Skauti se vždy vyznačovali schopností poradit si za každé situace. A jako správní Češi jsou i neobyčejně vynalézaví. Takže zvládli i zdánlivě neřešitelný problém - jak zrealizovat nezbytné slavnostní vatry, když kvůli vedru platí zákaz rozdělávání ohňů.
Peter Scholze je usměvavý dlouhovlasý 31letý muž, který na univerzitě v Bonnu zapadá mezi studenty. Jenže už sedm let je profesorem a vyučuje zde. A také se letos stal ředitelem prestižního matematického institutu. Před pár dny navíc získal Fieldsovu medaili, považovanou za matematickou obdobu Nobelovy ceny.
Na 21. srpen 1968 rodina Bílkových z Horní Řasnice na Liberecku nikdy nezapomene. Okupaci pocítili "na vlastní kůži", do domu jim totiž vjel ruský tank a odkrojil kuchyň. O pár hodin dříve a pár kilometrů dále jiná ruská posádka nezvládla řízení obrněného vozidla a vjela do podloubí na náměstí v Liberci, Pod troskami zůstalo několik mrtvých a zraněných.
Současné tropické teploty, které nepřekračují jen magickou hranici 30 stupňů, ale ženou sloupce teploměrů i nad značku 35 stupňů Celsia, neohrožují jen tzv. rizikové skupiny jako děti či seniory, ale i mladé a zdravé jedince. Po konzultacích s odborníky - internisty a pediatry - přinášíme souhrn jejich základních doporučení, co by měli lidé v těchto extrémních vedrech dělat a čemu by se naopak měli vyhnout.
Na slavnostním vyhlášení vítězů jubilejního 50. ročníku Mezinárodní chemické olympiády v pražském Rudolfinu se česká reprezentace středoškoláků dočkala nejlepšího výsledku v novodobé historii, když získala tři zlaté medaile a jednu stříbrnou a v žebříčku národů obsadila čtvrtou příčku. Jan Obořil navíc skončil v absolutním pořadí na osmém místě. To vše v konkurenci rekordního počtu 300 soutěžících ze 76 zemí světa. Olympiádu pořádaly společně Česká republika a Slovensko.
Evropská výzkumná rada udělila startovací granty pro špičkové mladé vědce z celé Evropy. Je mezi nimi i biolog Marek Mráz z Masarykovy univerzity, jenž chce se svým týmem přijít na účinnější léčbu leukémie.
V pátek 27. července nastane nejdelší zatmění Měsíce v tomto století. Jedná se o mimořádnou událost, úkaz totiž potrvá téměř hodinu a tři čtvrtě. Delší zažije lidstvo až v roce 2123. Podívanou tentokrát lidem nezkazí ani přesvícená města s příliš světlou oblohou. Pozemšťané se nicméně každodenně okrádají o úchvatné úkazy na obloze. Světelný smog, způsobený nadměrným a chybným způsobem osvětlení, skryl většinu hvězd na obloze, ve městech jich tak k vidění zbývají z tisícovek pouhé desítky.
Pátek třináctého má už celé věky nálepku smolného dne. Proč dodnes věříme tolika iracionálním pověrám a přizpůsobujeme jim život? "Pověry jsou zakořeněné hluboko v podvědomí, jsou člověku dány evolučně. Aby přežil, snažil se hledat souvislosti mezi věcmi. Jenže často je hledal i tam, kde nejsou," vysvětluje Leoš Kyša, místopředseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. Sdružení léta bojuje proti pověrám, fámám či pseudovědeckým nesmyslům.
Američan Kevan Chandler trpí spinální svalovou atrofií. Na svůj život však nerezignoval. Se svými kamarády cestuje po světě, byť velmi neobvykle - jako zavazadlo. Nosí ho ve speciálně upravené krosničce na dítě. Kevan píše o svých zážitcích blog i knihy, vystupuje v médiích a na besedách a dodává postiženým lidem po celém světě odvahu, aby na svůj život nikdy nerezignovali. Pomocí neziskovky We carry Kevan, na niž může přispět každý, pak financuje distribuci speciálních krosen, v nichž mohou postižení lidé procestovat svět.
Alyssa Carsonová je nejmladší členkou speciálního týmu, který NASA připravuje na cestu k Marsu a na osidlování rudé planety. Svou nevšední životní dráhu započala již v sedmi letech. Od té doby absolvovala nespočet exkurzí a tréninků hned v několika vesmírných centrech.
Současná věda se dívá na alchymii skrz prsty. Jenže byli to právě oni, kdo objevil celou řadu látek, vynalezli základní chemické postupy a vyrobili první chemické přístroje či nádobí. Zasloužili se také o medicínu, fyziku, přírodovědu či metalurgii. Vydejte se po stopách tajemných alchymistů, tak jak je zachytila aktuální výstava Přírodovědecké fakulty UK "Cesta spravedlivá od alchymie k chemii".
