Česko se snaží uhájit peníze, které mu plynou z fondů Evropské unie. Těch by v příštích letech mohlo být v unijním rozpočtu méně. Brusel chce postupně nahradit nenávratné dotace půjčkami a zárukami. Změny může přinést i vytvoření zvláštního rozpočtu pro státy, které jsou členy eurozóny. Přinést nové peníze ale můžou nové zdroje pro rozpočet EU. Mezi ně může patřit třeba zdanění paliv nebo korporací.
Očekává se, že v pátek po letech debat schválí Spolkový sněm legalizaci manželství párů stejného pohlaví. Novelu zákona, která mimo jiné umožní homosexuálním párům také adopce dětí, schválil v úterý právní výbor parlamentu. Poslanci CDU i CSU, kteří v minulosti návrh už třicetkrát zablokovali, mohou nyní na popud kancléřky Angely Merkelové hlasovat individuálně podle vlastního svědomí a nebudou vázáni stranickou linií. V Německu je od roku 2001 možné uzavřít registrované partnerství. Legalizaci sňatků homosexuálů podporuje velká většina Němců.
Americký ministr hospodářství Wilbur Ross oznámil, že Spojené státy chtějí uzavřít s EU dohodu o volném obchodu známou jako TTIP. Vyjednávání o ní se zastavilo s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu. Americký prezident dohodu TTIP dříve silně kritizoval. Nyní však jeho administrativa obrátila. Kdy by mohla opětovná vyjednávání začít, zatím není jasné.
Německá kancléřka Angela Merkelová si své soukromí střeží, proto i v otevřeném rozhovoru odpovídala na otázky o svém osobním životě velmi opatrně a stručně. Lidé se například mohli dozvědět, že má někdy problémy porozumět vtipům v animovaných filmech a nejvíc odvahy v životě potřebovala, když měla skočit z třímetrového prkna do bazénu. I to na sebe žena, která již 12 let stojí v čele německé vlády, prozradila v pondělním živě vysílaném rozhovoru s časopisem Brigitte.
Spojené státy jsou poté, co se Donald Trump stal prezidentem, vnímané jako méně důvěryhodné než za předchozího prezidenta Baracka Obamy. Vyplývá to z průzkumu společnosti Pew Research Center. Pokud jde o důvěryhodnost samotných světových lídrů, Trumpovi důvěřuje jen 22 procent dotázaných. Skončil tak až za čínským prezidentem Si Ťin-pchingem (28 procent) a ruským lídrem Vladimirem Putinem (27 procent). Respondenti nesouhlasí hlavně s Trumpovým odstoupením od dohody o klimatu a také s plánem vybudovat zeď na hranici s Mexikem.
Islámský terorismus mění naši společnost, jednoho dne ale i tato hrozba přejde, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová (CDU). Šéfka německé vlády to řekla v pondělním živě vysílaném rozhovoru s časopisem Brigitte. "Samozřejmě to mění společnost. Když nastupujete do letadla, tak víte, co to znamená, že si s sebou nemůžete vzít láhev s pitím, že existuje více bezpečnostních opatření," poznamenala Merkelová. Zároveň vyjádřila přesvědčení, že si lidé zatím na teroristické útoky v Evropě nezvykají, ale jsou odhodlaní nenechat si vzít svůj styl života. Věří, že současná vlna terorismu jednou pomine, i když s náboženským extremismem budeme muset ještě nějakou dobu žít.
Spolkové parlamentní volby v Německu se uskuteční letos 24. září. Pokud je znovu vyhraje Angela Merkelová a její křesťanští demokraté (CDU), zajistilo by to nynější spolkové kancléřce už čtvrté volební období ve funkci. Hlavním rivalem Merkelové je bývalý předseda Evropského parlamentu a současný lídr sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz.
V Bruselu v pátek skončil summit Evropské unie, jehož cílem bylo ujasnit si postup při odchodu Velké Británie z EU či domluvit práva evropských občanů žijících v království poté, co brexit proběhne. Jedním z témat byla uprchlická krize a problém kvót na přerozdělování uprchlíků, ale také strategie lepšího zabezpečení jižních hranic Evropské unie, tak aby se zamezilo migraci. Francouzský prezident Emmanuel Macron společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou kritizovali nesoulad mezi členskými zeměmi. Summit však probíhal v optimistické náladě, jelikož všechny země ekonomicky rostou a snižuje se nezaměstnanost.
Navzdory přání vdovy po Helmutu Kohlovi pronese projev na smutečním rozloučení s bývalým německým kancléřem také Angela Merkelová. Přestože byla ve své době Kohlovou chráněnkou, později se nerozešli v dobrém. Kromě kancléřky promluví také třeba předseda Evropské rady Donald Tusk, bývalý americký prezident Bill Clinton nebo současný francouzský prezident Emmanuel Macron. Obřad proběhne ve Štrasburku a poté bude rakev s Kohlovými ostatky převezena do Německa.
