Nikdy v diplomacii nepracoval, přesto se ve středu stal Juraj Blanár ministrem zahraničí v nové slovenské vládě premiéra Roberta Fica. V minulosti šířil o válce na Ukrajině ruskou propagandu. Oslovení analytici očekávají, že nová vláda odkloní slovenskou zahraniční politiku od Západu.
Necelý měsíc po předčasných parlamentních volbách má Slovensko novou vládu. Prezidentka Zuzana Čaputová ve středu jmenovala premiérem předsedu strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica a potom členy jeho koaličního kabinetu.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje novou vládu ve středu odpoledne. Novým premiérem bude Robert Fico, jehož strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) vyhrála zářijové předčasné parlamentní volby.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová nejmenuje ministrem životního prostředí ve vládě vznikající po zářijových parlamentních volbách kandidáta nacionalistické Slovenské národní strany (SNS) Rudolfa Huliaka. Hlava státu to zdůvodnila kromě jiného tím, že Huliak podle ní neuznává existenci klimatické krize. SNS v reakci podle slovenských médií uvedla, že na nominaci Huliaka trvá.
Předsedové tří politických stran na Slovensku, které se po zářijových parlamentních volbách dohodly na vytvoření nové vlády, v pondělí podepsali koaliční smlouvu. Dohodu uzavřely dvě sociálnědemokratické strany, Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), a nacionalistická Slovenská národní strana (SNS).
"Slovensko není úplně nenormální. Není nějaký deviant. Jsme tam, kde jsou možná i jiné státy, protože když se podíváte na předvolební průzkumy teď v Česku, není to nic moc," říká bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer k výsledku voleb na Slovensku. Jak moc je slovenská společnost rozdělená a jak číst zastavení vojenské pomoci Ukrajině? Mohou za výsledek voleb předchozí vlády?
Deset dnů od parlamentních voleb na Slovensku se rýsuje vznik vládní koalice složené z vítězné strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, z Hlasu-sociální demokracie (Hlas-SD) a z nacionalistické Slovenské národní strany (SNS).
Slováci si v sobotu zvolili parlament, na novou vládu si ale budou muset počkat. Vítěz voleb a šéf Směru Robert Fico musí na svou stranu získat třetí nejsilnější politické uskupení Hlas předsedy Petera Pellegriniho. Ten dříve uvedl, že si neumí představit vládu, kde by seděli dva expremiéři, tedy on a Fico. Na svou první významnou roli Pellegrini čekal čtrnáct let, nyní si chce diktovat podmínky.
Při volbách na Slovensku v roce 2010 se čtyři, širší veřejnosti neznámí členové občanského sdružení Obyčejní lidé dostali z kandidátní listiny strany Svoboda a Solidarita (SaS) nečekaně díky preferenčním hlasům do parlamentu. V letošních volbách je napodobila čtveřice Romů z kandidátky Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO, nástupce občanského sdružení), všímá si deník SME.
Slovenská národní strana se v sobotu vrátila do slovenského parlamentu. Z celkem deseti poslanců je ale pouze jeden skutečným straníkem. Ostatní jsou dezinformátoři a lidé z proruské scény, které voliči vykroužkovali na první příčky. Strana má velkou šanci i zasednout se Směrem ve vládě. Jejich působení v nejvyšší slovenské politice bude podle odhadů nestabilní a nepředvídatelné.
Směr-SD Roberta Fica dominoval v naprosté většině okresů. Ovládl především obce ve středu Slovenska. Jeho konkurenti se těšili podpoře v příhraničí a ve velkých městech.
"Je to zlé z pohledu demokratického prozápadního Slovenska. Počtvrté se vrací člověk, který v minulosti vychýlil zemi z dráhy liberálních demokracií a do jisté míry se mu podařilo rozvrátit právní stát," říká k vítězství Směru Roberta Fica slovenský sociolog Michal Vašečka. Bude Fico schopen sestavit vládní koalici? A co by to znamenalo pro celé Slovensko?
