Lípa svobody z Velkých Opatovic na Blanensku, která zvítězila v loňském ročníku populární ankety Strom roku, bojovala s dalšími čtrnácti zeměmi o titul Evropský strom roku. Skončila pátá z patnácti finalistů. Zvítězila maďarská mandloň před ruským a portugalským dubem. Českou účastnici ankety zasadili na Blanensku zdejší vlastenci v roce 1918 na počest vzniku Československa. Podívejte se na všechny finalisty.
Dokumentární film Ještě nekončíme o čtveřici seniorů, kteří navzdory stáří i handicapům chtějí žít naplno, vznikl podle režiséra Jiřího Zykmunda v podstatě na zadání společnosti. Ta prý zjistila, že se s českými důchodci děje něco zásadního, přelomového, co tu ještě nebylo. Snímek měl předpremiéru na festivalu Jeden svět, 19. března míří do kin.
Producentka Hana Třeštíková převzala řemeslo po mamince Heleně a pustila se do nové generace časosběrného dokumentárního cyklu Manželské etudy. Ačkoliv téma zůstává stejné, zcela se změnily kulisy. Svatba nepřichází vynuceně brzy kvůli novomanželské půjčce a bytu, nýbrž až po mnoha letech vztahu a někdy také vůbec. Nemanželské dítě už není ostuda, ale trend, rozvody jsou mnohem snazší, protože ženy už nebývají tak ekonomicky závislé na mužích. "A strach, že mladý pár nesežene byt a bude muset bydlet u rodičů, vystřídaly obavy, jak splatit hypotéky, a strach z exekucí," dodává Hana Třeštíková.
Podívejte se na hlavní hrdiny snímku Jiřího Zykmunda Ještě nekončíme, jenž 19. března míří do kin. Takhle jste si důchodce a handicapované zřejmě nepředstavovali, ale doba se mění.
Když dokumentaristka Helena Třeštíková natáčela v 80. letech první Manželské etudy, zobrazovaly i reálie tehdejší doby - svázanost společnosti, šeď, chudobu, bytovou krizi. Určité svědectví doby podávají i nové etudy natočené její dcerou Hanou, jen témata se změnila. Jsou jimi volnost, velké možnosti realizace, ale i strach z hypotéky či exekuce, stres a nejistota výdělku. Dokumentární film Manželské etudy: Nová generace jde do kin 21. března.
V polovině března vychází knižní rozhovor s Markem Hilšerem Tango pod Hradem. Poodkrývá zde zákulisní informace o prezidentské kampani i volbě, prozrazuje leccos ze svého osobního života. "Češi potřebovali silný příběh s dobrým koncem, který by jim dodal odvahu, že mohou něco změnit," ohlíží se za svou kandidaturou na prezidenta. "Nyní by bylo fajn ten příběh dokončit, ukázat, že se člověk z ulice může dostat až na Hrad," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz k možnosti ucházet se o úřad znovu. Jak ale dodává, konečné rozhodnutí nechá až na aktuální situaci. Teď se naplno věnuje Senátu a své nedávno narozené dceři.
Ještě před pár roky ho znal jen úzký okruh lidí z lékařské fakulty, z Akademického senátu Univerzity Karlovy, z výzkumných laboratoří či z porodnice u Apolináře. Bez větších finančních prostředků se dokázal dostat do širokého povědomí občanů a oslovit je. Nedávno vyhrál volby do Senátu a nyní přemýšlí o další kandidatuře na Hrad.
Patřila na přelomu tisíciletí k jedněm z nejznámějších hvězd české hudby ve světě. Zpěvačka nepřehlédnutelné postavy, která se proslavila především vystupováním se skupinou Kale, dokázala posluchače zvednout ze sedadel zejména svým charismatem, živočišností a také interpretační originalitou. Před pár měsíci o ní dokumentarista David Vondráček natočil snímek Poslední naděje Věry Bílé, kde zachytil její vzestupy a pády. To ještě netušil, že se blíží její zcela poslední vzestup a pád. Zpěvačka v úterý zemřela ve věku 64 let.
V českých médiích rezonovala zpráva, že v průběhu příštích několika desetiletí může na světě vyhynout až 40 % druhů hmyzu. Jak se tato černá éra hmyzu promítla do české přírody? Po ohrožených druzích jsme pátrali s entomologem Igorem Malenovským z Ústavu botaniky a zoologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Areál bývalých automatických (dříve Winternitzových) mlýnů v Pardubicích postupně ožívá. V roce 2016 ho koupil architekt Lukáš Smetana s manželkou, část objektů nyní prodal Pardubickému kraji, část městu Pardubice. To od něj nyní koupilo bývalý sklad mouky. Předělá ho na galerii a polytechnické dílny s laboratoří pro veřejnost. Podívejte se, jak starý areál vypadá dnes a jakou podobu by měl mít po rekonstrukci.
