Polský prezident Andrzej Duda argumentuje nedávným rozhodnutím italského soudu, že německá vláda má odškodnit rodiny 128 obětí masakru, spáchaného nacisty v listopadu 1943 v obci Roccaraso.
Polský prezident Andrzej Duda v pondělí představil svůj návrh reformy zákona o nejvyšším soudu. Podle agentury Reuters v něm stanovuje hranici pro odchod soudců do důchodu na 65 let a vyhrazuje si právo rozhodnout, zda soudci mohou pracovat déle. Duda před dvěma měsíci popudil vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS), když po hromadných protestech v zemi vetoval dva ze tří sporných zákonů o soudních reformách. Třetí zákon ale podepsal. Evropská komise pak vůči Varšavě zahájila řízení, protože zákon diskriminoval na základě pohlaví - soudci měli jít do důchodu v 65 letech a soudkyně v 60 letech.
Stoupenci krajní pravice v úterý pochodovali na počest Dne polských ozbrojených sil Varšavou. Skupinka aktivistů se snažila zabránit, aby se pochod dostal do historického centra města, policie je ale přiměla ukončit činnost a odvedla je do postranní ulice. Aktivisté drželi fotografie Američanky Heather Heyerové, která zemřela při sobotních nepokojích v Charlottesvillu.
Polský prezident Andrzej Duda splnil, co avizoval minulý týden a vetoval dva kontroverzní zákony o nejvyšším soudu a soudcovské radě. Podle svého mlučího poslal Sejmu i odůvodnění svého kroku. Sejm sice může prezidentovo veto přehlasovat třípětinovou většinou hlasů při nadpoloviční účasti poslanců, ale tak velkou většinu vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) momentálně nemá. K prezidentově překvapivému vetu zřejmě přispěly i velké demonstrace proti novým zákonům.
Polská vláda prosadí opozicí kritizovanou soudní reformu bez ohledu na veto prezidenta Andrzeje Dudy. Řekl to ve čtvrtek předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, podle něhož je Dudova snaha změnit navrženou radikální reformu soudnictví vážnou chybou. Duda, který vzešel z řad PiS a dosud se nijak neprotivil mnohdy kontroverzním návrhům schváleným parlamentem, oznámil, že vetuje dva zákony kritizované domácí opozicí i Evropskou komisí. Prezident hodlá předložit vlastní verze zákonů o nejvyšším soudu a soudcovské radě, které chtěla PiS podřídit ministru spravedlnosti a parlamentu.
Polsko má měsíc na to, aby uvedlo svou justiční reformu do souladu s unijním právem. Jinak může přijít o hlasovací práva. Evropská komise ve středu uvedla, že polské úřady stále nenapravily, co jim dosud doporučovala. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí sice oznámil, že dva kontroverzní zákony vetuje, což komise ocenila. Ohrožení právního státu v zemi ale prý nadále trvá. Polští politici s postojem EK nesouhlasí a osočují ji z vydírání.
Polský prezident Andrzej Duda v úterý podepsal zbývající z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice, kritizované Evropskou unií i domácí opozicí. Už v pondělí Duda oznámil, že dvě další právní normy bude vetovat. Potvrzený zákon měnící fungování obecných soudů v zemi dává podle webových stránek prezidentského úřadu ministru spravedlnosti právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. Podle kritiků je takový postup neústavní. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti, kterým je v současnosti Zbigniew Ziobro, zároveň generálním prokurátorem.
Polskem už měsíce otřásá ostrý politický spor o kontroverzní reformu soudnictví a Ústavního soudu a některé další kroky nové pravicové vlády. Provázejí ho demonstrace, ostré osobní střety politiků i nenávistné nadávky, které nemají podle polského sociologa Michala Luczewského daleko k fyzickému násilí. "To nebezpečí opravdu existuje a musíme udělat vše pro to, abychom to zastavili," říká konzervativní sociolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dodává ale, že vnitřní rozdělení polské společnosti se v poslední době bohužel stále více prohlubuje. Navzdory pokusu prezidenta Andrzeje Dudy situaci uklidnit.
Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že vetuje návrhy zákonů o nejvyšším soudu a o nejvyšší radě soudnictví. Vyslyšel tak žádosti opozice i demonstrantů, kteří v minulých dnech vyšli kvůli reformě do polských ulic. "Návrhy zákonů musí být upraveny tak, aby byly přijatelné pro každého,” vysvětlil své rozhodnutí Duda. Podle agentury Reuters jde o nečekaný krok, Duda byl dříve členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
S předsedkyní nejvyššího soudu a předsedou soudcovské rady v pondělí bude jednat polský prezident Andrzej Duda. Sejde se s nimi kvůli sporné reformě nejvyššího soudu, kterou protlačila parlamentem vláda Práva a spravedlnosti. Kvůli zákonu protestují desetitisíce Poláků a zemi hrozí i Evropská komise. Opozice a demonstranti požadují, aby Duda novelu vetoval. Kritici navrhovaných změn včetně Evropské unie se obávají, že přijetím zákona v Polsku prakticky skončí dělba moci, která je jednou ze základních podmínek demokracie, a že se polské soudy dostanou do vleku exekutivy.
