Nejvyšší íránský duchovní vůdce a faktický vládce země Alí Chameneí se postavil proti vůdci umírněných reformistů. Budoucnost země podle něj nespočívá ve vyjednávání, ale v síle zbraní.
Írán čekají volby, které by mohly výrazně ovlivnit budoucí směřování země. Na konci února si jeho obyvatelé zvolí nový parlament i složení Rady expertů, která v případě smrti ajatolláha Alího Chameneího vybere nového duchovního (a faktického) vůdce země. Proti sobě stojí dvě síly: reformisté v čele s prezidentem Hasanem Rúháním a konzervativci, kteří se snaží zabránit jeho úspěchu. Islámská republika by se totiž mohla vydat na cestu reformy a otevření se Západu.
Rozepře mezi Saúdskou Arábií a Íránem hýbe (nejen) Blízkým východem. Personál iránského velvyslanectví v Rijádu byl vyhoštěn ze země, diplomatické vztahy obou zemí se octily na bodu mrazu. Saúdové navíc oznámili, že s Íránem přerušují i veškerou hospodářskou spolupráci. Šíitští duchovní vyzývají své následovníky k protestům a demonstracím. Rostoucí napětí v regionu s obavami sledují politici i mezinárodní organizace.
V Saúdské Arábii v sobotu popravili 47 lidí usvědčených z terorismu, většina z popravených byla podle ministerstva zapojená do útoků spáchaných teroristy ze sítě Al-Káida v letech 2003 až 2006. Mezi popravenými je také šíitský duchovní Nimr Bákir Nimr, který prosazoval odtržení Východní provincie, v níž žijí saúdskoarabští menšinoví šíité, od zbytku království. Šíitskou komunitu v Saúdské Arábii podporuje šíitský Írán. Jeho představitelé Nimrovu kauzu sledovali a pohrozili, že pokud ho Saúdská Arábie popraví, "draze za to zaplatí".
Ve známém sloganu "Smrt Americe" podle íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího "nejde o smrt amerického lidu, slogan znamená smrt americké politice a aroganci". Chameneí, jenž je zastáncem tvrdé linie a vůči USA zůstává i nadále podezíravý, to napsal na svém webu po debatě se studenty, s nimiž se setkal u příležitosti blížícího se výročí obsazení americké ambasády v Teheránu 4. listopadu 1979. Dav radikálních studentů tam tehdy 444 dní držel jako rukojmí pět desítek Američanů. USA a Írán spolu od té doby neudržují diplomatické vztahy, nicméně prezident Hasan Rúhání se to snaží zlepšit. Přispět k tomu má dohoda o omezení íránského jaderného programu.
Duchovní a politický vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí v neděli prohlásil, že ukončit občanskou válku v Sýrii mohou jen volby, které je potřeba v této arabské zemi uspořádat. V íránské státní televizi podle agentury Reuters také kritizoval zahraniční mocnosti za to, že vyzbrojují a financují bojovníky syrské opozice. Dodal, že cíle Spojených států na Blízkém východě jsou zcela odlišné od cílů Íránu a že jednat s Washingtonem o regionálních otázkách "nemá smysl". Írán aktivně zasahuje do bojů v Sýrii, kde má Írán mnoho vojenských poradců, aktivně spolupracuje i s libanonským hnutím Hizballáh, jehož bojovníci také pomáhají Bašáru Asadovi, o jehož svržení usiluje opozice za podpory Západu.
Nejvyšší duchovní představitel ajatolláh Alí Chameneí se vyslovil pro přijetí jaderné ohody. Zároveň ale vyzval k ukončení sankcí vůči Íránu. Pokud budou jen pozastaveny, Írán svůj jaderný program podle jeho slov také pouze pozastaví.
Nejvyšší íránský duchovní vůdce upozorňuje, že je nutné detailně prostudovat text jaderné smlouvy, aby nedocházelo k jednostrannému zneužívání ze strany Západu.
Nejvyšší duchovní vůdce Íránu přestal demonstrovat svou hlubokou nedůvěru vůči Spojeným státům. Bez něj by dohoda nebyla.
Duchovní vůdce rovněž odmítl umožnit inspekci íránských vojenských objektů.
Firmy z celého světa větří v Íránu velké příležitosti. Ani po jaderné dohodě a zrušení sankcí ale není nic jisté. Zejména u takzvaného zboží dvojího využití.
Povstalci z kmene Húsíů - kteří mají podle všeho podporu Íránu - se loni v září zmocnili hlavního města Saná a letos začali postupovat dále na jih země.
Pod palbou kritiky se ocitly dva připravované zákony. Jeden z nich chce zakázat dobrovolnou sterilizaci, druhý chce usnadnit hledání práce ženám, které mají děti.
Zahraniční média mluvila o kritickém stavu íránského duchovního vůdce. Státní televize jej ukázala, jak promlouvá k úředníkům.
"Teď je choroba ve stadiu čtyři, to znamená, že se rozšířila," píše francouzský list Le Figaro. Lékaři prý dávají Chameneímu dva roky života.
Íránská státní televize uvedla, že úřady mají v úmyslu zaměřit se po Facebooku i na ostatní sociální sítě, jež by mohly být v rozporu s morálními zásadami, které v zemi platí.
Na Oscara nominovaný snímek Americký sniper odsoudil íránský duchovní vůdce, aniž by jej viděl. Podle něj podněcuje křesťany k útokům na muslimy.
Podle íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa se nesmí propást jedinečná příležitost. Dohodu ale umožní jen zrušení sankcí.
Alí Chameneí: Nečerpejte informace o náboženství muslimů pouze z médií, ale pokuste se islámu porozumět. Nedovolte médiím a politikům vnutit vám jejich vlastní výklad.
Úplatky, které se kdysi dávaly jen tajně, se prý nyní předávají naprosto veřejně, řekl prezident.