Vítězství Směru bývalého premiéra Roberta Fica v sobotních parlamentních volbách vyvolalo u zemí, které jsou od loňského února ve válce, odlišné první reakce. Zatímco na Ukrajině zaznívají spíše rozpaky a obavy, v Rusku z výsledků mají radost. Fico před volbami tvrdil, že Slovensko nepošle Ukrajině už ani náboj, a kritizoval protiruské sankce Evropské unie.
Fialova vláda na slovenských volbách vidí, jakou sílu mají dezinformace. Jak jimi část voličů nasákne, jak jsou zneužitelné v politice a ve volební kampani zvlášť.
Ještě před několika dny předseda Směru Robert Fico na předvolebních mítincích hřímal, že je třeba se postavit americké propagandě a přestat podporovat ukrajinské fašisty. Jeho ohnivá rétorika se vyplatila a strana se po letech nejspíš vrátí k moci. Na první povolební tiskové konferenci ale vystupoval jako zcela jiný politik. Umírněnějším chováním si chce zajistit stabilní koaliční partnery.
Evropská komise respektuje výsledky slovenských voleb, provázela je ale bezprecedentní dezinformační masáž. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekla místopředsedkyně komise a eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Ve volbách zvítězil Směr - sociální demokracie Roberta Fica.
Vítězem slovenských parlamentních voleb je Směr Roberta Fica, který má největší šanci sestavit vládu. Koalici zkusí vyjednat i Progresivní Slovensko, které skončilo na druhém místě. "Nemáme žádné červené čáry. Uděláme maximum, aby vznikla vláda bez Směru," říká pro Aktuálně.cz čtyřka kandidátky Tamara Stohlová, která ve volbách získala post poslankyně.
Volby na Slovensku přesvědčivě vyhrál Směr-SD expremiéra Roberta Fica, který získal téměř 23 procent hlasů. Fico chce sestavit vládu, čeká na pověření do prezidentky Zuzany Čaputové. Progresivní Slovensko skončilo na druhém místě s necelými 18 procenty. Třetí je Hlas se 14 procenty, který bude ve vládních vyjednáváních hrát klíčovou roli. Celkem v parlamentu usedne sedm stran.
Robert Fico bude pověřen sestavením vlády jako první a určitě udělá vše pro to, aby uspěl. Nebude to mít vůbec jednoduché. Hlavním slovem disponuje Hlas. Naplní se tak scénář, o kterém komentátoři hovoří již několik měsíců. Do rozhodování všech aktérů vstupují i další proměnné. Podívejte se na tři možné varianty při sestavování budoucí slovenské vlády, jak je popsal slovenský deník SME.
Centrem Slováků v Praze se ze soboty na neděli stala kavárna kina Atlas na Florenci. Právě v ní slovenská menšina sledovala už od sobotního podvečera vyhlašování výsledků parlamentních voleb. Mnozí z přítomných si přáli vítězství liberálního proevropské hnutí Progresivní Slovensko. Zajímalo je také to, jak budou volit jiní Slováci v cizině.
Po sečtení více než 99 procent hlasů ze sobotních slovenských parlamentních voleb je vítězem strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) bývalého premiéra Roberta Fica se ziskem více než 23 procent. Druhé je s výrazným odstupem liberální hnutí Progresivní Slovensko (PS), které podpořilo přes 17 procent lidí. Volební účast překročila 68 procenta, což je nejvíce od roku 2002.
Slovensko si v sobotu volí nový parlament, podle analytiků se jedná o jedny z nejdůležitějších voleb posledních let. Před lidmi leží dvě protichůdné vize, jedna by zemi přiblížila západní Evropě, druhá by ji posunula směrem k Rusku. Ať ale vyhraje kdokoliv, bude budování vládních koalic nesmírně složité, protože kromě protichůdných vizí budoucnosti mají mezi sebou politici i osobní spory.
V sobotu Slováci v předčasných volbách rozhodnou o budoucnosti země. Podle bývalé premiérky Ivety Radičové nemají směřování Slovenska zachraňovat voliči, ale politici. Lidé jsou podle ní tak zklamaní, že se opozice nemusela moc snažit, aby posílila. "Ficova vláda by nepřinesla optimální demokratické fungování, ale ustojíme ho. Ustáli jsme i Mečiara," říká socioložka a vyzývá mladé, aby šli volit.
