Počet obětí sobotního masakru pastevců v centrálním Mali se zvýšil na 157. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího vlády. V pozadí útoku zřejmě stály mezietnické spory o vodu a půdu - jeho terčem se stali příslušníci pasteveckého národa Fulbů, na něž zaútočili ozbrojenci, patrně z kmene Dogonů. V úterý bylo při útocích na dvě vesnice Dogonů zabito šest osob, informovala dnes agentura AFP.
Více než jeden ze tří Afričanů zvažuje, že opustí svou rodnou zemi a odjede žít do zahraničí. Vyplývá to z průzkumu, kterou ve 34 afrických státech provedla africká výzkumná skupina Afro-Barometer. O odjezdu z rodné země uvažují především mladí a vzdělaní lidé, hlavní příčinou je nedostatek pracovních míst a chudoba. Většina z těch, kdo nakonec skutečně odjedou, se usadí v jiné africké zemi. Napsal o tom v úterý zpravodajský server BBC.
Když se člověk brodí městem Beira v Mosambiku, uvidí jen zkázu a spoustu vody, popisuje Get Verdonck z neziskové organizace Lékaři bez hranic, který v oblasti pomáhá po řádění cyklóny Idai. Přírodní katastrofa zasáhla Mosambik, Zimbabwe a Malawi minulý týden. V prvních dvou státech zemřelo nejméně 300 lidí. Bilance ale pravděpodobně ještě poroste. Podívejte se na spoušť, kterou za sebou cyklóna v zemích jihovýchodní Afriky zanechala.
Chemička Andrea Hároniková z brněnské techniky vytvořila recept na levné opalovací krémy pro albíny v Ghaně. Cílem bylo navrhnout produkt, který mohou snadno vyrábět z lokálních surovin lidé bez chemického vzdělání, bez speciální techniky či přístrojů. Peníze pro rozjezd výroby v Ghaně sháněla skupina dobrovolníků prostřednictvím komunitního financování na serveru HitHit. Místo potřebných 130 tisíc už mají přes 180 tisíc korun.
Petr Kocian v africké Angole jako desetiletý chlapec přežil největší únos v našich dějinách. Partyzáni z hnutí UNITA v březnu 1983 v městečku Alto Catumbela zajali 66 Čechoslováků a vláčeli je 1300 kilometrů na svou vojenskou základnu na druhém konci země. Strávili tam čtvrt roku. Dvacet mužů však únosci propustili až za rok, 23. června 1984. Petr Kocian v roce 2019 poskytl exkluzivní rozhovor.
V úterý uplynulo 36 let od největšího únosu v našich dějinách. Na drama v Angole vzpomíná Petr Kocian, jeden z 66 československých zajatců. Partyzáni z hnutí UNITA tehdy v městečku Alto Catumbela zajali 66 Čechoslováků a vláčeli je 1300 kilometrů na svou vojenskou základnu na druhém konci země. Zbídačení zajatci museli jít pěšky buší plnou jedovatých hadů, prosekávat si cestu křovinami a brodit se řekami.
Statisíce lidí v pátek v centru Alžíru požadovaly odstoupení dlouholetého alžírského prezidenta Abdala Azíze Butefliky. Šlo o dosud největší demonstraci od propuknutí vlny protestů proti 82leté hlavě státu minulý měsíc, informovala agentura Reuters. Demonstranti zaplnili ulice i náměstí alžírské metropole po pátečních modlitbách. Zadrženo bylo podle policie 75 protestujících a 11 policistů bylo lehce zraněno. Mnozí z nich mávali alžírskými vlajkami a demonstrace se konaly i v dalších alžírských městech.
Čtyřicet let uplynulo od největšího únosu v našich dějinách. V africké Angole partyzáni z hnutí UNITA zajali 66 Čechoslováků, kteří v městečku Alto Catumbela pomáhali s provozem místní papírny a celulózky. Chátrající fabriku navštívili před čtyřmi lety reportéři deníku Aktuálně.cz. Podívejte se, jak místo vypadá.
Přesně 40 let uplynulo od největšího únosu v našich dějinách. V Angole partyzáni z hnutí UNITA zajali 66 Čechoslováků, kteří tam pomáhali obnovit provoz místní celulózky a papírny. Vojáci je přinutili ujít 1326 kilometrů. Zajatce, včetně žen a malých dětí, mučily obrovské průjmy, vyčerpání i strach. Město Alto Catumbela a továrnu, kde únos začal, navštívil před čtyřmi lety reportér Aktuálně.cz.
