Evropský parlament v Bruselu spustil osvětovou kampaň proti dezinformacím, které se v online prostoru šíří stále intenzivněji. Pomocí speciálních videoher, webových stránek či videí učí veřejnost, jak klamavý obsah rozeznat a nenechat se jím ovlivnit. Nejčastěji za dezinformacemi stojí prokremelská propaganda nebo snaha o clickbait. Fotky upravené umělou inteligencí už běžný člověk nerozezná.
"Peníze z EU musíme využívat efektivněji než dosud, ne stavět rozhledny v údolích a sjezdovky ve vinicích. Možná tvrdá změna by nás přiměla k lepšímu přemýšlení o tom, jak peníze využíváme a jakou přidanou hodnotu tyto projekty přinášejí," říká europoslankyně Danuše Nerudová.
Když Češi staví dům, jeden z nejčastějších omylů je, že si jej najdou na internetu a očekávají, že ve finále bude stát tolik, kolik je uvedeno na webových stránkách projekčních kanceláří. „Když se pak dozvědí, kolik ten dům bude reálně stát, přichází probuzení. Stavba se pak musí zmenšit či jinak upravit podle rozpočtu,“ řekl Petr Krátký, jednatel stavební společnosti Brevis stav.
Fotovoltaická elektrárna dokáže v rodinném domě ušetřit minimálně 50 procent nákladů za elektřinu. Pokud chce ale člověk dosáhnout maximálních úspor, měl by energie v domě řídit chytře. Slouží k tomu systémy, které dokáží zkoordinovat fotovoltaiku s baterií, tepelným čerpadlem, wallboxem na dobíjení elektromobilu a třeba se systémem ohřevu vody. Běžně se tak dá ušetřit i 13 nebo 14 tisíc korun.
Než se připraví a postaví čistírna odpadních vod či kanalizace, stojí to dost času a peněz. Ovšem legislativa se mezitím může i několikrát změnit, postěžovali si diskutující v debatě HN. Vadí jim překotně se měnící zákony a z jejich pohledu až příliš přísné normy pro znečištění. Situaci s odpadní vodou komplikují i samotní Češi.
Ani cyklostezky, ani nové cyklověže či stezky pro pěší. To hlavní, na co jdou evropské peníze pro podporu udržitelné dopravy v Praze, jsou tramvajové tratě a rozvoj železnice. V minulém dotačním období si jen v Operačním programu Doprava sáhla Praha na 1,34 miliardy korun a v tom, který startuje nyní, je připraveno na udržitelnou dopravu řádově ještě víc, celkem osm miliard.
Třináctiletá Valerie je nadějná pianistka, která letos v únoru uprchla z Kyjeva před ruskou okupací. V Česku našla útočiště poblíž jihočeského Tábora na umělecké škole v Sezimově Ústí. Ta se stejně jako 11 dalších "ZUŠek" zapojila do sbírky Piana do škol, kde lidé mohou přispět na nákup nových klavírů i pian. "Bylo by úžasné zahrát si na nový nástroj. Zvuk bude mnohem lepší," říká Valerie.
Na Císařském ostrově poblíž pražské Troje se nachází největší čistírna odpadních vod v Česku, která denně přemění čtvrt milionu kubíků splašků na čistou vodu. V ní se lze bez obav koupat, neboť je dokonce čistší než ta ve Vltavě. K odstranění kalů z vody pomáhá i chemie, například síran železitý a hlinitý. Těchto chemikálií se tu spotřebuje až 30 tun denně, což přijde na nějakých 100 tisíc korun.
Domácí násilí není jen potyčka, při níž padne pár nadávek, pohlavků nebo výhrůžek. Jde o dlouhodobé a opakované fyzické, psychické, sexuální nebo ekonomické týrání, které na obětech zanechává doživotní stopy.
Úložiště Onkalo na jihozápadním pobřeží Finska, nedaleko jaderné elektrárny Olkiluoto, je první skutečně hlubinné úložiště radioaktivního odpadu na světě. Od loňského dubna se testuje jeho provoz. První měděné kontejnery s vyhořelým jaderným palivem sem začnou Finové ukládat v roce 2025. Do roku 2145 se jich má v Onkalu uskladnit kolem 3000, pak se zasypou.
Oba měli slibně rozjetou kariéru v nadnárodních společnostech. Dali ale přednost boji s plasty a otevřeli si bezobalový obchůdek na pražských Lužinách. Vzali ušetřené dva miliony a bývalou prokouřenou hernu přestavěli na obchod s dózami a košíky s rýží či biopečivem. To vše se dvěma malými dětmi a nulovou zkušeností v podnikání.
Podle historických údajů neměl nástup automatizace vliv na zaměstnanost. Je potřeba změnit způsob přípravy mladých lidí na školách. Firmy chtějí hlavně komunikativní a aktivní lidi.
