovýchodní Wrangelův ostrov. Před expedicí absolvovala pobyt ve švédských horách a učila se střílet. "Pokud vědec rozumí svému výzkumu, měl by být schopen vysvětlit jej jednoduchými slovy, které každý pochopí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



I když platí Reykjavík za chladné a deštivé město, do své pracovny na tamní Zemědělské univerzitě přijíždí Pavla Dagsson Waldhauserová ze zásady na kole. Dcera známého českého archeologa je totiž přední expertkou ve výzkumu prachu v ovzduší a věří, že by se měl podobně ohleduplně chovat každý. Na Islandu patří do světoznámé badatelské skupiny, která upozorňuje na to, že tamní ovzduší není tak čisté, jak by se mohlo zdát. "Island je obrovská laboratoř, kde se každý den děje něco nového a překvapivého," říká sedmatřicetiletá vědkyně, která do země přišla před deseti lety a je průkopnicí ve svém oboru.



Patrícia Pečnerová se v rámci svého doktorského studia ve Švédsku zúčastnila dvou výzkumných expedic do Arktidy. Americko-švédská výprava ji zavedla v roce 2015 do oblasti ledovce Petermann, rusko-švédská ten stejný rok na Wrangelův ostrov.



Do odlehlé divočiny, kde před více než sto lety žil český polárník Jan "Eskymo" Welzl, se vydal před časem Martin Strouhal. Jako první Čech se snažil prohlédnout přes mlhu času, zda jsou osudy jednoho z nejsvéráznějších cestovatelů českých zemí skutečné. Ze Sibiře si Strouhal přivezl vzpomínky na tamější krátké léto i postřehy místních, kteří považují Welzlovy příběhy za věrohodné.



Jiří "George" Karbus pochází z Karlových Varů, ovšem ve světě nejspíš ani netuší, že je původem Čech. George je totiž momentálně jedním z nejuznávanějších fotografů přírody, jeho snímky publikují slavné časopisy a sbírá ocenění na nejprestižnějších fotosoutěžích. Právě teď vystavuje v Praze své Příběhy divokého oceánu.



Změna klimatu vyžaduje uctivý, pokorný přístup ke stromům, křoviskům, zeleni, konec „panování“ a plundrování, aktivní spolupráci s krajinou.



Kanadský ostrov Newfoundland ležící u Atlantského oceánu bývá domovem především rybářů. Tamější obyvatelé každoročně pozorují kusy ledovce, které se oddělily od pobřeží Grónska a plují směrem na jih. Letošní jaro ovšem překvapilo i domorodce - nejenže ledovců přibylo, ale jeden z nich taky dosahuje velkých rozměrů. Už teď v dubnu je ledovců podle agentury The Canadian Press více než 600, což je zhruba celoroční průměr. Vesnice na východním pobřeží Newfoundlandu navštěvuje mnoho turistů, kteří kusy ledu pozorují nebo kolem nich jezdí na kajaku. Podle agentury AP by za neobvyklým počtem plujících ledovců mohlo být zvyšování teploty v Arktidě.



Vědci v letošním antarktickém létě naměřili rekordní úbytek ledu v jižní Antarktidě, je ho tam nejméně za bezmála 40 let. Kontinent, který dosud odporoval trendům globálního rozpouštění ledu, se tak nejspíš začíná měnit. Méně ledu zhorší schopnost planety odrážet teplo, změnit se může i cirkulace mořských proudů, říká Pavel Kapler, vedoucí několika antarktických výprav.



Ložiska ropy a zemního plynu v moři poblíž Severního polárního kruhu lákají řadu zemí. Rusko si dělá v dané oblasti nárok na milion kilometrů čtverečních. Arktidu chce však využít především vojensky. Buduje proto nové základny a obnovuje ty, které zde vznikly ještě za sovětských časů.



Mezi soby na Jamalském poloostrově se rozšířila smrtelná choroba antrax. Kvůli tomu se vláda rozhodla porazit do konce roku 250 000 kusů. Zbylých 450 000 chtějí rozptýlit po okolních oblastech, protože podle úřadů nemají zvířata dostatek potravy. Podle kritiků je za plány ve skutečnosti snaha oblast vyklidit a dostat se tak k licenci na těžbu zemního plynu.



