V posledních dnech ukrajinské drony opakovaně úspěšně útočily na významné ropné přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři poblíž Petrohradu. Oba terminály jsou nyní dočasně mimo provoz. Jak to zasáhne Rusko a vývoz jeho klíčové suroviny, vysvětluje v pořadu Spotlight News analytik Isaac Levi z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA).
Kromě exportu ropy se přístav Usť-Luga využívá i k vývozu ruského uhlí, hnojiv a železné rudy. Primorsk, další významný exportní terminál v Baltském moři, byl před týdnem také poškozen při útoku dronů. Jde přitom o jedno z největších překladišť pro vývoz ruské ropy a motorové nafty.
Jak tehdy uvedl guvernér Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko, útok poškodil palivovou nádrž a způsobil požár. Kapacita přístavu pro nakládku ropy činí podle webu Radia Svobodná Evropa přibližně milion barelů ropy a přibližně 300 tisíc barelů motorové nafty denně.
„Rusko je neuvěřitelně závislé na svých příjmech z exportu ropy, ale obecně i fosilních paliv, aby mohlo financovat své rozpočtové výdaje. Podle našich odhadů 40 až 50 procent veškerého ruského vývozu ropy prochází těmito přístavy,“ vysvětluje Isaac Levi z finského think-tanku CREA, proč jsou přístavy v Baltském moři pro Rusy tak důležité.
Útoky ukrajinských dronů podle něj způsobily snížení množství ropy nakládané na tankery, které přepravují ruskou ropu z těchto přístavů, přibližně o polovinu. „V posledním týdnu, tedy mezi 22. a 29. březnem, jsme v Primorsku a Usť-Luze zaznamenali v průměru tři nakládky lodí, což je méně než polovina oproti dřívějšímu období v březnu. Došlo tedy k výraznému snížení,“ vypočítává Levi.
Upozorňuje také na rozdíl mezi západními sankcemi, které se na ruský energetický sektor zaměřují, a zmíněnými útoky, které někteří komentátoři označují za „ukrajinské sankce“. „Ukrajinské údery se snaží ovlivnit objem – tedy množství ruské ropy, kterou lze buď vytěžit, rafinovat, nebo fyzicky naložit do tankerů,“ popisuje analytik. S tím, že klasické sankce se naopak snaží především snížit množství peněz, za které může Rusko ropu prodávat.
„V důsledku sankcí tak Rusko muselo najít nové odběratele své ropy, především Indii, která po zavedení západních sankcí zvýšila svou závislost na ruské ropě. Neznamená to však, že by Rusko prodávalo méně ropy. Museli prostě nabídnout výraznou slevu kupujícím,“ vysvětluje Levi.
Rusko podle něj bude mít s přesměrováním své ropy fyzicky opravdu potíže. „Je pro ně velmi obtížné přesměrovat ropu do jiných přístavů. Možná, že část začne směřovat do Černého moře, ale víme, že některé z tamních přístavů byly také napadeny ukrajinskými drony,“ připomíná odborník.
Ukrajinské síly se totiž podle Radia Svobodná Evropa už dříve zaměřily útoky na ropný terminál Šescharis v přístavu Novorossijsk. „V tomto dalším ruském exportním přístavu na pobřeží Černého moře jsou dodávky v současné době pod plánovanou úrovní,“ uvedlo Radio na svém webu.
„Víme také, že prostřednictvím ropovodu Družba, který prochází přes Ukrajinu, od konce ledna žádné toky nepokračují. Přesměrování ropy touto trasou tedy v současné době není možné. Takže ano, Rusko je tak trochu v pasti,“ dodává Levi.
Kdo pořád nakupuje ruská fosilní paliva? A jak se v souvislosti s Ruskem projeví krize způsobená uzavřením Hormuzského průlivu? Celý rozhovor s analytikem Isaacem Levim si můžete pustit ve videu u článku nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.
Přehlcení protivzdušné obrany
Jak je ale možné, že se ukrajinské drony dokázaly hned několik dní po sobě dostat ke klíčovému exportnímu terminálu? „Ani Rusko, ani Ukrajina nezveřejňují operační podrobnosti. Nevíme, jak silnou protivzdušnou obranu má Rusko v okolí Usť-Lugy, ale pochybuji, že by ji Ukrajina zcela zničila,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně britský analytik Tony Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS).
Podle něj je nejpravděpodobnější, že Ukrajinci vyslali velké množství útočných dronů. „Mnoho z nich se tam sice nedostane, ale pronikne jich dost na to, aby způsobily škody. Je to skvělý příklad asymetrického boje – chytré, ale levné drony, které vyřadí z provozu velké části infrastruktury,“ podotýká Lawrence.
Někteří ruští váleční blogeři také tvrdí, že během útoků na přístavy se Ukrajinci pokoušeli vyhnout ruské protivzdušné obraně tím, že využili vzdušný prostor Pobaltí. Tím vysvětlují, že se ve stejnou noc a ještě o den dříve objevily trosky dronů v Litvě, v Lotyšsku i v Estonsku.
Tyto domněnky však estonský ministr vnitra Igor Taro v rozhovoru pro ruskojazyčnou mutaci webu Delfi.ee vyvrátil. „Drony letěly v ruském vzdušném prostoru a odtud zasáhly Estonsko, stejně jako Lotyšsko. Dron, který havaroval v Litvě, pravděpodobně přiletěl z běloruského vzdušného prostoru,“ řekl Taro. Zdůraznil přitom, že Estonsko sice spolu se svými spojenci v Evropské unii a v NATO podporuje Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi, ale této války se přímo neúčastní.
Estonský dopravní úřad podle webu lotyšské veřejnoprávní televize LSM pak v úterý informoval o tom, že v ekonomické zóně u města Loksa zakotvilo přibližně 30 zahraničních obchodních lodí směřujících do Ruska. To potvrzuje, že se ukrajinské armádě opravdu podařilo pomocí dronů zastavit nebo výrazně omezit provoz dvou hlavních ropných přístavů v Leningradské oblasti.
Estonské úřady uklidňují veřejnost a tvrdí, že stanovily bezpečnou vzdálenost mezi loděmi a počet kotvišť byl omezen na 40, což je normální počet lodí v oblasti, který nepředstavuje hrozbu ani nebezpečnou situaci. „Námořní právo stanoví, že stát nemůže omezit přítomnost lodí a ty mohou zůstat kotvit v estonské ekonomické zóně po neurčitou dobu, pokud se nedopouštějí zlovolných aktivit,“ připomíná televize LSM.
Mohlo by vás také zajímat: Spotlight News se Sergejem Vakulenkem o dopadech útoků na ruské rafinerie a o tom, jak dlouho trvá rafinerii opravit. Celý článek si můžete přečíst zde.
Sdílet
Nejnovější videa
