Pražský dopravní podnik v pondělí zahájil stavbu trolejbusové trati z Palmovky přes Prosek a Letňany do Čakovic. Po nové trati bude jezdit trolejbusová linka číslo 58, která nahradí stávající autobusovou linku číslo 140. Po zprovoznění trati se do metropole po padesáti letech plnohodnotně vrátí trolejbusová doprava.
Čeští sociologové z Masarykovy a Karlovy univerzity přišli ve své studii "Současná česká rodina" na pozoruhodný paradox. Očkování proti covidu se těší nejnižší důvěře u českých vysokoškoláků. Přesto to jsou právě oni, kdo se nejvíce nechávají očkovat. "Pomáhá jim zřejmě jejich vyšší důvěra ve stát, instituce a vědu," vysvětluje profesor Martin Kreidl.
Lidí, kteří nesledují žádné zprávy, přibývá. Podle výzkumu agentury Median jich je už 37 procent. Jde zejména o mladé a zcela apatické fatalisty či o starší lidi, kteří médiím nedůvěřují. Nadační fond nezávislé žurnalistiky a iniciativa Česko.Digital se nyní snaží najít alternativní cesty, jak k těm, kteří zpravodajství ignorují, dopravit alespoň základní informace o okolním dění.
Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a učinil průlomový objev polarografie, diagnostické metody, za niž v roce 1959 získal Nobelovu cenu. V odkazu prvního českého nobelisty dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V pražské Libni vyvíjejí materiály budoucnosti a účastní se světových výzkumů vesmíru.
V sídle jihoafrického parlamentu v Kapském Městě dnes ráno vypukl rozsáhlý požár, který zcela zničil zasedací sál. V jedné z budov komplexu se zřítila střecha, oběti na životech ani zranění ale nejsou hlášeni. Policie zadržela podezřelého muže, jenž vnikl do budovy.
Čtenáři Aktuálně.cz diskutovali s předsedkyní Učitelské platformy Petrou Mazancovou o výzvách pro nového ministra školství Petra Gazdíka, o tom, co trápí učitele, žáky či jejich rodiče na současné podobě výuky. Podle Mazancové by hlavními prioritami nového šéfa ministerstva měla být podoba maturit či jednotných přijímacích zkoušek a také výběr a vzdělávání ředitelů škol.
Končící rok nepřinesl jen politické kauzy, smutné příběhy obětí pandemie či rozhádanou společnost v otázce očkování. Napsal i kapitoly s dobrým koncem, příběhy lidí, kterým nejsou lhostejné osudy druhých a jako dobrovolníci pomáhají. A mezi pozitivní příběhy patří i ty, které popisují lidi, kteří to i přes svůj handicap nevzdali. Takto je v roce 2021 zaznamenal deník Aktuálně.cz.
Tkadlec Josef Utz v Olešnici v Orlických horách sestrojil mechanický betlém s dokonalejší mechanikou, než má proslulý Proboštův betlém v nedalekých Třebechovicích pod Orebem. Pomocí důmyslných převodů dokázal velkolepý betlém naprogramovat tak, aby měl tři různé průběhy pohybu. Ježíšek se umí posadit, podívat se na Marii i kopat nožičkama. Dílo nedokončil, zabil ho špalek z cirkulárky.
Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT natočili video "Šťastné a veselé z robotického betléma". V něm prezentují to nejlepší z robotiky, co nyní může fakulta nabídnout. Autonomně kráčející robot tu stoupá po schodech s dárky, s dalšími balíčky přilétá dron, přijíždí na dálku řízený stroj s korbou. Humanoidi zpívají koledy a tančí.
Připomeňte si Václava Havla pomocí patnácti střípků z jeho života, od dětství a studií, přes jeho role spisovatele, dramatika, disidenta, symbol revoluce, prezidenta či režiséra. Víte, jak se mu říkalo ve skautu? A jak zpočátku říkal on Václavu Klausovi? Co mu šlo za řemeslo či jak se stal náčelníkem brazilských indiánů?
Ladislav Špaček působil na začátku 90. let jako šéf domácího zpravodajství Československé televize. Zde si ho Václav Havel roku 1992 vybral jako svého mluvčího. Tím zůstal až do konce Havlova prezidenství v roce 2003. "Chtěli jsme nově vzniklou Českou republiku světu ukazovat jako důležitou součást euroatlantického společenství. Náš největší vývozní artikl byl Václav Havel," říká v rozhovoru.