Velikost ledovců na Arktidě je druhá nejmenší v historii. Můžou za to trvalé změny počasí a klimatu za posledních patnáct let. Velikost ledovce byla tak historicky druhá nejmenší. Ledovce se v zimě již neobnovují do původní velikosti, a to je podle odborníků větší problém než samotné tání.



Loď Terror vyplula z Anglie v roce 1845, aby posádka prozkoumala severní mořskou cestu mezi Atlantickým a Tichým oceánem. Zmizela v polovině 19. století. Kanadští průzkumníci ji objevili pětadvacet metrů pod hladinou moře při průzkumu Arktidy. Podle odborníků, kteří loď prozkoumali automatickou ponorkou, je ve velmi dobrém stavu.



Klimatická změna s oteplováním i úbytkem vody je tu a my nemáme moc šancí ji zastavit. Můžeme ji z hlediska produkce skleníkových plynů jen zmírnit, varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). A má-li to říci natvrdo, přežije jen ten, kdo se přizpůsobí a využije k zachycení vody přirozených vodních reliéfů či stovek zaniklých rybníků, které se po desetiletí neprozřetelně vysušovaly nebo jsou dnes zarostlé či zasypané.



Světově uznávaný italský skladatel a klavírista Ludovico Einaudi složil Elegii pro Arktidu a zahrál ji na pódiu plovoucím Severním ledovým oceánem. Chtěl tak přispět ke snaze zachránit rychle mizející arktické ledovce. Ostatně i do jeho hudby zněly zvuky lámajícího se ledu, jenž se noří do vody.



Extrémně teplý letošní únor, který vyvolal pozdvižení po celém světě, překonaly teploty v březnu. Podle Japonské meteorologické agentury vystoupaly nejvýše za posledních 100 let. Vědci jsou současnou měrou globálního oteplování znepokojeni a zdůrazňují nutnost snížení emisí skleníkových plynů.



Námořnictvo Spojených států cvičí s ponorkami USS Hartford a USS Hampton vynořování u ledového přístaviště Sargo, které je umístěno dvě stě kilometrů severně od Aljašky. Armáda popřela, že by cvičením reagovala na ruskou rozpínavost v Arktidě. David Axe z agentury Reuters ale zdůrazňuje rostoucí napětí mezi oběma velmocemi v regionu. "Jsou to geopolitičtí rivalové a více a více jejich plavidel se vydává do Severního ledového oceánu. USA mají 41 jaderných ponorek, které jsou schopné plout pod ledem a prorazit ho, Rusko má ponorek s těmito schopnostmi dvacet pět," tvrdí Axe.



Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnil data z pravidelného měření globálních teplot. Výsledky odborníky šokovaly. Letošní únor byl nejteplejší za celou dobu, kdy probíhá měření. Tedy od roku 1880. Naměřené teploty přesahují o 1,35 stupně Celsia průměrné teploty z období 1951 - 1980. Na vině je kromě nebývale silného projevu El Niña také lidský faktor, což vyvolává obavy z pokračujícího globálního oteplování.



Sobi a psi husky běhají přes zasněžené pláně v Murmanské oblasti v Rusku. Jejich páni jsou ruští vojáci, kteří s nimi na saních vykonávají vstupní kurz ovládání těchto zvířat. Členové Arktické motorizované brigády Severní flotily mohou pracovat se zvířaty na otevřených pláních pouze deset až patnáct minut v kuse, protože teploty klesají až k minus třiceti stupňům Celsia.



Trávit několik měsíců v uzavřeném prostředí vesmírné lodi může být psychicky velmi náročné. Virtuální realita zprostředkující pomyslné procházky po známých krajinách má pomoci astronautům na dlouhodobých misích udržet si zdravý rozum. Bývalý kosmonaut nyní technologii zkouší na obyvatelích odlehlé vojenské stanice na severu Kanady.