Ještě jim nebylo ani třicet, ale už se společně vydali na neobvyklou životní a podnikatelskou cestu. Na dvou hektarech pole na Pardubicku založili farmu a hospodaří na ní tak, jak se na polích pracovalo před nástupem průmyslu. Holýma rukama, bez zemědělských strojů, bez chemických hnojiv a postřiků. Jdou cestou komunitou podporovaného zemědělství – mají podílníky, kteří si platí roční předplatné.
Amálie Vystavělová a Viktor Procházka jsou ekologičtí farmáři na Statku na kraji Pardubic, jak se jejich hospodářství jmenuje. Na zemědělství se dali kvůli propojení s přírodou a krajinou.
Společně pěstují přes čtyřicet druhů plodin – zeleninu, bylinky, ovoce i květiny. Půdu neorají, nechávají ji prorůst kořeny. Živiny jí dodávají kompostem.
„Pěstujeme systémem širokých záhonů, do kterých se dobře dostaneme rukama. Máme na to spoustu ručního nářadí, takže zvládneme opravdu všechno a velmi efektivně,“ přibližuje pětadvacetiletý Viktor.
Nyní začali chovat také slepice, kachny a husy, takže zákazníkům dodávají i domácí vejce. Speciální druh kachen, indičtí běžci, jim pomáhá likvidovat i slimáky.
Komunitní zemědělství
Dvojice se už od začátku rozhodla jít cestou KPZ – tedy komunitou podporovaného zemědělství. Mají podílníky, kteří si platí roční předplatné a pak pravidelně jednou týdně nebo jednou za dva týdny odebírají bedýnky, tedy podíly na sklizni.
Za velké bedýnky každý týden zaplatí podílník podle velikosti podílu a frekvence odběru mezi 3 a 12 tisíci korun ročně.
„Bedýnka obsahuje to, co je právě v sezóně a co se zrovna urodilo. Teď na jaře to bude listová zelenina, tedy například saláty. Velmi žádaný je i špenát. Každá bedýnka obsahuje přibližně osm až dvanáct plodin,“ říká pětadvacetiletá Amálie.
Podílníci také chodí sami na farmu pomáhat, výměnou za slevu na předplatném. Svým předplatným zároveň jistí situace, kdy se kvůli nepřízni počasí něco neurodí, což by pro klasického zemědělce znamenalo ztrátu.
Mají stop stav na podílníky
Letos, třetí rok fungování farmy, má Statek na kraji Pardubic čtyřicet podílníků, což vzhledem k menší velikosti hospodářství znamená stop stav, další členy už neberou.
„Vůbec nebylo těžké ty podílníky sehnat. Část z nich jsou lidé z předchozí sezóny a další část se nám přihlásila sama. Dala jsem na sociální sítě informaci, že máme místo, a během dne jsme měli kapacitu naplněnou,“ popisuje Amálie. Oba byli zájmem Čechů o členství v KPZ překvapeni.
Podílníci jsou prý spíše movitější lidé, většinou rodiny s dětmi, pro které je důležité mít zdravé a lokální jídlo a znát pěstitele, od nějž potravina pochází.
„Vypadá to, že minimálně v našem kraji je o komunitou podporované zemědělství velký zájem, máme čekací listinu,“ říká s úsměvem Amálie.
S propagací jim velmi pomohly sociální sítě, kde pravidelně uveřejňují příspěvky nejen o tom, jak se jim na farmě daří, ale také edukují veřejnost o principech ekologického zemědělství.
Financování z vlastní kapsy
Dvojice od začátku financuje celý chod statku ze svých úspor a také díky podpoře Viktorovy rodiny. Systém market garden, tedy tržní zahrada, totiž podle nich momentálně nezapadá do žádných předepsaných kolonek podpory.
V budoucnu by si však mladí farmáři rádi sáhli například na dotace z fondů EU, díky čemuž by si mohli dovolit dále rozvíjet krajinné prvky, pečovat o biodiverzitu a případně obhospodařovat větší plochu.
Aby mohl zemědělec čerpat podporu jako „ekologický“ a používat logo EU pro ekologickou produkci, musí dodržovat závazná nařízení. „Jsem si jistá, že už nyní, co se týče ekologického hospodaření, fungujeme nad rámec toho, co EU požaduje,“ říká Amálie. „Bylo by fajn, kdyby nás v tom nadále někdo podpořil,“ dodává.
Před pár dny si dvojice podala přihlášku do Asociace soukromého zemědělství (ASZ). Doufají, že právě s podporou profesionálních poradců by mohli dotační podporu získat.
Podpora mladých zemědělců v EU
Zemědělství v Evropě čelí velké výzvě, a tou je stárnutí obyvatelstva. Průměrný věk pracovníka v zemědělství v EU je 57 let, zemědělci do 40 let představují pouze 12 procent.
Evropská komise proto loni v říjnu předložila Strategii pro generační obměnu v zemědělství. Jejím cílem je, aby se do roku 2040 podíl mladých zemědělců v EU zdvojnásobil. Mladí zemědělci dlouhodobě patří mezi priority Společné zemědělské politiky EU.
Video: „Nejsou na svém místě.“ Farmářka hájí Green Deal a popisuje, v čem zemědělci chybují
Sdílet
Nejnovější videa
