


Nová vláda Andreje Babiše na svém prvním zasedání odmítla migrační pakt EU. Podle koalice jde o zadní vrátka k povinným kvótám na migranty. Podle bývalého ministra vnitra Rakušana tím vláda naopak odmítla přísnější kontrolu nelegální migrace.
Vypadá to, že v naší společnosti, kde vládne víceméně antiimigrační konsenzus, se vláda i opozice předhání v tom, kdo nás před migranty ochrání více. Kdo má pravdu? A co konkrétně znamená odmítnutí migračního paktu? Právník a publicista Robert Kotzian uvádí, že především nejde o odmítnutí migračního paktu, ale jen o jednu část – povinné relokace migrantů. A vysvětluje, že podle migračního paktu skutečně existuje možnost povinného přijímání migrantů – náhradní mechanismus tzv. povinných offsetů. „Tam už může skutečně dojít za určitých okolností k povinnému akceptaci migrantů.“
A nemá Česko výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které naše země přijala? „Podle politické dohody – nikoli zatím definitivního schválení ministrů – jsme tuto výjimku dostali, ale jen pro rok 2026. Následně pro další rok 2027 se bude zkoumat znovu, zdá na ni máme nárok. A podle metodického materiálu komise se tato výjimka bude zkoumat nejdéle pět let zpátky. To znamená, že pro rok 2029 už výjimku dostat nemůžeme.“
Co vlastně migrační pakt přináší? „Migrační pakt skutečně v některých ohledech zpřísňuje migrační pravidla. Často je to ovšem tak, že jsme si tato zpřísnění mohli zavést i před migračním paktem sami, akorát jsme to nedělali. Ale v jiných ohledech migrační pakt naopak rozvolňuje migrační pravidla. Takže je otázka, jaká bude výsledná bilance,“ vysvětluje Kotzian. „Klíčové právní migrační předpisy před migračním paktem jsou upraveny směrnicemi, to znamená dávají České republice možnost zařídit migrační systém přísněji. Migrační pakt přichází s nařízeními, kde už tato volnost není. Česká republika například měla – pokud jde o státy severní Afriky a Blízkého východu – relativně přísný migrační systém, ale od přijetí migračního paktu pro nás toto sjednocení migračních systémů bude znamenat povinné změkčení našeho systému vůči migrantům z těchto kulturně nekompatibilních zemí. To je systémový problém – nuceně to změkčí český azylový systém a bude to tedy znamenat více migrantů, kterým bude udělována mezinárodní ochrana,“ varuje Kotzian.
Migrační pakt přináší i zpřísnění. Sedmidenní „screening“, ve kterém bude migrant prověřen jak ze zdravotního, tak bezpečnostního hlediska. Odmítnutí azylu bude také současně rozhodnutím o deportaci. Kotzian ale varuje před skrytým problémem – judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, která obvykle stojí na straně odmítnutých žadatelů o azyl a znemožňuje jejich deportaci. „Ten systém se úplně zvrhnul. To je i důvod, proč například ve Velké Británii už některé politické subjekty uvažují o tom, že si do svých programů dají odstoupení od Evropské úmluvy pro lidská práva, protože zdá se, že nějaký reformní proces je tam nemožný.“