Šermíř Jiří Beran vybojoval ve svých 42 letech jako nejstarší člen české olympijské výpravy medaili, se svými týmovými kolegy přivezl z Paříže bronz. Kromě profesionálního sportu se věnuje i osvětě.
Prezident si měl dát jako podmínku pro jmenování Andreje Babiše, že Filip Turek ve vládě nebude, myslí si někdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. I bez toho ale předpokládá, že Turek nakonec ve vládě nebude. Premiér – ať si o něm myslíme cokoliv – do ústavního konfliktu s hlavou státu nepůjde, odhaduje.
Prezident si měl dát jako podmínku pro jmenování Andreje Babiše, že Filip Turek ve vládě nebude, myslí si někdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. I bez toho ale předpokládá, že Turek nakonec ve vládě nebude. Premiér – ať si o něm myslíme cokoliv – do ústavního konfliktu s hlavou státu nepůjde, odhaduje.
Češi patří mezi štědré národy, každoročně darují miliardy korun. Dárcovství se však soustřeďuje především na konec roku, adventní a vánoční čas představuje pro veřejné sbírky nejsilnější období. „Zhruba třetina všech sbírkových peněz se vybere před Vánoci nebo kolem Vánoc,” řekla ve Spotlightu Zuzany Tvarůžkové Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců.
Vrchní komisařka Věra Kirchnerová alias Mia zvítězila v televizní show Zrádci, ve které mají své místo intriky, faleš a manipulace. V civilním životě pátrá po predátorech, kteří zneužívají dětí. A případů není málo. Na jejím pražském oddělení přibude týdně jeden nový.
Pro Putina je tato válka cílem sama o sobě, říká ruský lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan. „Je to způsob jeho politické záchrany. Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa," prohlásil Vajpan v pořadu Spotlight.
Oceňovaný fotograf Stanislav Krupař se po měsíci a půl vrátil z Donbasu, kde se Ukrajinci brání postupu ruských okupantů. Krupař mimo jiné navštívil Slovjansk, jedno z posledních dvou velkých měst, které si v Doněcké oblasti Ukrajinci zatím udrželi.
Odchod Martina Kuby, dvou senátorů a většiny jihočeských zastupitelů je pro krajskou organizaci ODS ztráta, která stranu v tomto regionu na nějakou dobu poškodí, uznává Alexandr Vondra.
Ve světovém měřítku bohatství patří Česko k bohatým zemím a v Evropském měřítku jsme mírně nadrpůměrní. Statistická data ale nikdy nevyjadřují pocit reálného člověka, konstatuje ekonom Jiří Rusnok. V malé otevřené ekonomice, jako je ta česká, podle něj nelze příliš přeceňovat roli vlády. „A je to svým způsobem dobře, protože my v té kvalitě vládnutí neexcelujeme.“
Epidemie žloutenky v České republice se skutečně trochu vymkla kontrole, uznává epidemiolog Roman Prymula. "Zásadní problém je v tom, že dětská populace nemá příliš viditelné příznaky, ba naopak – téměř 90 procent má v podstatě tak mírný průběh, že to není vidět. Infekční ale jsou."
Gad Šimron je bývalý agent Mosadu a spisovatel. Narodil se v roce 1950 v Tel Avivu a po studiích historie začal pracovat pro izraelský veřejnoprávní rozhlas. V 70. letech ho do svých řad zverbovala izraelská tajná služba Mosad. Deset let se podílel na jejích operacích v nejrůznějších koutech světa.
"Andrej Babiš má tu vlastnost, že se ze všech problémů dokáže vymotat. Někdy lépe, někdy hůře a někdy je to třeba takové kličkování mezi zákony," konstatuje v kontextu řešení střetu zájmů politický reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší. Dodává ale, že to je koneckonců něco, co na něm mnozí voliči hnutí ANO obdivují.
„Mám pocit, že se to teď všechno otřásá. Že ty věci, co byly samozřejmé, nejsou úplně samozřejmé a že na to začínáme postupně všichni přicházet,“ konstatuje herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová. Od politiky si prý drží relativní odstup, vnímá ale jako důležité, aby byl člověk trochu v obraze a o nabytou svobodu pečoval.
Italská prokuratura začala v listopadu vyšetřovat údajnou turistiku soukromých ostřelovačů, kteří zabíjeli obyvatele Sarajeva a jeho okolí během obléhání v 90. letech. Prokuratura začne vyslýchat svědky a prověřovat záznamy. O výbušné kauze hovořil tento týden ve Spotlightu i vyšetřovatel válečných zločinů Vladimír Dzuro a novinářka Alena Harciníková, kteří se regionem intenzivně zabývají.
Dnes je to přesně třicet let od chvíle, kdy bosenský prezident Alija Izetbegovič, srbský prezident Slobodan Miloševič a chorvatský prezident Franjo Tudjman uzavřeli dohodu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. V současnosti se ale o oblasti bývalé Jugoslávie mluví jako o potenciálním ohnisku dalšího konfliktu v Evropě.
Dnes je to přesně třicet let od chvíle, kdy bosenský prezident Alija Izetbegovič, srbský prezident Slobodan Miloševič a chorvatský prezident Franjo Tudjman uzavřeli dohodu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. V současnosti se ale o oblasti bývalé Jugoslávie mluví jako o potenciálním ohnisku dalšího konfliktu v Evropě.
Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat Donbas a souhlasit s redukcí své armády. To jsou jen některé z bodů údajného mírového plánu, o kterém podle médií v utajení jednají Američané s Rusy. Například podle analytiků Institutu pro studium války znamenají takové podmínky de facto ukrajinskou kapitulaci. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě, ale tvrdí, že problém bude mít i Kreml.
Evropa si zřejmě vyhodnotila, že konflikt v Súdánu pro ni není důležitý, konstatuje politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Bohumil Doboš. Vysvětluje, proč by tato válka Evropany zajímat měla: "Jde o množství násilí, které tam probíhá. Pokud se chce Evropa tvářit jako normativní mocnost, tak na tohle musí poukazovat." Připouští, že jde o nejbrutálnější současnou válku.
Evropa si zřejmě vyhodnotila, že konflikt v Súdánu pro ni není důležitý, konstatuje politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Bohumil Doboš. Vysvětluje, proč by tato válka Evropany zajímat měla: "Jde o množství násilí, které tam probíhá. Pokud se chce Evropa tvářit jako normativní mocnost, tak na tohle musí poukazovat." Připouští, že jde o nejbrutálnější současnou válku.
Podle nových cílů, které byly schváleny v rámci Severoatlantické aliance, čeká českou armádu zvýšení personálních kapacit na 35 až 40 tisíc lidí, říká bezpečnostní analytik Jan Kofroň. Dosažení takové mety bude ale podle něj velmi složité.