Vše začalo 4. července 1518, kdy Vilém z Pernštejna udělil právo várečné jednatřiceti majitelům domů města Prostějov. Jedním z nich byl hajný Jež ze Seloutek, který vlastnil dům U Zeleného stromu. Tak začal příběh palírny U Zeleného stromu, jež funguje dodnes. Jejím nejproslulejším výrobkem je Starorežná.
Byli mladí, obdivovali svobodu Divokého západu, skauting jim byl příliš těsný. Vyráželi do přírody, stavěli sruby, zakládali osady, zpívali písně, sportovali. Začali si říkat trampové. Počátek československého trampingu bývá spojován se založením první klasické trampské osady Ztracená naděje ve Svatojánských proudech v roce 1918. Tramping se postupně stal jednou z nejvýznamnějších subkultur u nás. Zrodil se fenomén, jenž ovlivnil životy desítek tisíc lidí a který nyní představuje výstava Století trampingu. Od začátku července 2018 až do konce března 2020 ji můžete vidět v Národopisném muzeu v pražském Letohrádku Kinských.
Byli mladí, obdivovali svobodu Divokého západu, skauting jim byl příliš těsný. Vyráželi do přírody, stavěli sruby, zakládali osady, zpívali písně, sportovali. Začali si říkat trampové. Počátek československého trampingu bývá spojován se založením první klasické trampské osady Ztracená naděje ve Svatojánských proudech v roce 1918. Tramping se postupně stal jednou z nejvýznamnějších subkultur u nás. Zrodil se fenomén, jenž ovlivnil životy desítek tisíc lidí a který nyní představuje výstava Století trampingu. Od začátku července 2018 až do konce března 2020 ji můžete vidět v Národopisném muzeu v pražském Letohrádku Kinských.
V rámci projektu Do kosmu s krtkem 2018 mohly děti poslat dotaz americkému astronautovi Andrewovi Feustelovi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Organizátoři akce vybrali osm nejlepších a ty na palubu doručili. Feustel bude na dotazy odpovídat v průběhu prázdnin, my jsme otázky zobecnili a konfrontovali s nimi odborníka na kosmonautiku a šéfredaktora oblíbeného blogu Kosmonautix Dušana Majera.
Potkali se během studií na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Zuzana Literáková se odmalička věnovala ornitologii, Matej Dolinay zase miloval plazy. Pak spolu začali chodit a zvítězili plazi. Nyní již manželé Dolinayovi projíždí svět a přináší svědectví o nejvzácnějších plazech a obojživelnících. Snaží se také podnikat osvětu mezi lidmi. "Většina hadů je neškodných. A abych nezapomněl, savci se vyvinuli z plazů. Kdyby plazi neexistovali, nebyli bychom tady ani my," zdůrazňuje Matej Dolinay.
Matej Dolinay a Zuzana Literáková. Potkali se při studiích na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Oba se zajímali o plazy, zejména jedovaté hady. Následovala svatba a další nebezpečné výpravy. Třeba za drakem, za nejmenším krokodýlem či největší žábou.
Jsou studenty ekonomie, sociologie, politologie či mediálních studií, nebo absolventy těchto oborů. Sešli se 17. listopadu 2016 a rozhodli se, že zkusí přimět mladé lidi, aby se začali více zajímat, co se kolem nich děje. Pomocí workshopů se snaží žákům ukázat, jak funguje společnost, politika, ekonomika, PR, mezinárodní vztahy, jak důležité je kritické myšlení či jak poznat dezinformace a manipulace. Vznikl tak projekt Studenti žákům - Stužák. V květnu získal cenu Gratias Tibi pro mladé dobrovolníky. Navštívili jsme dva z jejich workshopů, zaměřené na konformitu a na kritické myšlení.
Workshop Stužáku (tedy Studenti žákům) v karlínských kasárnách měl dětem ze základních a středních škol mimo jiné ukázat, jak důležité je kritické myšlení a prověřování informací. A také jak si informace záměrně upravují politici, podnikatelé i novináři tak, jak se jim to hodí. Workshop měl ještě další rovinu, možná neplánovanou - ať skupinky představovaly vládu, média, nebo majitele podniku, stále si žáci v podstatě hráli na Babiše.
Daniel Stach měl našlápnuto na dráhu profesionálního vodního slalomáře. Pak mu to ale přišlo málo, vystudoval dvě vysoké školy a dostal se do České televize. Od komentování sportovních přenosů se stal hlavní tváří vědecké rubriky. A také velmi populární - od diváků dostal cenu Týtý, od novinářů Novinářskou křepelku, od vědců medaili Vojty Náprstka. Jeho popularita je ve vědeckém světě tak velká, že po něm nedávno byla pojmenována i planetka. Jeho rozhovory v Hyde Parku Civilizace vedené v angličtině si na své stránky poutají nositelé Nobelovy ceny, NASA či profesoři světových univerzit.
