Nový seriál Netflixu mapuje, za jakých okolností byl John Demjanjuk stíhán za zločiny nacistického sadisty Ivana Hrozného v Treblince a proč byl nakonec odsouzen teprve před deseti lety s argumentem, že i obyčejní pěšáci představovali klíčový nástroj k vykonání genocidy.
Kdyby jednotkou kinematografické kvality byly exploze, hollywoodský režisér Roland Emmerich by už od 90. let minulého století patřil na stupně vítězů. Hned za dalšího milovníka nekonečných výbuchů Michaela Baye.
Bernard Papánek přežil bitvy u Tobruku i Dunkerku a letos v lednu oslavil 99. narozeniny. Po druhé světové válce ho ale v Československu nikdo nevítal, protože byl židovského původu a přišel "ze západu". V 60. letech emigroval do Izraele a zmizel ze seznamů válečných veteránů na Slovensku i v Česku. V pondělí 11. listopadu svět slaví den veteránů.
Bernard Papánek přežil během druhé světové války bitvu u Tobruku i obléhání Dunkerku a letos v lednu oslavil 99. narozeniny. Jeho příběh připomínáme několika snímky u příležitosti celosvětového Dne válečných veteránů, který připadá na 11. listopadu.
První nacistický koncentrační tábor na území Polska vznikl přesně před 80 lety. Byl určen k vyhlazení polské inteligence - účastníků Velkopolského povstání z let 1918 a 1919. Nacisté v tamní pevnosti č. 7 poprvé přistoupili k hromadnému vraždění plynem.
Jeden z vězňů poznaňské pevnosti č. 7 opatrně nahlédl kukátkem dovnitř. Nacisté z aut stahovali nebo nesli postižené a nemocné lidi. Byli mezi nimi stařečkové i malé děti. "Všichni byli nahnáni bitím a křikem do jedné z místností, dveře se zavřely. Ještě nějakou dobu se odtamtud ozývaly hlasy. Pak vše ztichlo," vzpomíná na první experimenty nacistů s masovým vyvražďováním.
Starobylé Cáchy měly pro nacisty významnou symbolickou i strategickou úlohu. Někdejší sídlo císařů Římské říše, ležící na západní obranné linii na hranici s Francií, nesmělo za žádnou cenu padnout do rukou Spojenců. Přesto se to přesně 21. října 1944 stalo. Podívejte se na historické snímky důležité bitvy druhé světové války.
"Odkaz sokolů, kteří položili své životy a na jejichž oběti dnes vzpomínáme, v sobě nese výrazné poselství i pro současné generace - svoboda, samostatnost a demokracie nejsou samozřejmé, je třeba za ně bojovat a přinášet oběti," pronesla starostka České obce sokolské Hana Moučková při svém projevu k prvnímu Památnému dnu sokolstva v Česku. Podívejte se, jaké akce se k této příležitosti konaly.
Rusín Vasil Nebiljak 6. října 1944 překročil ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a nadšeně poskytl armádním novinám rozhovor. "Splnil se mi letitý sen. Když se ohlédnu, vidím padlé kamarády, kteří neměli to štěstí. Ale já to štěstí mám, konečně jsem zase doma."
Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.
Varšava si v těchto dnech připomíná konec povstání, během kterého se Poláci v roce 1944 vzbouřili proti německým nacistům. Dvouměsíční boje ale pro zemi skončily fatálně. Podívejte se na unikátní kolorované snímky, které tyto události zachycují.
Jedna z nejrozsáhlejších publikací o partyzánském odboji v Čechách a na Moravě "Měli odvahu žít" autorky Miroslavy Polákové získala na XXVIII. ročníku udílení mezinárodních cen Egona Ervína Kische za literaturu faktu hlavní cenu.
Rudá armáda vkročila před 78 lety, 23. září 1944, do estonské metropole Tallinnu. V té době se už německá Hitlerova armáda těžko mohla vzpamatovat z porážek, které jí Sověti na východní frontě uštědřili. Připomeňte si na unikátních kolorovaných fotografiích, jak boje druhé světové války vypadaly.
Zastupitelstvo Prahy 6 rozhodlo o osudu sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Má být nahrazen památníkem osvobození Prahy a přesunut na důstojné místo. Návrh Pirátů na vypsání referenda byl zastupitelstvem zamítnut. Sledujte hlasování zastupitelstva Prahy 6.
Praha od příchodu německých okupantů až po vyhnání Němců na konci druhé světové války na archivních snímcích ČTK ve srovnání se současnou podobou míst na fotografiích Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Německo nezapomene na polské oběti a na utrpení, které způsobilo. U připomínky 80 let od začátku druhé světové války to ve Varšavě prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který zároveň Poláky požádal o odpuštění.
Přesně před 84 lety začal nejkrvavější vojenský konflikt v dějinách lidstva, druhá světová válka. Za úsvitu 1. září 1939 německé jednotky přepadly Polsko a boje si za měsíc svého trvání vyžádaly 66 tisíc mrtvých na polské a 16 tisíc na německé straně. Na konci invaze si území někdejší Druhé Polské republiky mezi sebe rozdělili diktátoři Adolf Hitler a Josef Stalin.
"Jsem štábní kapitán František Fajtl a přiletěli jsme vám na pomoc," představil se 15. září 1944 po přistání na letišti Tri Duby velitel 1. československého stíhacího leteckého pluku v SSSR. "Všichni napjatě pozorovali každý můj pohyb při vylézání z kabiny, začali mi pomáhat a na zem mě takřka snesli na rukou. Lidem to vyrazilo z hrdel jásot a z rukou čepice," popsal legendární stíhač.
Nemáme být na co hrdí, ale zase si nesypme popel na hlavu, odsun byl společensky nevyhnutelný, nedalo se to řešit jinak, říká spisovatel a nakladatel Jiří Padevět, který situaci po konci války zmapoval v knize Krvavé léto 45. Bezprostředně po konci války se staly události opravdu divokými, lůza vzala spravedlnost do svých rukou. A pak jsou tu události léta, kdy ty masakry a týrání má na svědomí stát. Většina z odsouzených za tyto masakry byla nejpozději v 50. letech propuštěna a využita jako konfidenti Státní bezpečnosti, dodává.
Hrávali jsme občas takovou hru na rozmysl: v bytě hoří a vy můžete zachránit jen tři věci – které to budou? Autor tohoto textu by dnes s jistotou vzal záložní disk s fotografiemi a doklady. Taky že se vejdou do kapsy. A to třetí – milovaný obraz? Vázu po tetě? Takových věcí doma je.