Písničkář Jaroslav Hutka složil o svém příteli Václavu Havlovi píseň Havlíčku, Havle, jež porovnává jeho život s osudem Karla Havlíčka Borovského. Spolu s písní Náměšť se stala "hymnou" sametové revoluce. Když se 25. listopadu 1989 jako první známý exulant vrátil do Československa, zapojil se hned do demonstrace na Letné. Zde se po jedenácti letech znovu s Havlem setkal.
Vyhláška o společném vzdělávání pro všechny děti vtrhla do škol v roce 2016. Nebyli na ni připraveni učitelé, poradny ani rodiče. Ne všechny se ale podařilo zapojit tak, aby je výuka rozvíjela naplno. Chybí poradny, speciální pedagogové, asistenti, ve třídách je příliš mnoho dětí. Školy si nevědí rady s dětmi ze sociálně slabých rodin a s mimořádně nadanými. Výjimky ale ukazují, že cesta tu je.
Skupina vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a z dalších vědeckých pracovišť pod vedením profesora Josefa Bryji mapovala v říjnu v Ugandě malé savce. Biologové chtěli doplnit slepá místa, odkud neexistují žádné informace o rozmanitosti těchto savců a jejich virů. Momentálně probíhají genetické analýzy, vědci slibují zajímavé objevy.
Ve východních Čechách o víkendu lyžovaly na otevřených sjezdovkách stovky lidí. Desítky návštěvníků přilákal také skiareál Lipno, který nabídl první lyžování v nové sezoně. První vleky se pro příznivce sjezdového lyžování rozjedou od středy také v Jeseníkách. Na své si přišli běžkaři, pro které rolbaři upravili první kilometry tras.
Dvojčata Petra Zábranová a Věra Luhanová vyrůstala s dalšími dvěma sourozenci ve velmi chudé domácnosti matky samoživitelky. Toužila pomáhat lidem v nouzi, protože vědí, jak se cítí a co řeší. Vedle pomoci ve spolku Nádech stíhají nejen pracovat - Petra jako servírka, Věra jako záchranářka a ošetřovatelka v hospicu - ale ještě také studovat. "To se dá," říkají. Za svou pomoc získaly Cenu Via Bona.
Gregor Johann Mendel byl vědcem světového významu, jemuž se podařilo položit základy celému vědnímu oboru – genetice. Od jeho narození příští rok uplyne 200 let. U této příležitosti tým vědců zkoumal Mendelovy ostatky, aby mohl "přečíst" jeho genom. "Dnes už umíme provést analýzu DNA třeba z vlasu nebo i z jediné buňky," říká Šárka Pospíšilová, genetička a prorektorka Masarykovy univerzity.
Český cestovatel a polárník Petr Horký strávil s Miroslavem Zikmundem dlouhé dny a týdny při práci na společných knihách nebo při natáčení filmu Století Miroslava Zikmunda. A také při dlouhých diskusích o smyslu cestování. "Došli jsme k závěru, že dnes lze cestováním objevovat bílá místa v našich hlavách. A to neskončí nikdy," říká Horký, kterého jsme zastihli v Chile, odkud míří do Antarktidy.
Nakažených koronavirem přibývá nejrychleji mezi dětmi ve věku šest až 15 let, v nynější epidemické vlně se nakazí zhruba každé čtyřicáté. Dávat třídy do karantény ale hygienici nestíhají, samotní ředitelé zase nemohou přikázat vyučování na dálku. Některé děti tak chodí bez otestování do školy dál, přestože mají nakažené spolužáky. Ředitelé proto rodiče žádají, ať zváží, zda dítě do školy pošlou.
Když se řekne vysoká škola, lidé si často představí obří posluchárny, přednášky, skripta a dlouhé monology vyučujících. Na České zemědělské univerzitě to ale dělají jinak. Provozně ekonomická fakulta učí podnikání podle finského vzoru. Část výuky vedou sami studenti, založí si obchodní společnost a provozují ji. Teorie je spojená s praxí, volnost vyžaduje zodpovědné chování a pomáhá k rozvoji.