Ačkoliv Emanuel Sousa a Manuel Martins da Cruz žijí v daleké Angole na jihozápadě Afriky, umí dokonale česky. Za socialismu studovali ve spřáteleném Československu, dodnes si pamatují jazyk a na Prahu si uchovali intenzivní vzpomínky. Oba bydlí v Luandě, angolské metropoli, která je podle statistik nejdražším městem světa pro cizince. V žebříčku pravidelně předbíhá New York i Hongkong. Město se potýká s propastnými rozdíly mezi chudými a elitou, nefunguje tu městská doprava, ovzduší je znečištěné. Cizinci žijící ve městě za západní standardy proto platí enormní sumy. Chybí Angolanům Česko? A jak se jim v Luandě žije? Přímo v africké zemi natáčeli reportéři Aktuálně.cz.
Nigerijský prezident Muhammadu Buhari už v prvním kole prezidentských voleb obhájil svou funkci i pro druhé volební období. Oficiálně to ve středu oznámila volební komise, podle níž Buhari získal 56 procent hlasů, zatímco opoziční kandidát Atiku Abubakar 41 procent. Abubakar výsledek neuznal a hodlá se obrátit na soud. Volební účast byla necelých 36 procent. Buhari slíbil, že jeho administrativa zintenzivní úsilí o zlepšení bezpečnosti a oživení ekonomiky.
Jako rezavá mementa bojů leží v příkopech tanky, některé budovy jsou rozstřílené, v buši číhají nášlapné miny. Občanská válka v Angole skončila před 20 lety, 4. dubna 2002, následky jsou ale viditelné dodnes.
Mise změnila můj pohled na medicínu. Děti, které bychom v Evropě snadno zachránili, tam umírají, je to beznaděj, ale museli jsme hrát podle pravidel, která jsou v zemi nastavená. Přinést tam západní medicínu nejde hned, říká Karel Urbášek z Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice v Brně, který se účastnil humanitární mise v Etiopii. Na misi by měl jet každý lékař, rozšíří to obzory a člověk si uvědomí, co v Evropě máme, dodává.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček míří na třídenní návštěvu Washingtonu. V pátek se setká s americkým protějškem Mikem Pompeem. Půjde o první oficiální česko-americké jednání ministrů zahraničí od podzimu 2012, kdy v Praze byla tehdejší šéfka diplomacie USA Hillary Clintonová. Jedním z hlavních témat schůzky budou rizika spojená s čínskou firmou Huawei a obecně kybernetická bezpečnost. "Byl to jeden z impulzů, že naše bilaterální kontakty s USA se v současnosti výrazně zintenzivnily," potvrzuje ministr Petříček v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
V zapadlé vesnici Jundo v centrální části Angoly není elektřina ani vodovod, lidé jsou tu odkázáni na zemědělství. Jejich země, která leží na jihozápadě Afriky, se potýká s extrémní chudobou a následky vleklé občanské války.
Nejméně 60 lidí zabili v pondělí ozbrojenci teroristické organizace Boko Haram při novém útoku na město Rann, ležící na severovýchodě Nigérie. Jednalo se o jeden z nejkrvavějších útoků této islamistické formace během jejího deset let trvajícího boje.
V angolské vesnici Kasuanga rostou avokáda úplně všude. Tamní obyvatelé je prodávají překupníkům do velkých měst. Jedna třicetikilová bedna ovoce, které jinak zaplavilo evropské kavárny i restaurace, tu stojí kolem čtyřiceti korun.
Skupina vojáků v Gabonu na západě Afriky se v pondělí pokusila o státní převrat. Ve vysílání státní televize vojáci oznámili, že přebírají kontrolu nad tamní vládou. Později ale vláda uvedla, že je stále u moci a situace je pod kontrolou. Pokus o puč měla mít na svědomí pětice rebelů, všichni byli postupně zadrženi a dva následně zabiti, informovaly zahraniční agentury.
Lesník Edwin Ujor objevil v roce 1951 v jedné z přírodních rezervací v Kamerunu exemplář dosud neznámého druhu stromu. Vědci rostlinu identifikovali teprve letos, s odstupem skoro sedmdesáti let. Pojmenovali ji Vepris bali. Jenže strom, než vůbec stihl dostat název, zřejmě úplně vymizel.
V Senegalu bylo tento měsíc otevřeno muzeum, které hostí jednu z největších afrických sbírek umění. A ta by ještě mohla výrazně rozrůst – v poslední době sílí volání po tom, aby evropské instituce vrátily Africe tisíce uměleckých předmětů, které odsud byly ukradeny za časů kolonií.
