Na první pohled vypadá Whittier na Aljašce jako nudné a ospalé městečko. Přesto jde o jedno z nejzajímavějších míst Spojených států. Proč? Téměř všichni místní obyvatelé žijí v jediné budově, kde najdete byty, poštu, kliniku i třeba kostel. A dostanete se sem lodí nebo jediným jednopruhovým tunelem, který vede skrz hory.
Chtěl dokázat, že krvelačnost šelem je jen mýtus. Třináct let žil v aljašské divočině bok po boku s půltunovými kolosy, zpíval jim a dával jména. Timothy Treadwell věřil, že má s grizzly výjimečné pouto, které ho ochrání. Jenže stačilo jedno osudné rozhodnutí, pár dní zpoždění a zapnutá kamera, která bez milosti zachytila konec jednoho velkého snu.
Americký prezident Donald Trump znovu otočil. Pokud to v posledních dnech vypadalo, že se nechal až příliš ovlivnit Vladimirem Putinem, teď se zdá, že šéfovi Bílého domu znovu došla trpělivost. Trump ve středu oznámil, že se plánovaná schůzka v Budapešti v dohledné době neuskuteční, a uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Podobný scénář se odehrál už několikrát.
Rusko a Spojené státy by měly pod Beringovým průlivem vybudovat železniční tunel, který by propojil oba státy a umožnil využít tamní přírodní zdroje. Navrhl to vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev. Tunel pojmenovaný po prezidentech Vladimiru Putinovi a Donaldu Trumpovi by také měl symbolizovat jednotu, napsala agentura Reuters.
Váží přes 500 kilogramů a vyhrál soutěž, o které mluví tisíce lidí. Navzdory vážnému zranění dokázal překonat všechny soupeře - a přesto se zdá, že mu na vítězství vůbec nezáleží. Příběh jednoho medvěda, který baví a inspiruje tisíce lidí po celém světě, začal v srdci divočiny na daleké Aljašce.
Ruský prezident Vladimir Putin daroval během pátečního summitu na Aljašce nový motocykl místnímu obyvateli. Ten si dříve postěžoval na potíže se sháněním náhradních dílů kvůli válce na Ukrajině.
Zelenskyj je ochoten se setkat s Putinem, Trump už připravuje třístrannou schůzku, Rusové ale brzdí optimismus. Včerejší jednání v Bílém domě tak možná nakonec k ničemu konkrétnímu nepovede, ale z pohledu Ukrajiny a Evropanů splnilo hlavní účel – Donald Trump byl spokojený. A spokojený americký prezident je dnes hlavním cílem evropské (a ukrajinské) diplomacie.
Donald Trump přistál 15. srpna 2025 na aljašské základně Joint Base Elmendorf-Richardson a vzápětí ho následoval i Vladimir Putin. Série fotografií, nasvícená jako pod reflektory divadelních ramp, zachycuje symbolická gesta a momenty demonstrace moci dvou světových lídrů. Bylo to divadlo pro celosvětové publikum, hlavní role tentokrát patřily Trumpovi a Putinovi.
V pátek se na americké základně Elmendorf na Aljašce setkali prezident USA Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin. Schůzka, kterou Trump avizoval jako příležitost k dosažení příměří na Ukrajině, skončila bez dohody i konkrétních závazků. Putin trval na svých požadavcích, Trump hovořil o možné mírové dohodě, ale ustoupil od hrozeb sankcemi a přesunul odpovědnost na Kyjev a Evropu.
Administrativa Donalda Trumpa má další problém s bezpečností. Obšírné informace o obou delegacích či o chystané slavnostní večeři - to vše lze zjistit z dokumentů, které americký tým zanechal v hotelu nedaleko místa konání summitu kousek od vojenské základny v aljašském městě Anchorage. Ovšem podle Bílého domu bezpečnost schůzky Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohrožena nebyla.
V noci z pátku na sobotu skončilo jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na vojenské základně v Anchorage na Aljašce. Na tiskové konferenci oba světoví lídři uvedli, že jejich jednání, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny, bylo konstruktivní. Žádné konkrétní výsledky však nejsou patrné.
Kirill Šamijev je ruský politický expert, který pracuje v Evropské radě pro zahraniční vztahy. Zaměřuje se na civilně-vojenské vztahy Ruska a na jeho domácí politiku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví například o tom, co se dá očekávat od pátečního setkání na Aljašce mezi Trumpem a Putinem, kde udělala Evropa chybu nebo kdo bude po jednání šťastnější.
V pátek se v Anchorage sejdou Donald Trump a Vladimir Putin, aby rozhodli o dalším vývoji války na Ukrajině. Ve hře je mír, příměří i riziko nové eskalace. Evropské státy ladí strategii jen na dálku, doma čelí jejich lídři propadům popularity. Vojáci na frontě mezitím čekají, zda jim diplomacie přinese úlevu, nebo další těžké měsíce bojů. Svět zadržuje dech před možným historickým okamžikem.
Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že pokud ruský prezident Vladimir Putin po pátečním summitu obou lídrů na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Šéf Bílého domu tyto důsledky neupřesnil, píše agentura AP.
Americký prezident Donald Trump ve středu během virtuální schůzky s evropskými lídry velmi jasně vyjádřil, že USA chtějí na nadcházejícím summitu USA a Ruska na Aljašce dosáhnout příměří na Ukrajině, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Prezidenti Trump a Putin se v pátek setkají na odlehlé americké základně Elmendorf‑Richardson na Aljašce. Strategická brána do Arktidy, domov stíhaček F‑22 a elitních výsadkářů, se na jediný den promění z vojenské pevnosti v epicentrum světové diplomacie s kulisou zasněžených hor a ledovců.
Většina ruské společnosti je nadšená z chystaného setkání prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle novináře Jiřího Justa se obyčejní Rusové těší nejen na to, že přinese konec války na Ukrajině. Fantastické pro ně také je, že ke schůzce dojde na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump v pondělí v podvečer českého času v Bílém domě promluvil před novináři. Uvedl například, že pojede do Ruska místo na Aljašku, a oznámil vyslání národní gardy do hlavního města Washingtonu D.C.
V americkém státě Aljaška se před dvěma roky zřítilo letadlo kvůli tomu, že převáželo stovky kilogramů losího masa a na křídle mělo paroží. S odvoláním na tento týden zveřejněnou úřední zprávu o tom napsala agentura AFP.
Na Aljašce došlo 9. července roku 1958 ve večerních hodinách k silnému zemětřesení s momentovým magnitudem 7,8. Na východním konci fjordu, poblíž čela Lituyského ledovce, se během otřesů dalo do pohybu více než 30 milionů kubických metrů horniny a dopadlo z výšky několik set metrů do jeho vod. Tím došlo ke vzniku nejvyšší zaznamenané vlny v historii lidstva s výškou 524 metrů.
Nad mrazivou aljašskou divočinou se 17. listopadu 1986 rutinní nákladní let Japan Air Lines změnil v nejdiskutovanější UFO incident moderní historie. Boeing 747 byl čtyřicet minut pronásledován objektem "dvakrát větším než letadlová loď". Zkušený kapitán marně prováděl úhybné manévry proti entitě, která porušovala zákony fyziky.
