Cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší celovečerní dokument získal snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v česko-dánské koprodukci. Při této příležitosti připomínáme rozhovor Terezy Engelové se spolurežisérem a hlavním hrdinou Pavlem Talankinem z loňského dubna. Snímek sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Rusko vede agresi proti Ukrajině.
Vojtěch Hönig pomáhal jako kameraman České televize pokrývat válku na Ukrajině. Z ČT se ale rozhodl odejít a založil neziskovou organizaci Generaci Nika – v rámci workshopů se snaží teenagerům z oblastí zasažených válkou předat něco ze svého kameramanského řemesla. „Podařilo se nám vytvořit nějaký bezpečný prostor, kde mohou sdílet své zážitky. Celý proces je zaznamenaný v seriálu.“
Na nové album skupiny Tata Bojs čekali fanoušci šest let. Letos se narodilo a kapela ho 26. února pokřtila paprskem světla během velkolepého koncertu v pražském Foru Karlín. Album „V původním snění“ sklízí nadšenou odezvu kritiků. Tata Bojs by podle mnohých měli mít ochrannou známku na žánr „inteligentní pop“.
Debata o plošné regulaci mobilních telefonů ve školách v Česku sílí. Zatímco většina evropských zemí v posledních dvou letech přistoupila k omezením, Česká republika ponechává rozhodnutí na jednotlivých ředitelích. Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karla Strachoty by ale měl převzít iniciativu stát. „Já nebudu používat slovo zákaz, já budu používat slovo regulace,“ říká.
Umělá inteligence (AI) je podle historika a politologa Lukáše Sedláčka zrcadlem, ve kterém se jako společnost začínáme vidět bez příkras. „Je to takové strašně hezké zrcadlo, občas teda děsivé, toho, kým vlastně jsme,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Terezy Engelové.
Předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář stupňuje tlak na vládu i premiéra Andreje Babiše (ANO). Po únorové demonstraci v centru Prahy, kam podle organizátorů dorazily desetitisíce lidí, chystá další mobilizaci – tentokrát na pražské Letné. V pořadu Spotlight Terezy Engelové Minář exkluzivně vyzval předsedu vlády Babiše k osobnímu setkání a k veřejné debatě.
Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.
Bývalý ministr obrany, zahraničí i kultury a někdejší diplomat Martin Stropnický říká, že si už od politiky drží odstup. Přílišné sledování veřejného dění podle něj člověku „škodí zdraví“. Přesto se rozhodl znovu veřejně vystupovat, protože má pocit, že nastala chvíle, kdy není možné jen přihlížet. Situaci označuje za složitou a zároveň varuje před povrchností současné politické debaty.
V únoru 1986 se na Glienickém mostě v Berlíně odehrála historická událost: disident Anatolij Ščaranskij byl vyměněn za Karla Köchera, jediného známého špiona, který pronikl přímo do americké rozvědky CIA. Zatímco na Západě média událost sledovala s mimořádnou pozorností, na Východě téměř zapadla. „Karel Köcher vůbec nebyl jmenován,“ říká novinář Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA.
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění až 45 procent Čechů připouští, že věštění může fungovat, nebo věří v existenci telepatie a jiných mimosmyslových schopností. Více než v Polsku nebo na Slovensku také Češi využívají služeb astrologů a kartářek. Lze jejich předpovědím věřit? Jak nenaletět podvodníkům? A k čemu může dobrý výklad karet posloužit? To vysvětluje kartářka Barbara Kočková.
Může současné umění ztvárnit příběh reálných postav, aniž by s tím souhlasily? Téma, které v Česku odstartovala kauza kolem filmu Sbormistr a jeho volném pojetí příběhů dívek. Podle režiséra Jiřího Havelky se v Česku pomalu učíme definovat pravidla pro umělecké pojetí „skutečných příběhů“ a jejich „majitelé“ v něm podle něj mají důležitý hlas.
Český dokumentární film zaznamenal fenomenální úspěch. Do nejužší nominace na Oscara se v kategorii dokumentárních filmů poprvé v historii probojoval i česko-dánský snímek „Pan Nikdo proti Putinovi“. Ten prostřednictvím dění na základní škole v uralském Karabaši popisuje, jak válka na Ukrajině a s ní souvisící propaganda mění ruskou společnost.
Dnes je to přesně třicet let od chvíle, kdy bosenský prezident Alija Izetbegovič, srbský prezident Slobodan Miloševič a chorvatský prezident Franjo Tudjman uzavřeli dohodu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. V současnosti se ale o oblasti bývalé Jugoslávie mluví jako o potenciálním ohnisku dalšího konfliktu v Evropě.
Pokud jde o zájem a cit Čechů pro módu, jsou módní návrhářky Ilona Donátová i Natálie Dufková optimistky. "Dav se někdy možná nezdá být šik, ale když to ženy nebo muži potřebují, tak se obléknout umí," konstatuje Donátová. A že se situace – zvlášť v posledních letech – zlepšila, si myslí i její mladší kolegyně.
Jonathan Ledgard je spisovatel, futurolog a odborník na umělou inteligenci. Mezi jeho koncepty patří třeba dronová letiště v Africe, která by mohla pomoci překonat chybějící infrastrukturu.
Režisérka Eva Tomanová připravila několikadílnou dokumentární sérii pro platformu Oneplay Sperminátoři o dárcích spermatu, na které se obracejí ženy toužící po dítěti nebo lesbické páry. "Přišlo mi jako detektivka zjišťovat jejich motivace," říká.
Pracujeme s tím, že se snažíme člověka rozhýbat, říká terapeutka Hana Hniličková. "Vidíme, kde zamrzlá emoce narazí na blok a najednou ji člověk ucítí," vysvětluje s tím, že zatuhlost emoce vzniká v situaci, kdy něco cítíme, ale nechceme to cítit.
U dětí vídáme problémy v oblasti krční páteře. "Mají takzvaný husí krk, neboli předkloněnou hlavu dopředu, jak stále koukají na tablet nebo mobilní telefon. Potom mají také kulatá záda, což je spojené s nadměrným sezením u počítačů a nedostatkem aktivního pohybu,“ popisuje případy z praxe ortoped Jan Kubiče.
"Ta opatření a způsob, kterým k tomu naše vláda přistoupila, byly opravdu tragické," vzpomíná na období pandemie covidu-19 pedagog a zakladatel Gymnázia Přírodní škola František Tichý. "Sociální izolace v tomto věku je naprosto fatální. A k tomu došlo."
Alexandra Skočilenková se do povědomí světové veřejnosti dostala v dubnu 2022, kdy ji zatkla ruská policie za to, že v obchodě vyměnila pět cenovek zboží za pacifistická hesla proti válce na Ukrajině. V listopadu 2023 si nakonec vyslechla rozsudek – sedm let vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě.
Že korektnost ovlivňuje humor, si režisér, herec a moderátor Ondřej Sokol všímá i u sebe, ačkoliv se tomu snaží vzdorovat. "Často se zarazím, jestli tohle můžu, nebo nemůžu říct. Anebo jestli mi pak za to stojí ty následky," říká v rozhovoru s Terezou Engelovou.
