Od vypálení Lidic nacisty uběhlo tento víkend 82 let. Přesto se stále o historii středočeské obce objevují nové informace. Historiku Eduardu Stehlíkovi se teprve v roce 2023 podařilo získat nové fotografie, které přináší i pro příbuzné zemřelých lidických obyvatel překvapivá odhalení. Někteří se dozvěděli, že měli více sourozenců, než si celý život mysleli.
Věhlasu bitvy u Stalingradu nebo vylodění v Normandii zpráva z Osvětimi nedosahuje, přesto jde o zásadní moment druhé světové války. Především proto, že zbořila propagandu nacistického Německa ohledně popíraného vyvražďování Židů. Svědectví dvou mladíků uprchlých z tábora smrti se dostalo k představitelům světových velmocí. Nová kniha o osudu zprávy a jednoho z jejích autorů vyšla v Česku letos.
Studio Warner Bros. ve čtvrtek večer zveřejnilo první trailer z hraného filmu One Life, životopisu britského makléře Nicholase Wintona, který před začátkem druhé světové války zachránil 669 převážně židovských dětí z nacisty okupovaného Československa.
Benjamin Britten usoudil, že nedokáže zabít člověka. "Jsem si tím čím dál jistější. Jenže to znamená tribunál a já se strašně bojím soudců," napsal v březnu 1942. Poprvé od začátku druhé světové války tehdy skladatel našel odvahu vrátit se z amerického exilu do Británie. Navzdory varování konzula přeplul Atlantik křižovaný nacistickými ponorkami, aby doma stanul před soudem.
Naučil se sanskrt a četl hinduistické knihy. Miloval poezii z dob anglické královny Alžběty I., jezdil na koni a rád míchal martini. Podle svých životopisců působil otec jaderné bomby J. Robert Oppenheimer jako "karikatura excentrického profesora". Tento týden by se americký fyzik Oppenheimer, o kterém režisér Christopher Nolan loni uvedl do kin oceňovaný film, dožil 120 let.
Útok na jednoho z nejvýznamnějších nacistických pohlavárů Reinharda Heydricha provedený parašutisty Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem 27. května 1942 v Praze byl hvězdnou chvílí evropského protinacistického odboje. Čin parašutistů vyústil v zneplatnění mnichovské dohody z roku 1938, která připravila Čechy, Moravu a Slezsko o třetinu území. Nacisti spustili vraždění, které se nevyhnulo obci Ležáky.
Otázka trestní odpovědnosti podnikatelů za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti byla řešena již na konci druhé světové války. I přes odsuzující rozsudky se představitelům německého soukromého sektoru do značné míry podařilo v poválečných letech svá průmyslová impéria obnovit. I v současnosti se tak můžeme setkat s nadnárodními giganty, jejichž válečná minulost je dnes již takřka zapomenuta.
Na pomezí středních a jižních Čech se několik dní po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 odehrála jedna z úplně posledních bitev druhé světové války v Evropě. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě se nakonec v noci na 12. května vzdal a posléze se zastřelil. Bitva u Slivice si vyžádala více než tisíc padlých. Údajná svědectví Sovětů mluví o nepříteli jako o zombie vojácích.
Podzemní velitelství v Bartolomějské ulici, centrum Pražského povstání v květnu 1945, není přístupné veřejnosti. Redakce Aktuálně.cz přesto měla možnost prostory navštívit. Sklepení při povodních zaplavila voda, od té doby je ve špatném stavu. Podívejte se, odkud velel povstalcům generál Karel Kutlvašr.
Úcta k padlým by se neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Nemá s pietou nic společného a je spíš zneuctěním památky těch, kteří položili za druhé světové války život. Na pietním aktu k 78. výročí konce války to v pondělí řekl prezident Petr Pavel.
Pražské povstání, které vypuklo 5. května 1945, představuje největší ozbrojený střet Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Během pěti dnů bojů přišlo o život na tři tisíce lidí. Nově objevené snímky přinášejí svědectví o dramatických událostech v ulicích hlavního města. Galerie zachycuje klíčové momenty povstání, jehož význam byl později komunistickým režimem potlačován.
"Měla jsem pocit, že píšu o absolutně historickém tématu, které je už jenom vzpomínkou a nikdy se nemůže v naší části Evropy opakovat," říká polská novinářka Magdalena Grzebałkowská, která pro svou knihu vyzpovídala pamětníky, kteří prožili hrůzy druhé světové války jako děti. Pak Rusko zaútočilo na Ukrajinu. "A najednou se téma stalo opět aktuální."
Vrak japonské lodi, která se stala obětí nejhorší námořní katastrofy v historii Austrálie, byl nalezen v Jihočínském moři v hloubce 4000 metrů. Námořní archeologové plavidlo objevili 80 let poté, co jej torpédovala americká ponorka. O život při potopení přišlo přes 1060 vězňů z druhé světové války, převážně Australanů, informoval list The Guardian.
V dešti kulek zachraňoval vojáky ve španělské i čínsko-japonské válce, na Kubě cvičil dobrovolníky proti Američanům a během Vítězného února v roce 1948 organizoval milice. Pro veřejnost ale zůstává lékař František Kriegel hlavně jediným komunistickým politikem, který odmítl v Moskvě uznat sovětskou invazi do ČSSR. "Dvacet let se o něm nesmělo mluvit," tvrdí autor jeho nové biografie Martin Groman.
Vždy věděla, že napíše knihu o Sibiři. Nebo o ní natočí film. Nikdy ji sice nenavštívila, ale osud její rodiny, která byla v roce 1941 s tisíci dalšími deportována do sovětských lágrů, provází litevskou autorku Jurgu Vilė celý život. Jak říká: jako kdyby s geny zdědila i všechna traumata příbuzných.
Ač se odhady liší, první světová válka stála život zhruba 20 milionů lidí. Když už se zdálo, že si svět oddechne, ve čtyřech vlnách udeřila dosud nejničivější epidemie v dějinách, španělská chřipka. Usmrtila dalších asi 50 milionů osob. Není divu, že těch několik málo let dodnes představuje vděčný námět uměleckých děl, filmy počínaje a česky nedávno vydaným románem Louise de Bernièrese konče.
V okolí ukrajinského Charkova a blízké vesnice Sokolovo se před 80 lety odehrávaly nelítostné boje mezi Rudou armádou a 1. československým polním praporem na jedné straně a německým wehrmachtem na straně druhé. Dnes je ovšem ruská armáda tím, kdo ohrožuje a ničí Charkov. Výročí bitvy připomene Československá obec legionářská 8. března akcí a výstavou na náměstí Míru v Praze (více na konci textu).
