Britský premiér David Cameron po summitu evropských lídrů uvedl, že lituje výsledku referenda, ale nelituje toho, že ho vyhlásil. Cameron i evropští lídři se shodli, že by EU a Británie měly i nadále co nejtěsněji spolupracovat. Nový britský premiér by měl podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera oficiálně začít proces vystoupení hned druhý den po svém jmenování.
Plán německého ministerstva obrany počítá s tím, že do německé armády se budou moc hlásit i občané jiných zemí Evropské unie. Kabinet kancléřky Angely Merkelové by se novou strategií měl zabývat ještě před vládními prázdninami. Pokud ho schválí, do Bundeswehru by se mohli v budoucnu hlásit i Češi.
Poté, co Německo dle očekávání přijalo rezoluci, na jejímž základě označilo vyvražďování Arménů Osmanskou říší za genocidu, snesla se z úst tureckého prezidenta vlna kritiky na německé poslance. Erdogan řekl, že poslanci s tureckými kořeny, kteří pro rezoluci hlasovali, by si měli udělat krevní testy, zda jsou vůbec Turci. Německá kancléřka Angela Merkelová jeho kritiku odmítla a označila ji za nepochopitelnou. "Poslanci německého parlamentu jsou bez výjimky svobodně volenými zákonodárci," dodala kancléřka. na sama by upřednostnila, kdyby mezi Armény a Turky začaly probíhat přímé rozhovory.
Žebříčku nejmocnějších žen světa podle časopisu Forbes vévodí už pošesté německá kancléřka Angela Merkelová. Pravděpodobná kandidátka demokratů pro podzimní prezidentské volby v USA Hillary Clintonová skončila druhá, třetí se umístila šéfka americké centrální banky Janet Yellenová.
Fotografie z curyšského letiště baví internet. Na jedné přistávací ploše se tam totiž potkalo letadlo německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Francoise Hollanda a metalové kapely Iron Maiden. A právě velikostní rozdíl mezi stroji zavdal ke vzniku mnoha vtipům. "Iron Maiden by za plat Merkelové ani nevstali z postele, natož aby se objevili na jevišti," píše například jeden z lidí pod příspěvkem. "Soudě dle obrázku by měla Británie opustit EU a přidat se k Iron Maiden," dodává další. Podle dalších lidí je zase vidět, že cestování čelných představitelů států nakonec není tak nehospodárné, jak se může zdát. Fotografii na sociální síti Facebook sdílelo více než 30 tisíc lidí.
Reportér agentury Reuters sestavil zajímavou cestovní mapu. Na základě rozhovorů s mnoha unijními úředníky a diplomaty v Bruselu se pokouší předpovědět, co se bude dít v případě, že se Britové rozhodnou z EU vystoupit.
Spolkový sněm přijal rezoluci, která označuje masakry Arménů - spáchané Turky v roce 1915 v průběhu první světové války - za genocidu. Proti byl jediný z přítomných zákonodárců. Turecký prezident i premiér s předstihem varovali, že takový krok může poškodit vztahy obou zemí. A Ankara vzápětí z Německa odvolala velvyslance. Přitom Německo je jednou ze zemí, které výrazně těží z dohody mezi Tureckem a EU o omezení přílivu uprchlíků do Evropy.
Německá kancléřka Angela Merkelová a premiéři spolkových zemí se dohodli, že země omezí výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie. Plán by měl omezit cenu nákladů pro spotřebitele a zmírnit problémy při přenosu elektřiny. S tím jsou problémy kvůli nedostatečně vybudované infrastruktuře, hlavně na severu Německa. Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. To ale v největší evropské ekonomice prudce zvýšilo náklady na energii, protože nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu.
Prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan v souvislosti s rezolucí o genocidě Arménů vyzval německou kancléřku Angelu Merkelovou k zachování zdravého rozumu. Ankara totiž nadále odmítá masakr Arménů Osmanskou říší v roce 1915 označovat jako genocidu. Při hromadném vyvražďování přišlo o život asi 1,5 milionu lidí a oficiálně jej za genocidu uznává i Evropský parlament, desítky velkých zemí či papež František. Erdogan vyjádřil nad přijetím rezoluce, která by oficiálně incident jako genocidu uznala, v tureckém tisku znepokojení, zvláště když je v současné době Turecko spojencem Německa v řešení migrační krize.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové se o možném odchodu Británie z EU nevedla na summitu v japonské Ise-Šimě diskuse, ale jde o signál, že mezi vůdci velkých světových ekonomik G7 panuje shoda v přání, aby Británie zůstala v Unii. Do G7 patří kromě Britů Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA. Referendum o EU se v Británii bude konat 23. června.
V německé sociální demokracii roste odpor vůči postoji, který zaujímá k Rusku kancléřka Angela Merkelová. I šéf strany Sigmar Gabriel hovoří o možném "změkčení" sankcí. Propuštění Nadiji Savčenkové ale zřejmě stačit nebude. EU o prodloužení sankcí uvalených na Rusko před dvěma lety kvůli válce na Ukrajině rozhodne v červenci.
