Skaut a politický vězeň Luboš Jednorožec měl krušný a dobrodružný život. Dostal deset let v jáchymovském lágru, protože neudal svou známou, která chtěla emigrovat. Podařilo se mu uprchnout a snažil se dostat na Západ za hranice. Chytili ho ještě dvakrát, celkem si měl odsedět 26 let. Článek je druhým dílem seriálu Aktuálně.cz, Skautského institutu a U.S. Embassy o českých skautech v USA.
Projděte si dobrodružný život Luboše Jednorožce od útěku z komunistického lágru až po skautování na Aljašce. Materiál vznikl v rámci projektu Čeští skauti v USA, který zrealizoval Skautský institut a financovalo americké velvyslanectví v Praze.
Český tým přivezl z XXIII. Mezinárodní astronomické olympiády na Srí Lance jednu stříbrnou a tři bronzové medaile.
Projděte si patnáct pozoruhodných snímků ze stoletých dějin našeho státu a zkuste najít správné odpovědi na otázky. Obstojíte v testu českého národa?
Marie Svatošová je známá jako zakladatelka českých hospiců a šiřitelka myšlenky, že lidé by měli umírat doma. Je také autorkou bestsellerů nejen o umírání, ale i o víře a naději. Knižní rozhovor Aleše Palána "Neboj se vrátit domů" ji představuje také jako osobnost, která dokáže o smrti mluvit s nadhledem i vtipem a hlavně ji dokáže vyložit z takového pohledu, že se jí člověk přestane tolik bát.
Spisovatel a novinář Aleš Palán vedl velmi otevřený rozhovor se zakladatelkou hospiců Marií Svatošovou. Jejich společná kniha Neboj se vrátit domů, která právě vychází v nakladatelství Kalich, přináší zvláště pro ateisty nevšední pohled na umírání, smrt či odpuštění. Prolistujte si malou ukázku.
V Kolumbii jsou lidové tance povinným předmětem, tančit umí opravdu každý a každá škola má svůj folklorní soubor. V Peru je folklor povinný od tří do jedenácti let a děti se učí tance všech peruánských oblastí, aby si zvykly na jinakost a byly tolerantní. V Argentině jsou lidové tance tak populární, že v televizi běží i v hlavním vysílací čase. "Lidové zvyky, písně a tance se leckde vyučují na všech stupních škol. V dětech se tak buduje silná národní hrdost a také úcta k předkům a vlastní zemi," říká odbornice na český i světový folklor Blanka Slouková. "Od jihoamerických zemí se v pečování o národní tradice máme co učit," dodává.
Odhodlání Libuše Cloud Hrdonkové dostat se navzdory komunistickým úřadům a železné oponě za svým americkým manželem do Iowy dojalo v roce 1953 svět. Příběh odvážné jízdy "Tankem svobody" přes drátěné zátarasy do Bavorska tehdy zpracovala většina západních médií. Na letišti v USA vítaly paní Libuši nadšené davy. V Česku je však její příběh pozapomenut. Článkem o odvážné čechoamerické skautce otevírá Aktuálně.cz desetidílný seriál Čeští skauti v USA aneb Deset příběhů odvahy, na němž spolupracuje se Skautským institutem a americkou ambasádou v Praze.
Na začátku byla nešťastná nevěsta Libuše Hrdonková, které komunistický režim vyhostil jejího manžela, amerického osvoboditele Plzeňska. Aby ho znovu spatřila, byla ochotna udělat cokoliv. I riskovat život. A byl tu také nápad jejího známého opravit starý rozbitý transportér po Němcích, prorazit s ním na Šumavě železnou oponu a ujet za svobodou. Podívejte se na fotogalerii k prvnímu dílu seriálu, který byl vytvořen na základě výzkumu Skautského institutu "Čeští skauti v USA", podpořeném velvyslanectvím USA v rámci projektu 100 let americko-českých vztahů.
Nahlédněte do ostravské osady Bedřiška, kde bok po boku žijí Romové s ostatními a bojují s radnicí i s nepřizpůsobivými rodinami.
Ostravská osada Bedřiška leží v malebné přírodě stranou od ruchu velkoměsta. Radnice obvodu Mariánské Hory a Hulváky by tu ráda viděla rezidenční bydlení pro rodiny s dětmi a poukazuje na špatný stav celé lokality. S tím však nesouhlasí místní a už řadu let o záchranu domovů bojují. Romové tu s ostatními vycházejí, začali žít komunitně a vytlačili odsud nepřizpůsobivé rodiny, které sem radnice umístila. Nyní se za Bedřišku postavil ostravský magistrát, vyhráno ale ještě není.
