"Pánem Bosny" s rozsáhlými pravomocemi protektora bude s největší pravděpodobností slovenský diplomat.

Miroslav Lajčák (44) je totiž podle diplomatických zdrojů jediným horkým kandidátem na prestižní post vysokého představitele mezinárodního společenství a EU v Bosně a Hercegovině.

Na diplomata ze Slovenska sázejí také bosenští novináři. Podle nich je bývalý slovenský velvyslanec v Bělehradě schopným vyjednavačem, který se navíc dorozumí i bez tlumočníka.

Lajčák má kromě toho sympatie srbských politiků. Jako zvláštní vyslanec EU totiž loni přispěl ke klidnému průběhu referenda o nezávislosti v Černé Hoře.

Autor fotografie: Aktuálně.cz

Bosna v datech

• rozloha: 52 tisíc km 2
• počet obyvatel: 3,5 milionu
• úřední jazyky: bosenština, srbština, chorvatština

Srbové spoléhají na Slováky

Lajčákovu kandidaturu ale může zhatit postoj vlády slovenského premiéra Roberta Fica ke kosovské otázce.

Zatímco unie podporuje návrh omezené nezávislosti Kosova, který vypracoval finský exdiplomat Martti Ahtisaari, Bratislava má ke statusu výhrady.

Začátkem května by měla o kosovské nezávislosti hlasovat Rada bezpečnosti OSN. A právě v ní Slovensko zasedá jako nestálý člen. Bělehrad tak spoléhá na to, že pokud přemluví alespoň šest nestálých zástupců, aby hlasování bojkotovali, návrh smete ze stolu.

ČTĚTE VÍCE: Rada bezpečnosti zahajuje bitvu o Kosovo

Podle bosenského deníku Nezavisne novine daly USA Slovákům nůž na krk. "Pokud Slovensko Ahtisaariho návrh podpoří, bude Lajčák jmenovaný. Jinak to ale Spojené státy nepřipustí," napsal nedávno list.

Sám Lajčák se po telefonu nechtěl k celé kauze vyjádřit. "Nebudu to nijak komentovat," vzkázal Aktuálně.cz.

Vysoký představitel v Bosně a Hercegovině má rozsáhlé pravomoci. Může mimo jiné propouštět ministry a vetovat zákony. V současné době vykonává tento úřad německý diplomat Christian Schwarz-Schilling.

Na bezpečnost v zemi dbají také vojáci EU v rámci mise Althea. | Foto: Aktuálně.cz

Vondrovi unikl post o vlásek

Vlivný post před dvěma lety přitom jen těsně unikl současnému vicepremiérovi Alexandru Vondrovi.

Ministerstvo zahraničí sice předložilo jeho kandidaturu, tehdejší Paroubkova vláda ale podle diplomatických zdrojů podcenila lobování. Roli mohla hrát také nevraživost mezi Paroubkem a Vondrou.

EU kritizuje pomalé reformy

Evropská unie nedávno Bosnu kritizovala za příliš pomalé tempo reforem. "Přiznejme si, že přibližování k unii se za poslední rok zpomalilo," řekl velvyslanec EU v Sarajevu Dimitris Kourkoulas.

Multietnické soustátí tak ani jedenáct let po přijetí Daytonské deklarace nemá novou ústavu. Unie také stále marně čeká na reformu policie.