Bývalý dlouholetý kancléř Helmut Kohl byl hrdinou znovusjednocení Německa, se svým synem Walterem měl ale složitý vztah. V létě 2011 si Walter Kohl s otcem volal naposledy, potom už ho nikdy nesměl navštívit. Práh domu svých rodičů Walter překročil, až když jeho otec tento pátek zemřel.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina neznamená pro Rusko případné zavedení nových sankcích kolaps. Dodal ale, že to zajisté bude komplikovat rusko-americké vztahy. Nové sankce proti Rusku schválili američtí senátoři tento týden. Má jít o trest za údajné vměšování Moskvy do prezidentských voleb v USA. Nyní musí sankce potvrdit ještě Sněmovna reprezentantů a podepsat prezident Donald Trump. Sankce, které jsou připravovány bez přítomnosti Evropské unie, kritizuje Německo i Rakousko.
Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotu získala ve Vatikánu vzácnou trofej - medaili od papeže Františka. Vysloužila si ji za svůj boj proti chudobě, ochraně planety a dalších mezinárodních hodnot. Ocenění je mimořádné i kvůli svému načasování. Papež ho Merkelové udělil před německými volbami, což Vatikán obvykle nedělá.
Ve věku 87 let zemřel v pátek ve svém domě v Ludwigshafenu bývalý německý kancléř Helmut Kohl. Informoval o tom německý deník Bild. V čele německé vlády stál Kohl v letech 1982 až 1998 a významnou měrou se zasloužil o znovusjednocení Německa v roce 1990. Bývalý předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) měl dlouhodobě zdravotní problémy. Na veřejnosti vystupoval v posledních letech již jen zřídka.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se v úterý dohodla na vytvoření vládních koalic hned ve dvou německých spolkových zemích. V Severním Porýní-Vestfálsku vytvoří zemskou vládu s liberály ze Svobodné demokratické strany (FDP), nejsevernější zemi Šlesvicku-Holštýnsku bude vládnout kromě nich také ještě se Zelenými, informovala agentura DPA. V čele nové zemské vlády CDU a FDP v Severním Porýní-Vestfálsku zasedne Armint Laschet. Ve Šlesvicku-Holštýnsku vznikla tzv. "jamajská koalice" CDU, FDP a Zelených, ministerským předsedou bude rovněž za CDU Daniel Günther.
Centra jako Mnichov či Londýn se nemohou uzavřít do "národní" nebo etnické skořápky, jinak centry jednoduše přestanou být.
V nedělním prvním kole voleb do Národního shromáždění získalo Macronovo hnutí Republika vpřed! přes 32 procent hlasů, což by mu mělo zajistit 400 až 440 poslanců. Krize tradičních stran se prohlubuje. Ve volbách neuspěl ani šéf socialistické strany. Nejsilnější opoziční stranou budou Republikáni, kteří by měli získat sto křesel v 577členném Národním shromáždění. Jediným stínem na Macronově nedělním úspěchu je nízká volební účast. K volebním urnám přišla jen zhruba polovina voličů, což je rekordně nízké číslo v dějinách páté republiky. Druhé kolo voleb proběhne už tento týden.
Už tento čtvrtek půjdou Britové volit. A není vyloučeno, že podruhé v historii bude mít Velká Británie koaliční vládu. Předčasné volby oznámila premiérka Theresa Mayová v době, kdy průzkumy předpovídaly drtivé vítězství jejích konzervativců před opozičními labouristy. Ti ale v posledních dnech nabrali nový dech. A je tak možné, že po volbách, které Mayová vyvolala, skončí její strana s méně křesly v Dolní sněmovně, než původně měla.
Důvodem, proč 41letý Afghánec zabil pětiletého ruského chlapce v azylovém domě v Bavorsku, bylo pravděpodobně rušení klidu. Tvrdí to chlapcova těžce zraněná matka. Podle policie se Afghánec cítil být rušen dětmi, které si v domě hrály, napadl nejprve matku, poté chlapce. Při následném policejním zásahu pachatele policie zastřelila.
Německo zřejmě stáhne své vojáky z turecké základny Incirlik. Turecko totiž dál odmítá vpustit německé poslance na základnu, ti to ale považují za svou povinnost. Operace bundeswehru schvaluje parlament, a poslanci proto podle ministra zahraničí Sigmara Gabriela musí mít možnost vojáky navštívit. O problému v pondělí jednal se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavoşogluem, spor ale neurovnali.
Češi mají větší vůli k prohlubování vztahů se sudetskými Němci. Prohlásil to německý ministr zemědělství Christian Schmidt (CSU) v sobotu v bavorském Augsburgu na 68. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Úzká spolupráce Čechů a Němců je podle něj nutností. Schmidt vyřídil pozdravy spolkové vlády i kancléřky Angely Merkelové (CDU) a vyjádřil přesvědčení, že sjezd dává signál smíření, kulturní rozmanitosti a orientace do budoucna. Připomněl, že usmíření mezi Čechy a sudetskými Němci bylo za komunistického režimu z ideologických důvodů nemožné.