Také horní komora polského parlamentu Senát přijala spornou reformu nejvyššího soudu, kvůli které Polsko čelí mezinárodní kritice, že otupuje principy právního státu v zemi. Aby zákon vstoupil v platnost, musí jej ještě podepsat polský prezident Andrzej Duda. Ve varšavských ulicích skandují davy: Zrádci, zrádci, zrádci!
V 88 polských městech se na čtvrteční večer chystá protest proti plánům vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) změnit soudní systém a podřídit ho ministerstvu spravedlnosti. Sejm ve čtvrtek schválil kontroverzní zákon o Nejvyšším soudu, který by měl v pátek hladce projít Senátem. Potom budou oči upřené na to, zda tento a další dva zákony o soudním systému podepíše prezident Andrzej Duda. I před jeho sídlem ve Varšavě se demonstruje. Oproti dosavadním protestům proti PiS je vidět jedna zásadní změna: demonstrací se účastní mnohem větší počet mladých lidí než v minulosti. Co to znamená, vysvětluje polský sociolog Michal Wenzel, působící kromě jiného i na Oxfordské univerzitě.
Podle bývalého předsedy polské vlády Donalda Tuska Polsko reformou soudní moci ohrozilo své postavení na mezinárodním poli. Požádal proto o schůzku prezidenta Andrzeje Dudu, aby s ním následky reformy prodiskutoval. Také Evropská komise, které Tusk předsedá, by měla příští týden vydat v pořadí už třetí doporučení a také s Polskem zahájit řízení pro porušení unijního práva.
Evropská komise tvrdě kritizuje nové polské soudní zákony. Parlament po nočních bouřlivých diskusích pokračuje ve schvalování zákona o Nejvyšším soudu, který má víc než tisíc návrhů na úpravy. Komplikací pro vládní stranu je nečekaný odpor prezidenta Dudy nový zákon podepsat.
Polský prezident Andrzej Duda vystoupil proti připravovanému zákonu o nejvyšším soudu a vládnoucí straně Právo a spravedlnost pohrozil, že ho bude vetovat. Poslanci PiS nicméně po prezidentově prohlášení kontroverzní zákon v prvním čtení schválili. Zákon má umožnit výměnu všech soudců nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti. "Nepodepíšu zákon o nejvyšším soudu, dokud nebude přijata mnou předložená změna zákona o soudní radě," řekl prezident Duda. Opozice předpokládá, že vládnoucí strana bude prezidentovy výhrady víceméně ignorovat.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se chystá předložit prezidentu Dudovi kontroverzní zákon o dohledu nad mandátem soudců Nejvyššího soudu. Tím by strana předsedy Jarosława Kaczyńského získala prakticky plnou kontrolu nad soudnictvím v celé zemi. Zatímco PiS argumentuje snahou o "dekomunizaci" soudního systému, opoziční strany hlasitě protestují a tvrdí, že se jedná o zrušení systému brzd a rovnováh ve státě a snahu o státní převrat. Proti Kaczyńského reformám vyšlo do ulic hlavního města Varšavy asi 17 tisíc lidí, tedy více než při projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zákony stále může vetovat prezident Andrzej Duda.
Americký prezident navštívil Polsko a pochválil ho za plnění aliančních závazků. Trump poukázal také na to, že Polsko a USA spolupracují s cílem vypořádat se s "destabilizujícím chováním Ruska". Při projevu před davem lidí ve Varšavě pak Polsko označil za "příklad pro všechny, kdo chtějí svobodu".
Americký prezident Donald Trump navštíví Polsko, když přijede do Varšavy na summit polsko-chorvatského projektu Trojmoří. Pro Poláky je to velký úspěch. Doufají, že dokážou ovlivnit Trumpův názor na Rusko - především pak na protiruské sankce související s projektem nového plynovodu Nord Stream 2. Podle analytiků ale Trumpova návštěva nemusí nic reálného změnit. "Návštěva Donalda Trumpa může přinést rétorickou podporu Trojmoří, ale nevyplynou z ní žádné konkrétní projekty," domnívá se polský think-tank Polityka Insight.
Neznámý útočník střílel z granátometu v noci na středu na budovu polského konzulátu v Lucku na západě Ukrajiny. V době střelby v budově nikdo nebyl, polský konzul i s rodinou bydlí v jiném objektu, nikdo tak nebyl zraněn. Podle policie pachatelé jsou buď nezkušení, nebo stříleli naslepo s cílem varovat nebo provokovat. Útočníci poškodili střechu budovy konzulátu, výbuch byl natolik silný, že spustil alarm v nedaleké místní bance. Nejedná se přitom o první útok na polské diplomatické prostory na území Ukrajiny. V únoru neznámý pachatel pomaloval červenou barvou plot polského konzulátu ve Lvově.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal opozicí kritizovanou novelu zákona o shromažďování, která omezuje právo na pořádání protestních demonstrací. Takové akce se například od nynějška nebudou moci konat blíž než 100 metrů od shromáždění, které úřady označí za celostátně důležité. Duda sporný právní předpis definitivně stvrdil až tuto sobotu poté, co se k němu na jeho žádost vyjádřil ústavní soud. Ten ve čtvrtek dospěl k závěru, že změny v tomto zákonu jsou v souladu s ústavou, přestože je odpůrci vlády označují za protidemokratické. Podle kritiků ale může být novela nástrojem k potlačení protestů. Varšavu už v minulosti Evropská komise varovala, že ohrožuje svrchovanost práva a demokracii.