Istanbul - Pokud Evropská unie neumožní Turkům slíbené zavedení bezvízového styku, Ankara zablokuje uplatňování migrační dohody s Evropskou unií, pohrozil v úterý prezident Recep Tayyip Erdogan. Během tiskové konference po humanitárním summitu OSN v Istanbulu si také postěžoval, že Turecko stále nedostalo od EU slíbené miliardy eur na náklady spojené s pobytem blízkovýchodních uprchlíků na tureckém území.
Německá kancléřka Angela Merkelová jednala v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Kromě hlubokého znepokojení z připravovaných ústavních změn v Turecku vyjádřila neústupný postoj k podmínkám, které se země zavázala splnit, aby získala bezvízový styk s Evropskou unií. Turecko podle ní musí splnit i revizi protiteroristických zákonů, které ale Ankara měnit odmítá. Zdůraznila ale také svou podporu březnové dohodě EU s Tureckem o omezení migračního toku do Evropy.
Nedaleko kanceláře volebního obvodu kancléřky Angely Merkelové v severoněmeckém Stralsundu se dnes ráno našla prasečí hlava s hanlivým nápisem. Uvedla to tamní policie. Zabité prase už se přitom našlo i v únoru na místě budoucí mešity v saském Lipsku. Islám považuje prasata za nečistá zvířata a zapovídá jejich konzumaci. Zvířecí hlavu našla dnes brzy ráno policie během své hlídky. Co přesně na ní bylo napsáno, ale odmítla sdělit. Urážka byla prý namířená proti kancléřce Merkelové. Policisté už zahájili vyšetřování kvůli urážce předsedkyně vlády, ale i kvůli porušení zákona o odstraňování zvířecích těl.
Mnichov/Berlín - Bavorská vláda v úterý formálně rozhodla o tom, že kvůli migrační politice německé kancléřky Angely Merkelové nepodá na spolkovou vládu ústavní žalobu, jak v uplynulých měsících hrozilo. Rozhodnutí se, jak připomíná agentura DPA, očekávalo. Seehofer i bavorská vláda z hrozby postupně ustoupili, bavorský ministerský předseda se ale už nechal slyšet, že žaloba nemusí být navždy "ze stolu". Migrace se týkalo také setkání spolkového ministra vnitra Thomase de Maizière s ministrem vnitra Bavorska Joachimem Herrmannem. V kontrolách na hranici s Rakouskem chce Berlín pokračovat navzdory klesajícímu počtu běženců.
Německý soud v Kolíně nad Rýnem se v úterý podle agentury DPA postavil na stranu šéfa jednoho z největších evropských nakladatelství Axel Springer Mathiase Döpfnera ve sporu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten Döpfnera pohnal před soud kvůli tomu, že se nakladatel nedávno v otevřeném dopise přihlásil k básni německého satirika Jana Böhmermanna, která Erdogana zesměšňuje.
Popularita kancléřky Angely Merkelové v Německu prudce klesla. Proti jejímu dalšímu setrvání v úřadu je 64 procent lidí, vyplývá z průzkumu mezi 2000 respondenty, který pro časopis Cicero provedl ústav Insa. Merkelovou odmítají hlavně lidé s nízkým vzděláním a ti ve věkové kategorii 45 až 54 let. Obzvláště ji nemusejí v bývalé NDR - v Durynsku se proti ní vyslovilo 79 % a v Sasku 76 % dotázaných. Naproti tomu nejvyšší oblibě se těší v Brémách a Šlesvicku-Holštýnsku (55 procent hlasů pro). Předchozí průzkumy veřejného mínění ale dospěly k odlišným závěrům. Například ústav Forsa v březnu uvedl, že politiku kancléřky schvaluje přibližně každý druhý volič.
Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek se v rozhovoru pro německý deník Die Welt vyjádřil, že rozhodování Evropské unie o uprchlických kvótách nápadně připomíná mnichovskou dohodu z roku 1938. O nás bez nás. Podle Bělobrádka je problém v tom, že uprchlíci do Česka nechtějí a žádné kvóty je k tomu nepřinutí. Argumentuje příkladem Iráčanů, kteří přišli do Česka dobrovolně, část z nich ale brzy zemi opustila. Klíč k řešení migrační krize vidí Bělobrádek ve finanční pomoci státům mimo Evropu.
Bavorsko vzalo zpět plány na ústavní žalobu na spolkovou vládu. Tou hrozilo v uplynulých měsících kvůli migrační politice německé kancléřky Angely Merkelové. Bavorský ministr spravedlnosti Winfried Bausback v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že k soudní při nyní není žádný důvod, neboť počty žadatelů o azyl poklesly. Zároveň ale varoval, že Mnichov se možného podání žaloby v budoucnu nezříká. "Spolková vláda je vázána ústavou, aby zajistila účinnou ochranu hranic i přistěhovalectví," dodal. Proud žadatelů o azyl, kterých loni do Německa přišlo 1,1 milionu, se ale nyní takřka zastavil.
Pravicová populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) tvrdí, že islám není slučitelný s německou ústavou. V programovém prohlášení rovněž vyzývá k zákazu burek a mešit. Program mimo jiné požaduje, aby se zamezilo financování výstavby a provozu mešit prostřednictvím islámských zemí.
