Hnutí Přísaha skončilo s 4,68 procenta těsně pod hranicí pro vstup do sněmovny. O pár stovek hlasů překonalo i výsledek vládní ČSSD. Šéf hnutí Róbert Šlachta to hodnotí jako velký úspěch. "Pro nás to znamená, že můžeme jet dál. Hnutí fungovalo několik měsíců, takže pro mě je úspěch, kam jsme se dostali," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Když v roce 2018 vznikla nynější vláda Andreje Babiše, ve svém programovém prohlášení se zavázala věnovat životnímu prostředí a zlepšit podmínky pro jeho ochranu. Podle ekologů si ovšem kabinet pohoršil v deseti hodnocených oblastech ze čtrnácti. Ve třech případech se mírně polepšil – v ochraně území, obnovitelných zdrojích energie a v oblasti odpadů.
Dlouhodobému úbytku opylovačů, čili nejčastěji hmyzu, mohou zamezit květnaté louky, kterých však v české krajině též ubývá. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš. Zemědělská univerzita nyní pomáhá zakládat louky i v širším centru hlavního města. Zájemcům poskytuje osivo.
Začátek loňského září byl významným předělem v počtu nakažených. Po poklidném létu jejich počty rychle vzrostly, během několika dní vystoupaly až na několik tisíc nových případů za den a stát v reakci na to přijal řadu protiepidemických opatření. Čísla významně narostla i toto úterý, dokonce jsou vyšší než ve stejný den loni. Experti však i přesto další vlnu epidemie neočekávají.
V Paříži před týdnem plošně snížili maximální povolenou rychlost na 30 km/h. Opatření má, krom předpokládaného ekologického přínosu, snížit hluk a počet dopravních nehod. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, zda podobné opatření plánují zavést i česká města. „Je potřeba se rozhodnout, jestli chceme budovat města pro lidi, nebo pro auta,“ říká expert.
Podle nejpesimističtějších předpovědí klesne objem vody v českých řekách během příštích třiceti až šedesáti let až o pětinu. Pokles hladiny může způsobit nedostatek pitné vody. V některých oblastech se kvůli nedostatku zdrojů výrazně změní krajina. Stále však existují opatření, která mohou sucho zmírnit.
Safa Hassani před třinácti lety opustil Afghánistán. Bál se o svůj život, předtím ho už jednou unesl Tálibán. Jelikož spolupracoval s Čechy, zamířil právě do Česka, kde žije dosud a živí se jako psychiatr. V rozhovoru pro Aktuálně.cz velmi dobrou češtinou vzpomíná na začátky své integrace, která zejména pro jeho matku byla zprvu velmi složitá.
Složení obyvatelstva velkých českých měst se mění. Z jejich center mizí starší lidé, kteří se kvůli vysokým nákladům na bydlení raději stěhují do menších měst či na venkov. Odchází také rodiny s dětmi, ty však jdou z centra žít na předměstí. Středy měst však vylidněné nezůstanou, noví obyvatelé se do nich stále stěhují. Jde ale především o cizince a mileniály.
Na pomoc Albánii, kterou zmítají rozsáhlé lesní požáry, poslalo Česko minulý pátek vrtulník s pětičlennou posádkou a hasicím vakem. Jedním z členů posádky byl i pilot Michal Šnajdr, který se ve čtvrtek vrátil zpět do Prahy. Do Albánie mezitím vyrazili jiní čeští piloti. "S nadsázkou se dá říct, že hoří celá jižní Evropa," popsal Šnajdr v rozhovoru pro Aktuálně.cz po svém příletu do Prahy.
Česká města budou v budoucnu muset čelit následkům klimatických změn. O jejich důsledcích například pro Prahu a o tom, jak se připravit na vlny veder a sucha s redakcí Aktuálně.cz mluvil Petr Klápště, urbanista zabývající se udržitelným rozvojem měst. "Ideální je stromořadí přímo v ulici, kde funguje jako určitá klimatizace," říká.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
V Česku se loví čím dál více nutrií. Od roku 2003 jich myslivci usmrtili již přes 36 tisíc. S jejich přemnožením se však města, kde se jim daří mnohem lépe než ve volné přírodě, i nadále potýkají. Problémy to však způsobuje i v chráněných krajinných oblastech, kde tento hlodavec spásá cenné druhy rostlin a rozrušuje břehy rybníků.
Už týden se proti covidu-19 mohou očkovat děti ve věku od 12 do 15 let. Registrováno k očkování je více než deset procent z nich. Oslovená očkovací centra očekávají, že zájem ještě poroste, vakcinolog a pediatr Daniel Dražan však upozorňuje, že jejich počet v nadcházejících dnech výrazně vyrůst nemusí.
