Sedmnáct let trvalo, než se začaly stavět nové bytové domy na někdejším nákladovém nádraží Žižkov. S novým Metropolitním plánem by se to už stát nemělo. Bude jasné, kde se v Praze bude stavět a jak. Především na plochách bývalých nádraží a průmyslových podniků se uvolní prostor pro 350 000 bytů. Tak popisuje změnu náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček.
I přes pád porodnosti bude počet obyvatel hlavního města růst – Pražanů bude pravděpodobně přibývat nějakých deset tisíc ročně. Bytů je nyní v metropoli zhruba 600 000, v budoucnu by jich mohl být milion.
Poslechněte si epizodu také jako podcast:
V Praze se na nevyužívaných plochách objeví nové čtvrti (na Bohdalci, Smíchově, ve Vysočanech, Bubnech, Holešovicích či Letňanech), které by měly být přirozeně integrovány do stávající zástavby a dopravní infrastruktury. Cílem je přirozeně zahuštěné město s odpovídající občanskou vybaveností v docházkové vzdálenosti 15 minut – tzv. město krátkých vzdáleností. Město, které se spíše zahušťuje než rozšiřuje. „Jakmile počet obyvatel klesne pod určitou úroveň, například pod 100 lidí na hektar, přestává se vyplácet veřejná doprava, služby atd.,“ vysvětluje radní Hlaváček limity snu o domku na předměstí.
Pražané se ale nemusí bát mrakodrapů v pražské památkové rezervaci. „My jsme ten plán docela poctivě projednali s ministerstvem kultury i s UNESCO, protože Praha je v centru památkovou rezervací.“ Nové domy tak zde budou maximálně o jedno či dvě patra vyšší, než je okolní zástavba. Na okrajích Prahy, mimo chráněné výhledy, však výškové stavby stavět lze.
Sdílet
Nejnovější videa
