


Zemřel válečný hrdina a bývalý politický vězeň Josef Holec. Bylo mu 99 let
Jeho pohřeb se koná v sobotu odpoledne v Šumperku.



Jeho pohřeb se koná v sobotu odpoledne v Šumperku.



Polsko bude letos hledat způsoby, jak získat od Německa odškodnění za ztráty a škody způsobené za druhé světové války. Uvedl to polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz, který v parlamentu hovořil o letošních cílech zahraniční politiky. "Budeme hovořit o potřebě odškodnit Poláky za ztráty, které utrpěli během druhé světové války," řekl ministr v části svého projevu o polsko-německých vztazích. "Budeme hledat právní, politické a finanční cesty, jak získat náležité odškodnění," dodal. Deník Gazeta Wyborcza na svém webu upozornil, že ministr sice kritizoval chystaný rusko-německý plynovod Nord Stream 2 a zmínil se o "odškodnění pro Poláky" za válečné ztráty, avšak nepoužil výraz "reparace".



V Polsku vstoupila 1. března v platnost novelizace zákona, která trestá "poškozování dobrého jména Polska" až tříletým vězením. Podle autorů má hlavně zabránit připisování odpovědnosti za nacistické zločiny během druhé světové války Polákům. Norma sklidila v Izraeli, na Západě a částečně i v Polsku vlnu ostré kritiky. "Podle mě není ten zákon vůbec potřeba, je prostě k ničemu," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Pawel Śpiewak, ředitel Židovského historického institutu (ŹIH) ve Varšavě a jeden z hlavních expertů na polsko-židovské vztahy.



Roku 1948 chtěl fotograf Ladislav Sitenský vydat knihu fotografií 312. československé stíhací perutě. Kvůli únorovému převratu šel ale celý náklad do stoupy a maketa se autorovi vrátila až po padesáti letech. Nyní je poprvé k mání oficiálně. Sitenského snímky zároveň vystavuje pražská Galerie Lucerna.



Zákon zavádí pokuty nebo až tříleté vězení za připisování odpovědnosti polskému národu či státu za vyvražďování Židů a zločiny německých nacistů.



Vše, co víme o válkách, vypráví mužský hlas, tvrdí běloruská držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. V knize Válka nemá ženskou tvář dává hlas pilotkám, spojařkám, řidičkám či zdravotním sestrám, které v Rudé armádě bojovaly proti nacistickému Německu.



Po skončení druhé světové války francouzská vláda vrátila zhruba 45 tisíc uměleckých děl, která ukradli nacisté. Další tisíce obrazů ale desítky let vystavovala francouzská muzea a jejich majitele začala hledat teprve koncem 90. let minulého století. Nyní se do úsilí zapojil pařížský Louvre.



Nový román Michaela Chabona zvaný Měsíční svit je sofistikovanou hrou na „pravdivý“ memoár. Nejvíc ale zapůsobí jako love story o dvou lidech, kterým zážitky z války ještě po letech překáží v novém životě.



Zemřela Elza Brandeiszová, která za druhé světové války zachránila život několika židům, včetně finančníka George Sorose. Brandeiszová byla držitelkou titulu "spravedlivý mezi národy".



Vánoce slavíme jako svátky radosti a vzájemného obdarovávání. Jak ale prožívali tyto dny vojáci na frontách druhé světové války? Nebo muklové v komunistických pracovních táborech a věznicích?



Píše se 27. květen 1942, 10 hodin 35 minut, když Jan Kubiš, parašutista skupiny Anthropoid, hází bombu na mercedes jednoho z nejmocnějších mužů nacistické říše Reinharda Heydricha. Jeho likvidací se s Josefem Gabčíkem nesmazatelně zapsali do dějin protinacistického odboje. Jaký ale byl Jan Kubiš? V jakých podmínkách vyrůstal? Co ho formovalo a o čem přemýšlel? Odpovídá na to i dnešní fotogalerie.



Jestliže zmizely sochy generalissima Stalina, je tu důvod, aby zůstal na místě jeho podřízený generál?