Před startem amerického teleskopu Kepler 7. března 2009 znalo lidstvo pár stovek planet, díky Keplerovi jich nyní zná tisíce. Asi na třicítce z nich by mohl být život. Objevil také planety, které obíhají kolem dvou hvězd, nebo planetu, kde rok trvá 704 dní.
Dobrodruh Tomáš Vejmola si vymyslel naprostou šílenost, ale dokázal pro ni nadchnout své příznivce. Ti se složili na jeho cestu do Bangkoku, kde si pořídil vozítko tuk-tuk, a z Thajska se v něm vrátil domů do Hranic na Moravě. O cestě psal zápisky na blogu Tomík na cestách a v květnu mu vychází stejnojmenná kniha. "Táta mně řekl, že jsem debil, když chci v něčem takovém jet. Cestovatel Láďa Zibura mi povídal, že by to rychleji zvládl pěšky," líčí Tomáš Vejmola pro Aktuálně.cz.
"Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život." Tak zní poslední věta slibu hasičů, který skládají při nástupu ke sboru. Šestidílný dokumentární cyklus České televize se jmenuje prostě – Hasiči. Odhaluje, jací jsou lidé, kteří jsou ochotni podle této přísahy dennodenně žít a skutečně nasazovat své životy. První díl uvede Česká televize ve středu 6. března večer.
Dokumentarista Tomáš Škrdlant se vydal s kamerou do škol, školek a přípravných tříd mezi děti, učitele i ředitele, aby zjistil, jak to vypadá s inkluzí v českém školství v praxi. Jeho dokument prostě nazvaný Inkluze uvedla Česká televize v úterý večer.
Periodická tabulka prvků je tu už více než 150 let. Od narození jejího tvůrce, ruského chemika Dmitrije Mendělejeva, letos uplynulo 190 let. Vzpomenete si ještě, jakou značku má stříbro, který kov je nejrozšířenější na Zemi a který chemický prvek je nejjednodušší? Vyzkoušejte si, kolik toho víte.
Tým vědců zachytil koncem února pomocí havajského teleskopu hvězdnou erupci, která je desetmiliardkrát silnější než ta sluneční. Historický objev může výzkumníkům pomoct zodpovědět otázky o původu planet i Slunce. "Je to jeden ze způsobů, jak odpovědět na přetrvávající otázky lidstva o prostoru, času a vesmíru, který nás obklopuje," říká astronom Steve Mairs.
Dejvické divadlo nezískalo grant od pražského magistrátu a ve snaze o záchranu své existence zkouší leccos. Od angažmá finského režiséra přes spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka po prodej japonských hrnců. V seriálu Zkáza Dejvického divadla, který Česká televize začne vysílat v pondělí 4. března, hrají zdejší herci sami sebe. Jde o mystifikaci a nadsázku, ale nepochopili ji už někteří novináři na projekci. "Je to velká šance pro nejrůznější obrázkové časopisy," tuší režisér seriálu Miroslav Krobot.
Herec Petr Vacek moderuje s Martinem Dejdarem v České televizi pořad Tajemství těla, v němž popularizují vědecké poznatky. Sám pak provází cyklem Hádanky domů života o příbězích židovských hřbitovů. Ve Studiu Ypsilon hraje v inscenacích, které jsou už 20 let vyprodané. Angažuje se v neziskových organizacích, podporuje zejména ekologii a děti z dětských domovů. Vadí mu úmyslné stírání hranic mezi dobrem a zlem a špatná komunikace s občany. "Populisti to s lidmi umí bezvadně, tak proč to, neumíme i my s dobrými úmysly?" říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Václav Šír vyhrál první únorový víkend ve své kategorii Orlický maraton, o týden později už byl třetí na Jizerské padesátce. Za sebou nechává stovky mnohem mladších soupeřů. "Lyžuju, dokud to jde, protože zítra to už nemusí jít a za týden už tady nemusím být," říká se svým typickým humorem. Nesnáší zvýhodněné startovné zaplacené půl roku dopředu. "Copak v červenci můžu vědět, jestli tady ještě v únoru budu?!"
Záchranou volně žijících zvířat se zabývají stanice pro handicapované živočichy, které jsou začleněny do Národní sítě záchranných stanic, koordinované Českým svazem ochránců přírody. Pokrývají celé Česko a ročně jimi projde víc než deset tisíc živočichů. Nejčastěji jsou přijímána zvířata poraněná dopravou, nárazem na skleněnou plochu, popálená elektrickým proudem či postřelená. Až třetinu zvířat ovšem lidi zachraňují zbytečně, aniž by byla ve skutečném ohrožení, čímž jim často zničí život. Polovinu klientů záchranných stanic se každoročně podaří vrátit zpět do přírody. Podívejte se na zachráněná zvířata i rady odborníků, na co dávat pozor.
