Premiér oznámil přípravu operace proti skupinám nedodržujícím příměří. Zároveň společně s ruským letectvem plánují osvobození severosyrského města Aleppa. Ze soboty na neděli vypukly na několika frontách prudké boje.
Syrští povstalci ve čtvrtek dobyli téměř celé město ar-Raj v provincii Aleppo na hranici s Tureckem, které bylo hlavní baštou takzvaného Islámského státu (IS) v oblasti a sloužilo radikálům jako hlavní vstupní bod do Turecka. Oznámila to dnes organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR). Jde o další ztrátu, kterou IS utrpěl po nedávném dobytí Palmýry. Město ar-Raj, dobývané dva dny, bylo podle SOHR "jedním z posledních míst, kudy IS vstupoval a odcházel z Turecka". Boje se odehrály pod velením vzbouřenecké Svobodné syrské armády, kterou podporují Spojené státy.
Islámský stát ostřeluje Kilis v odvetě za to, že turecké vojsko pomáhá jiným syrským povstaleckým skupinám. Zároveň čelí vláda v Ankaře obvinění, že toleruje pašování ropy a starožitností z území IS do Turecka a také dovoluje ve směru do Sýrie přecházet mužům, kteří chtějí bojovat v řadách džihádistů.
Organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) oznámila smrt jednoho z velitelů takzvaného Islámského státu, kterého sestřelil americký bezpilotní letoun na severu Sýrie. Spojené státy vedou mezinárodní koalici, která proti radikálům v Sýrii podniká letecké operace od roku 2014. Minulý týden se koalici podařilo zabít druhého nejvýše postaveného muže IS. Podle SOHR islamisté ztrácejí pozice v Aleppu a mohou být z této provincie brzy vytlačeni.
Turecký Gaziantep a syrské Aleppo dělí 120 kilometrů. Ale jsou to dvě různé planety, píše přímo z místa reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Turecké město Kilis přijalo více syrských uprchlíků, než kolik má obyvatel. Válka ale Syřany dohání i na turecké straně. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák vyrazil na syrsko-tureckou hranici. Aby zjistil, jak se žije na hranici Islámského státu.
Lidé v syrském Aleppu si díky křehkému příměří mohou vyzkoušet, jaké je to žít "v takřka normálním městě". Méně bojů, méně ostřelování. Do ulic se dokonce vrátily i protivládní demonstrace, které před více než pěti lety odstartovaly povstání, které přerostlo v občanskou válku. Aleppo je od poloviny roku 2012 rozdělené do několika částí, podle toho, kdo kontroluje kterou čtvrť. Ani zde ale nynější příměří neplatí stoprocentně. A lidé mají strach, že brzy skončí úplně.
CIA a Pentagon chtějí, aby Barack Obama udělal více pro syrskou opozici přímo na bojišti, pokud Rusko a Asad nedodrží podmínky příměří. Saúdský ministr zahraničí Adíl Džubajr na přímou otázku časopisu Der Spiegel, zda Rijád je pro dodávky protiletadlových zbraní rebelům, odpověděl: "Ano. Změnilo by to poměr sil na bojišti v Sýrii."
Turecké letectvo se v případě invaze do Sýrie může stát snadným terčem syrské protivzdušné obrany, o kterou se stará Rusko.
Turecko ostřeluje syrské Kurdy, kteří těží z ruského bombardování. Ruský analytik Alexandr Konovalov se domnívá, že Rusové a Turci se mohou ocitnout ve válce, přestože si ji možná nepřejí. Na malém území je koncentrováno příliš mnoho zbraní, armád a zájmů.
Vláda ČR rozhodla, že do Turecka pošle 15 milionů korun na humanitární pomoc syrským uprchlíkům, kteří utíkají z oblasti města Halab zničeného válkou. "Považuji za důležité, aby naše pomoc v rámci migrační krize směřovala přímo do zasažených oblastí a míst, kde k válečným bojům dochází," řekl Sobotka. Česko se nedávno zavázalo dát letos zemím v regionu pomoc ve výši nejméně 170 milionů korun.