Film Hovory s TGM podle scénáře Pavla Kosatíka zachycuje hodinu a půl jednoho zářijového dne roku 1928, kdy TGM a Karel Čapek dopsali stejnojmennou knihu, prezident ji však na popud dcery nechce vydat. "Chtěli jsme Masaryka ukázat jako člověka z masa a kostí, trochu ho polidštit. Je lepší mít ho rád než k němu chovat úctu," říká scenárista Pavel Kosatík.
Na počátku téhle metody hry na hudební nástroj jsou děti ze široké veřejnosti - ze standardních rodin přes ty sociálně slabší až po klienty dětských domovů. Hned první hodinu se ocitnou v orchestru, za tři měsíce mohou hrát třeba v Rudolfinu a za pár let jim mohou tleskat nejslavnější sály Evropy jako La Scala v Miláně či Royal Festival Hall v Londýně. Projekt funguje i v Česku díky Nadačnímu fondu Harmonie, ale potýká se s financemi.
Pocházejí z nejrůznějších rodinných a společenských poměrů. Nebýt výuky hudby El Sistema, která je zdarma, nikdy by patrně muzikanty nebyli. Od prvních chvil hrají v orchestru s kamarády, hodiny individuálního drilování s učitelem odpadají. Funguje to. Když se sejdou s kamarády z celé Evropy v rámci Sistema Europe Youth Orchestra, po zkouškách jsou schopní fungovat jako profesionální orchestr. A vyprodávat prestižní koncertní sály světa. Mimochodem - je jim od šesti do patnácti let. Projekt funguje díky Nadačnímu fondu Harmonie i u nás, ale potýká se s financemi.
Nejméně 572 stoletých Stromů svobody se podařilo najít díky kampani Stromy svobody 1918–2018, kterou zaštiťuje Nadace Partnerství. Stromy, především lípy, sázené na podzim roku 1918 a během celého roku 1919 byly zhmotněním všeobecné euforie ze vzniku samostatného státu a konce Velké války. Rostou na více než 340 místech po celé České republice a částečně také na Slovensku. Celkově nalezli lidé po celé republice 3100 Stromů svobody. Tady jsou ty, které uspěly v anketě o Strom roku 2018.
Zdeněk Svoboda (72) čtyři roky objíždí s týmem dobrovolníků republiku a přednáší pro seniory o fake news a dezinformacích. Zároveň jim radí, jak bojovat proti prokrastinaci a vést spokojený a dlouhý život. Za svou činnost získal 2. místo v anketě Senior roku 2018. "Já si myslím, že fake news tu byly vždycky. Ostatně úplně prvního "fejku" se dopustil had, když radil Evě, aby snědla jablko ze stromu poznání," říká v rozhovoru.
"Příběh Zdeňka Tomana je stále platný tím, že většina mechanismů zneužívání moci a obohacování se pomocí politické moci setrvává v naší společnosti dodneška. Ty paralely jsou jednoznačné," říká dokumentarista a jeden z poradců filmu Toman Martin Šmok, jenž tuto "šedou eminenci" objevil před patnácti lety.
Již brzy se vám může stát, že potkáte u silnice robota s cedulí, jenž na vás bude mávat. Patrně půjde o humanoidní stopařku Matyldu, která se potřebuje dostat z Jablonce nad Nisou přes Pardubice a Plzeň až do Pelhřimova. "Když jí zastavíte, ona vám už řekne co a jak. Pakliže byste ji svezli dle jejích instrukcí, můžete si ji až na 24 hodin půjčit a vyzkoušet, co všechno umí," vysvětluje její konstruktér Michal Seidl. Pokud se celý experiment povede a ona v pořádku dorazí do cíle, půjde o světovou raritu.
Podívejte se, jak se tvůrcům filmu Toman podařilo převést na plátno důležité osobnosti třetí republiky. Aleš Procházka si zahrál Klementa Gottwalda, primátor Teplic Jaroslav Kubera prezidenta Beneše a Roman Luknár ztvárnil Jana Masaryka. Jak vypadaly známé postavy moderních československých dějin ve filmu a jak ve skutečnosti?
Jsou mladí, mají skvělé nápady, jak něco na světě zlepšit, jen nevědí, jak přesně nápad zrealizovat. Přihlásí proto svůj startupový projekt do soutěže Social Impact Award. Vybrané projekty pak projdou mezinárodním akceleračním programem, v němž mají mladí inovátoři k ruce profesionální mentory, kteří jim jejich nápad doladí a zprofesionalizují. V současné době program běží ve více než třiceti zemích světa a mezi jeho minulé vítěze patří dnes zavedené značky jako Pragulic, Czechitas, Bezobalu či Rekola. Tentokrát se k nim připojily třeba první pražská softwarově řízená farma či sdílená hudební zkušebna.