Před sochou maršála Koněva na Praze 6 organizovali komunisté protest proti plánu zdejší radnice umístit na čistě oslavnou sochu vysvětlující tabulku. Na ní by mělo stát, že kromě zásluh na osvobození Prahy měl velitel Rudé armády Koněv vinu i na brutálním potlačení maďarského povstání v roce 1956, stavbě Berlínské zdi a okupaci Československa v roce 1968. Proti tomuto záměru se ale - zrovna v době návštěvy prezidenta Zemana v Rusku - sešla komunisty organizovaná demonstrace. Na níž vystoupil i Jaroslav Foldyna z ČSSD nebo předseda Českého svazu bojovníků za svobodu a bývalý spolupracovník komunistické policie Jaroslav Vodička. Všichni společně volali proti přepisování dějin.



Do kin se v lednu chystá film Nejtemnější hodina v režii Joea Wrighta. Film vypráví příběh Winstona Churchilla v dobách jeho prvních týdnů ve funkci britského premiéra na začátku druhé světové války. Churchilla hraje Gary Oldman, o scénář se postaral Anthony McCarten, jenž vycházel ze tří proslovů, které Churchill pronesl mezi květnem a červnem 1940. "V Nejtemnější hodině Churchilla vidíme přes jeho důvtip a inteligenci v jiném světle. McCarten se soustředil na představení jeho vize a schopnosti rozhodnout, co je důležité. Churchilllovi se povedlo dostat lidi na svou stranu, dokázal jim vysvětlit, že Adolf Hitler je hrozba a že je důležité se mu postavit," říká producentka Lisa Bruceová.



Na okřídleném lvu na Klárově je nově 2507 jmen Čechoslováků, kteří bojovali a sloužili ve službách britského letectva za druhé světové války. Slavnostnímu odhalení zasalutovali i přítomní veteráni. Mezi jmény najdeme i letce Josefa Koukala, kterému mělo být při nedávných oslavách vzniku republiky uděleno na návrh sněmovny i Senátu státní vyznamenání, ale prezident jej raději udělil jiným. Josef Koukal tak má - spolu s dalšími válečnými hrdiny - své jméno vyryté alespoň zde.



Desítky vraků válečných lodí v asijských mořích, které dodnes patrně obsahují pozůstatky tisíců britských, amerických, australských, nizozemských a japonských námořníků, ve velkém vykrádají a rozbíjejí sběrači kovů. Průzkum, zveřejněný britským deníkem Guardian, ukázal, že až 40 procent plavidel z druhé světové války, která objevili potápěči nebo námořní historici, je částečně nebo úplně zničeno. Tyto vraky jsou přitom považovány za válečné hroby. Jejich rabování přitom dál pokračuje.



Historik Petr Koura ji označuje za nejvýznamnější českou protinacistickou odbojářku, přesto zůstává Irena Bernášková pozapomenutou osobností. Jejímu příběhu se však v poslední době začíná dostávat publicity. Kromě poukazu na roli žen v odboji či na poválečnou tvorbu mýtů o protinacistické rezistenci do mozaiky nyní přibyly indicie, kdo Bernáškovou nakonec udal.



Internetový obchod s halloweenskými kostýmy přišel s velmi bizarní nabídkou - kostýmem Anny Frankové, dětské židovské hrdinky druhé světové války. Na veřejnosti vyvolal bouřlivou reakci, lidé se pohoršovali nad neetičností tohoto nápadu. Židovská dívka Anna Franková zemřela v patnácti letech v koncentračním táboře, proslavil ji deník, který si dva roky psala v amsterdamském úkrytu.



Česká republika mého otce poctila i cenami, což naznačuje, že si váží toho, co v roce 1939 vykonal. Je velmi smutné, že dnes, kdy má možnost mu projevit úctu následováním jeho příkladu, se rozhodne to neudělat, říká Barbara Winton, dcera Sira Nicholase Wintona, který zachránil 669 československých dětí před nacistickými tábory. Podle ní by Česko mělo být velkorysejší vůči uprchlickým dětem. Mezi rokem 1939 a současnou uprchlickou krizí existují některé paralely, říká Wintonova dcera. Když její otec přijel do uprchlického tábora za Prahou, netušil, že všechny lidi, které nezachrání, nacisté zavraždí. Podmínky, v kterých žili, byly nepřijatelné a měl potřebu s tím něco udělat.



Ve věku 93 let zemřel Antonín Štícha, který za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Až do loňského června byl dlouholetým místopředsedou svazu bojovníků za svobodu.