Uprchlická vlna, která se loni přehnala přes Evropu a do Německa přivedla na milion lidí, zasáhla i Drážďany, které leží jen pár desítek kilometrů od českých hranic. S místními uprchlíky spolupracují i čeští dobrovolníci, kteří stojí za projektem s názvem Uprchlické příběhy. Ten má připomenout, že běženci jsou lidé v nouzi, kteří jen chtějí šanci na lepší život. Českým obyvatelům pak chtějí na příkladu Drážďan ukázat, jak se Německo s uprchlickou krizí vyrovnává.
V Mnichově se sešli zástupci 17 zemí včetně USA a Ruska poté, co byly minulou středu pozastaveny mírové rozhovory v Ženevě. Podle diplomatů se teprve v příštích dnech ukáže, zda budou všechny strany dohodu respektovat a zda má naději být převedena do praxe.
Pokud budou mít ruské letectvo a syrské jednotky ještě tři týdny času, umožní jim to upevnit kontrolu nad Aleppem a opozici zasadí těžkou ránu, která bude znamenat velký zlom ve válce ve prospěch Asadova režimu. Události připomínají tvrdé boje v ukrajinském Debalceve v době minských jednání a podpisu příměří.
V Sýrii je 46 měst v obležení, ve kterých dohromady hladoví více než milion lidí. Vyplývá to ze zprávy vydané nezávislou organizací Siege Watch. Situace se navíc - i kvůli neúspěchu mírových rozhovorů v Ženevě - stále horší. Zásoby dokonce docházejí i v Madáji, do které pomoc vyslaly mezinárodní organizace teprve před měsícem. Od té doby mělo ve městě údajně zemřít už 16 lidí. Z toho důvodu, že OSN situaci podcenila a pomoc přišla pozdě.Totéž hrozí obyvatelům Aleppa.
Před vládní ofenzívou a ruskými bombami utíkají tisíce Syřanů k turecké hranici nebo na území syrských Kurdů. "Je to déšť bomb," popsal jeden ze svědků.
Turecká armáda je teoreticky druhá nejsilnější v NATO, ale sotva schopná rychle provést velkou pozemní operaci v zahraničí, píše deník Zaman. Část sil je vázaná na východě země boji se separatisty z PKK. Ruská intervence, pomáhající syrskému prezidentovi Asadovi, Turkům vadí, ale zřejmě nepovede k válce mezi oběma zeměmi.
Ruské nálety v oblasti Aleppa na severu Sýrie mají za následek mohutný exodus. Desítky tisíc lidí míří k tureckým hranicím. Hovoří se až o 70 000 uprchlíků, dalších 300 000 může být ve městě izolováno poté, co vládní síly odstřihly zásobovací trasy rebelů. Nad severem Sýrie mezitím získává kontrolu prezident Bašár Asad a protivládní povstalci ztrácí po téměř čtyřech letech kontrolu nad velkou částí Aleppa.
Rozhodování o osudu Sýrie, kterou už pět let zmítá občanská válka, se z jednacích sálů vrátilo na bojiště. Armáda se snaží obklíčit Aleppo, jednu z posledních bašt povstalců. Z města podle odhadů uteklo na 70 000 lidí. Režimu prezidenta Bašára Asada situaci notně usnadňuje pomoc ruského letectva. Síly k protiútokům ovšem sbírají i povstalci. "Vstupujeme do období, kdy uvidíme rostoucí spirálu násilí," řekl Al-Džazíře odborník na Blízký východ Steven Heydemann.
Rusko provádí ještě intenzivnější nálety na povstalce - chce Aleppo odříznout od tureckých hranic. Opozice odmítá jednat v Ženevě o míru, dokud bombardování nepřestane. Zatím to ale tak nevypadá. Rusové posílají na svoji základnu v Sýrii i nejmodernější bombardéry Su-35.
