V Česku dodnes nejsou propojená a sdílená zdravotní data. „Chybí jednotná elektronická zdravotní dokumentace, do které by ošetřující lékař mohl nahlédnout,“ říká Karla Ašerová, zakladatelka kliniky EliteMedical. Právě data a jejich analýza přitom mohou výrazně přispět k prodloužení lidského věku.
Vlastní byt byl v Česku dlouho symbolem jistoty a úspěchu. Jenže realita se mění. Ceny rostou rychleji než příjmy, úroky se drží vysoko a dostupnost bydlení se zhoršuje. Na konferenci Real Estate Forum týdeníku Ekonom se ekonomové, developeři i investoři shodli, že právě Praha je místo, kde se tyto proměny projevují nejviditelněji. A spolu s tím padají i zažité představy o českém realitním trhu.
Každá čtvrtá online platba v Česku projde přes platformu nizozemské společnosti Adyen. Její regionální šéf Matouš Michněvič říká, že obchodníky čeká nová éra, v níž bude nákupy stále častěji zprostředkovávat umělá inteligence.
Ondřej David, zakladatel advokátní kanceláře DBK Partners a investiční skupiny ICP Group, má za sebou kariéru, kterou by zvládli tři lidé. Právník, jenž stál u stovek velkých transakcí a v minulosti rozváděl premiéra Petra Nečase, dnes rozvíjí developerské projekty na Floridě, kupuje firmy a zároveň pomáhá své dceři s rozjezdem hudební kariéry. U označení miliardář se nicméně ošívá.
Většina stran slibuje, že dosáhne vyrovnaného rozpočtu. Podle Michala Skořepy, analytika České spořitelny a předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy, je to ale základní omyl české debaty o veřejných financích. "Fiskální politika by měla fungovat opačně - na investice by si stát měl půjčit a pak postupně dluh splácet," říká Skořepa.
Developer Radim Passer plánuje do roku 2029 proinvestovat přes 21 miliard korun. Rozhodl se ve velkém stavět kanceláře v době, kdy ostatní vyčkávají. „Velmi silně jsem vnímal, že Bůh mě vede k tomu, abychom právě v době, kdy nikdo nestaví, začali stavět my,“ říká developer, který svou víru propojuje s byznysem.
V současné době se dá investovat prakticky do všeho, co nese hodnotu, historii nebo emoci. Vedle nemovitostí, akcií či zlata se tak ve větší míře dostávají ke slovu i zcela neobvyklé formy zhodnocování majetku: sběratelské karty, hračky, meteority, whisky, luxusní kabelky nebo staré známky.
Ještě nedávno se zdálo, že svět domácích mazlíčků je vůči krizím imunní. Ani finanční otřesy roku 2008 či pandemie covidu nezastavily růst prodeje krmení, spíš naopak. Jenže teď se situace poprvé mění. Na západních trzích, zejména v sousedním Německu, lidé začínají dávat pozor na výdaje u svých zvířat a přecházejí z prémiových značek na levnější varianty.
Martin Voňka spolu s Davidem Gaydečkou stojí za pražskými festivaly United Islands a Metronome Prague. Zatímco ten první funguje jako nezisková akce a vstup je zdarma, druhý otevřeli pro investory. Peníze získali například od Libora Winklera z investiční skupiny RSJ či majitele Tescomy Petra Chmela. Voňka v rozhovoru pro Ekonom popisuje nejen to, proč se rozhodli dělat bezplatnou a placenou akci.
"Považoval jsem za pokrok mít u sebe pouze kartu a platit vše bezhotovostně," říká sedmatřicetiletý expert na kyberbezpečnost Pavel, který pracuje pro mezinárodní start‑up. Ani doma obvykle neměl téměř žádné bankovky či mince, maximálně pár set korun. To se teď změnilo.
Na letošní březen připadlo výročí, na které by většina lidí nejraději zapomněla. Před pěti lety se v Česku objevili první nakažení covidem‑19 a během několika týdnů se život v zemi zastavil. Zavřely se školy, restaurace, obchody, přestala létat letadla, dodavatelské řetězce se přetrhaly a podniky čelily nejistotě, jakou moderní ekonomika dosud nepoznala.
Na svět začali přicházet od druhé půlky 90. let, nejstarším z nich je teď kolem 27 let a svoji budoucnost nevidí úplně dobře. Takzvané generaci Z se finanční cíle obvyklé pro generace předchozí poměrně vzdalují. Jedním ze zásadních je koupit si vlastní byt.
Velká část růstu zadlužení šla na důchody či pomoc během energetické krize. Česko začalo i více investovat do obrany. Kabinetu Petra Fialy se podařil dosud největší zásek do státních financí. Až bude vládě příští rok končit její mandát, bude mít na svém kontu navýšení zadlužení Česka o více než jeden bilion korun. I při započítání inflace byla předchozí vláda Andreje Babiše "spořivější".
Každoroční predikce porodnosti různých institucí mají už nějakou dobu podobné výsledky. Odhadují, že porodnost prakticky na celé planetě bude klesat, a to celkem rychlým tempem. Tento trend mimo jiné zásadně ovlivní světovou ekonomiku.
Generace Z bude během 15 let hlavní pracovní silou. Přestože spousta zaměstnavatelů tvrdí, že je na generaci, která se začala rodit v druhé polovině 90. let, připravená, podle generální ředitelky ManpowerGroup to tak rozhodně není. "Problém je, že si to spíše myslí, ale jak to reálně vypadá, vidíme v praxi," říká Jaroslava Rezlerová.
Školy už několik let mají prostředky pro výuku finanční gramotnosti. Podle ekonoma Michala Skořepy však reálný přínos pro děti často troskotá na lidech. "Řekl bych, že to bude jako jinde, tedy otázka generační obměny, kdy mladí učitelé budou více otevření novinkám a dětem tyto informace o ekonomice a financích snáze předají," říká Skořepa.
České domácnosti zažívají historicky maniodepresivní stavy a chování. "Když je krize, začneme enormně šetřit a v dobrých letech zase enormně utrácíme," říká v rozhovoru hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Nevýhodou toho podle něj je, že se často tváříme, že situace v Česku je horší, než ve skutečnosti je, a proto si sami zhoršujeme ekonomický vývoj na delší dobu, než by jinak byl.
Podle ekonometrického modelu vypracovaného odborníky na sportovní ekonomiku by francouzští sportovci měli na olympijských hrách v Paříži, které se uskuteční od 26. července do 11. srpna, získat mezi 43 a 60 medailemi. Co je ale podle deníku Le Monde mnohem těžší odhadnout, je ekonomický přínos světového sportovního svátku.
Když se před třemi lety objevila zpráva o tom, že se Bill a Melinda Gatesovi po 27 letech rozvádějí, možná nejméně se podivovali lidé z horních příček žebříčku majetných. Moc dobře vědí, že štěstí v lásce si za peníze nekoupí.
Češi jsou příliš opatrní a to jim znemožnilo těžit z bohatnutí země v posledních 30 letech. Své peníze totiž nechávali ležet na účtech, vysvětluje spoluzakladatel investiční společnosti Wood & Company Jan Sýkora. "Pozitivní je, že i díky inflační vlně, kterou jsme zažili, si většina lidí uvědomila, že když má nějaké zdroje, tak je to i zodpovědnost a je třeba je investovat," říká.
