Muži, který 17. listopadu v Praze při protestu proti České televizi a vládě napadl reportéra Aktuálně.cz, hrozí pokuta až 20 tisíc korun. Čelí podezření z přestupku proti občanskému soužití. Oznámila to policie, která věc předala k projednání na radnici Prahy 1.
Již tradičně se na Národní třídě 17. listopadu sešli lidé, aby si připomněli události z roku 1989. Letošní program ovlivnila také ruská invaze na Ukrajinu. V Praze se konala také protivládní demonstrace, jejíž účastníci dorazili k České televizi. Hlavním městem prošel i průvod za demokracii, vyvrcholila taktéž studentská stávka za klima. Podívejte se na snímky z dnešního dne.
Několik desítek pietních a vzpomínkových akcí, ale i koncertů, demonstrací nebo pochodů se uskuteční k výročí 17. listopadu v Česku. Aktuálně.cz přináší přehled vybraných akcí, které připomínají 33 let od sametové revoluce a také 83 let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Vliv na akce má také ruská invaze na Ukrajinu nebo ekonomická krize.
Sametová revoluce přišla do života Magdaleny Kožené v pravý čas. Tehdy šestnáctileté studentce zpěvu na brněnské konzervatoři se otevřel svět a zanedlouho měla možnost studovat v zahraničí, kde nakonec zůstala. Teď se jako světoznámá pěvkyně vrací. Tuto středu a znovu ve čtvrtek 17. listopadu vystoupí v pražském Rudolfinu s manželem, slavným dirigentem Simonem Rattlem, a Českou filharmonií.
Zástupci Paměti národa a Prahy 1 se v pondělí dohodli na umístění autovraku zničeného při válce na Ukrajině na Národní třídu u příležitosti letošních připomínek 17. listopadu. Paměť národa o tom informovala na svém facebookovém profilu, na dohodu upozornila Česká televize. Úředníci městské části s instalací původně nesouhlasili, obrat nastal až s nástupem nové starostky Terezie Radoměřské.
Tragické události z 28. října 1939, kdy při protestech proti německé okupaci zemřel medik Jan Opletal a dělník Václav Sedláček, vyvrcholily 17. listopadu 1939 popravou devíti studentských vůdců, deportací 1220 vysokoškoláků do koncentráku a uzavřením vysokých škol. Jejich spolužáci pak v Londýně přesně před jedenaosmdesáti lety vyhlásili 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.
Jak vypadaly oslavy 32 let od sametové revoluce? Podívejte se na snímky z pražských ulic od fotoreportéra Aktuálně.cz. Lidé mířili zejména na Národní třídu. Tisíce jich přišly i na Staroměstské náměstí. Jedni hledat nového prezidenta, další protestovat proti covidovým opatřením. Večer na Václavském náměstí pak digitálně "vystoupil" i Václav Havel.
Devět studentských vůdců bylo 17. listopadu 1939 zavražděno v jízdárně ruzyňských kasáren. Nacistická okupační moc v ten samý den uzavřela české vysoké školy a do koncentračních táborů poslala 1 220 vysokoškoláků. O dva roky později byl s obrovskou mezinárodní podporou českým studentům ustanoven v Londýně 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva.
Shromáždění spolku Milion chvilek na Staroměstské náměstí v Praze. Dle svých slov chtějí slavit úspěch občanské společnosti ve volbách. Sledujte živě.
Spolek Milion chvilek pro demokracii pokračuje ve svých akcích, přestože jeden z jeho cílů - konec vládnutí Andreje Babiše - je už nadosah. Ve středu 17. listopadu po poledni pořádají setkání na Staroměstském náměstí v Praze, kde zveřejní své další plány. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak to vypadá s aktivitou "chvilkařů" mimo hlavní město. Někteří budou pokračovat, jiní si chtějí dát pauzu.
Ve středu si Česko připomíná 32. výročí od klíčového dne sametové revoluce, kdy pohotovostní pluk v roce 1989 zmasakroval na Národní třídě v Praze pokojné demonstranty. Největší akce se po roční pauze způsobené epidemií konají v Praze na Václavském náměstí. Oslavy a tradiční pietní průvody budou i v dalších velkých městech. Redakce Aktuálně přináší tipy na ty nejzajímavější z nich.
Planoucí svíčky u pamětní desky k 17. listopadu 1989 zcela zaplnily chodník na pražské Národní třídě. Vedle politiků či zástupců akademické obce je tam přinášeli řadoví občané, kteří prostor zaplnili bez ohledu na povolenou stovku osob na jednom místě. V Praze a Brně stovky lidí protestovaly proti vládním protiepidemickým opatřením. Události sledujeme v on-line reportáži.
Letošní připomínku událostí spojených se 17. listopadem, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté a o 50 let později komunistická moc, provázely i demonstrace. Lidé v Praze, Brně či Ostravě přišli vyjádřit nespokojenost s vládními nařízeními kvůli pandemii koronaviru. V 17 hodin a 11 minut se rozsvítily čtyři desítky významných budov v barvách trikolory.
Na Národní třídu v Praze dorazil v úterý ráno krátce před 08:00 premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). Pod pamětní desku na průčelí Kaňkova paláce položili u příležitosti 31. výročí listopadových událostí roku 1989 květiny a zapálili svíčky. Premiér vyzdvihl význam svobody.
Historie sporu o to, jak se má vůbec samotný svátek jmenovat, dobře odráží dilema, které dnes se svou komunistickou historií máme.
Vláda nemá kompetenci a legislativní rámec na to, aby zaměstnavatelům nařídila pracovní volno. Kabinet to může případně jen doporučit. V rádiu Impuls to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odbory přitom podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly navrhují vládě, aby stanovila den pracovního volna na pondělí 16. listopadu před státním svátkem, případně i na 13. listopad.
Podle mobilního operátora O2 se nedělních oslav výročí událostí 17. listopadu zúčastnilo přes 200 tisíc lidí. Jedná se o součet návštěvníků akcí na Albertově, Národní třídě a Václavském náměstí.
Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí vyvrcholil v neděli krátce před desátou hodinou večer videomappingem Cesta ke svobodě. Projekci na historické fasádě Národního muzea vidělo naživo 40 tisíc lidí. Podívejte se na něj v záznamu.
Češi si o víkendu připomněli 30 let od momentu, kdy se začal hroutit komunistický režim. Nejvíce živo bylo v hlavním městě. Události se tentokrát daly do pohybu už 16 listopadu, na Letné se totiž konala druhá demonstrace spolku Milion chvilek, kam i tentokrát přišlo přes 250 tisíc lidí. V neděli se o rozruch na Národní třídě postarali politici. Den vyvrcholil koncertem na Václavském náměstí.
Oba ty dny, 16. i 17. listopad, byly mimořádné, přinesly naději lidem, kteří se bojí o svobodu, o to, že se z nás stává shora řízená firma držená u moci zvadlými komunisty. Že jen konzumujeme a o svět nemáme zájem. Není to pravda, nejsme takoví.
