Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.
Německo dnes platí za jakéhosi univerzálního viníka neúspěšných mocenských her s Putinem, jež se nakonec vymstily celé Evropě. Je ale také společností, která jako jedna z prvních začala opravdu systematicky pracovat na své změně.
Olaf Scholz neměl jednoduchý úkol. Když se loni v prosinci stal německým kancléřem, přebíral klíčový úřad po 16 letech vlády Angely Merkelové. Dva měsíce poté čelí kritice na mezinárodní i domácí úrovni: odmítá prý zaujmout jasný postoj, vyhýbá se otázkám a konfrontacím, není dobrý lídr. Teď Scholz vyrazil na Ukrajinu a v úterý ho čeká i jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě.
Takřka polovina Němců je nespokojená s prací sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, zatímco kladně ho hodnotí třetina populace. Vyplývá to z aktuálního průzkumu institutu INSA. S klesající Scholzovou oblibou se propadá i popularita sociální demokracie (SPD), před kterou se poprvé od loňského srpna dostala nyní opoziční konzervativní unie CDU/CSU.
Jen málokdo si dovedl představit, že celosvětová pandemie viru SARS-CoV-2 bude trvat dva roky. Jeho schopnost mutovat, neochota lidí se naočkovat, ale i nedostatek vakcín v zemích třetího světa vedly k tomu, že varianta omikron v mnoha státech nakazila zatím nejvíc lidí v průběhu celé pandemie. Elitní vědci i politici přitom předpokládali, že touto dobou už budou vyspělé země zpět v "normálu".
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová odmítla lukrativní pracovní nabídku generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který ji chtěl postavit do čela poradního orgánu pro globální veřejné statky, informovala agentura DPA. Merkelová "minulý týden s generálním tajemníkem telefonovala, poděkovala a řekla mu, že nabídku nepřijme", sdělila DPA berlínská kancelář Merkelové.
Novináři nesmějí být k současnému prezidentovi shovívavější jen proto, že jeho předchůdce byl a je nebezpečný populista. Publikum pozná, když mu média něco tají. A nikdy jim to neodpustí.
Angela Merkelová v úterý opouští budovu německého kancléřství a ve středu se poprvé po šestnácti letech - přesně po 5860 dnech - neprobudí jako kancléřka, ale "prostá občanka" a důchodkyně. O svých plánech do budoucna zatím mnoho nesdělila. V červenci během návštěvy Spojených států jen krátce promluvila o tom, co plánuje na první dny a měsíce po odchodu z politiky.
Příští týden Německo přijde o svou "mutti". Konzervativní kancléřka Angela Merkelová po šestnácti letech odchází z postu šéfky vlády. Ve čtvrtek večer jí už tradičně vojenskou přehlídkou vyjádřila poctu německá armáda. Sedmašedesátiletá politička během slavnosti v Berlíně popřála všem "štěstí v srdci" a na rozloučenou si nechala zahrát píseň od zpěvačky, která vystupovala i s Karlem Gottem.
Šéfka německé vlády označila za strůjce současné migrační krize na hranicích EU běloruský režim a obvinila Minsk z toho, že ve svém "hybridním útoku" na EU využívá bezbranné lidi. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval, aby Evropská unie obnovila kontakty s Běloruskem kvůli snaze najít řešení krize. Státníci spolu hovořili ve středu i ve čtvrtek po telefonu.
Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má sociálnědemokratický (SPD) kandidát Olaf Scholz. Na tiskové konferenci po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder.
V přízemí berlínské centrály německé sociální demokracie to v neděli večer vřelo. "Olaf, Olaf," skandovaly krátce po sedmé hodině desítky členů jedné ze dvou největších politických stran v Německu. Pod ostrá světla reflektorů televizních štábů přišel na pódium jejich hrdina: volební lídr a spolkový ministr financí Olaf Scholz.
CDU/CSU v nedělních parlamentních volbách skončila druhá za sociální demokracií (SPD), Laschet ale stejně jako jeho sociálnědemokratický konkurent Olaf Scholz usiluje o získání kancléřského křesla. Dění sledujeme on-line.
Angela Merkelová v politice končí dobrovolně. Je stále nejpopulárnější německou političkou, ale v nedělních volbách už nekandiduje. V Německu, největší zemi Evropské unie, tak nastane nová éra a leccos se změní. Favority na nového kancléře jsou šéf SPD Olaf Scholz a jeho konkurent z CDU/CSU Armin Laschet. Nabízíme deset důvodů, proč se o německé volby zajímat.
V Německu začaly parlamentní volby, ze kterých vzejde nový Spolkový sněm a nová spolková vláda, kterou po 16 letech již nepovede konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle analytiků se souboj o kancléřský úřad zúžil na sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a konzervativce (CDU/CSU) Armina Lascheta.
Německá politička je v čele vlády od roku 2005, v letošních volbách se už o premiérské křeslo ani o poslanecký mandát neuchází. Většina Němců kancléřku v politice postrádat nebude.
Německou vládu vedla od roku 2005. Do čela nejsilnější evropské ekonomiky se postavila jako první žena v historii, navíc outsiderka z bývalé NDR. Od té doby se Angela Merkelová proslavila rozvahou, schopností nacházet kompromisy, ale také barevnými kostýmky a láskou k opeře. Co ráda vaří a kde bydlí? Prověřte si svoje vědomosti o bývalé německé kancléřce.
Až časem pochopíme, jak extrémně výhodné pro nás bylo, že v berlínském kancléřství seděla tak dlouho právě tato žena. Její mládí prožité v socialistickém bloku i péče o ekonomické spojenectví se střední Evropou se vyplatily všem. Nyní přijdou těžší časy.
Kancléřka Angela Merkelová končí v německé politice. Kdysi podceňovaná mladá ministryně z východního Německa se za uplynulých 30 let proměnila v nejvýraznější a nejvlivnější političku současnosti. Spolkovou vládu vede nepřetržitě od roku 2005, už před třemi lety ale avizovala, že její éra se blíží ke konci. Berlínské kancléřství opustí po parlamentních volbách, které se konají v neděli 26. září.
