Podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka se Česko musí připravovat na válku, nicméně se mu nelíbí forma, kterou vláda toto téma komunikuje s občany. "Česko musí být připraveno, ale ne tím, že bude vystupovat náčelník generálního štábu v každém médiu a strašit lidi," kritizuje vládu ve Spotlightu. S připraveností na možný konflikt nicméně souhlasí. "Je to povinnost armády," prohlásil.
"Mozek a tělo jsem potřeboval dostat do extrémního diskomfortu, abych všechno vnímal jinak," říká o drastické dietě kvůli jedné ze svých rolí herec Jan Nedbal. Tehdy šlo o postavu muže prchajícího z Osvětimi, "extrémy" ale herec zažil i jako představitel Ctirada Mašína, za což má nominaci na Českého lva. Proč 70 let starý příběh vyvolává emoce? A jak důležitá je v životě Jana Nedbala svoboda?
“Když na to přišla řeč, úplně se mu zakalil zrak. Neumím si představit, že by se kdokoliv z nás ocitl v situaci, kdy by se jeho blízcí dostali do takových problémů tak trochu kvůli němu,” říká herec Jan Nedbal o setkání s Josefem Mašínem, jehož bratra Ctirada ztvárnil ve filmu Bratři. Teď je za roli nominovaný na Českého lva, přestože reakce na ni nedostává vždy pozitivní. “Je to masakr," dodává.
"Evropa se mění, a tím pádem se logicky mění i postoj nás vůči tomu, že bychom se měli stát součástí pevného jádra Evropské unie," říká první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček k tomu, proč je proti euru nebo migračnímu paktu. Prý by si také vsadil, že ANO bude příště sestavovat vládu. Na jaké voliče míří? Kdo by se stal premiérem? A proč se musí Evropa zapojit do vyjednávání míru na Ukrajině?
"Nikdo není zapovězen, to by musel být nějaký absolutní extrém," říká k tomu, s kým si dokáže představit povolební spolupráci, místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, jehož strana opanuje první místo v průzkumech o volebních preferencích. "Extremisticky na mě působí Piráti, jsou to novodobí kolektivisté," opírá se do jedné z vládních stran a dodává, že je kabinet nutné zbavit nekompetentních lidí.
“Pohybujeme se na nejméně příznivém a nejteplejším okraji vějíře možných scénářů,” říká klimatolog Michal Žák k tomu, jak změny klimatu už dnes ovlivňují počasí. Vidíme to i v Česku - kvůli nedostatku sněhu letos pořadatelé zrušili Jizerskou padesátku a s nepřízní počasí se potýkalo i mistrovství světa v biatlonu. Vrátí se ještě opravdová zima? A budeme muset kvůli oteplování proměnit naše životy?
"Obávám se, že je to opravdu trend teplejších zim, kdy je sněhu výrazně méně a jistota slušné sněhové pokrývky už neplatí ani v horských oblastech," říká k extrémně teplému únoru klimatolog a meteorolog Michal Žák. Současná rychlost oteplování podle něj nabírá na obrátkách více, než tomu bylo před deseti nebo dvaceti lety. "Pohybujeme se na nejteplejším okraji vějíře možných scénářů," vysvětluje.
“Spousta rodičů nám psalo, že absolutně netušili, že má v sobě birell alkohol,” vysvětluje vedoucí kampaně Nechmel děti Petr Freimann. Podle něj jde hlavně o etický problém marketingu a měla by být jasně daná informace, že ochucená nealko piva nejsou pro děti vhodná. Mohou být dokonce i zdraví nebezpečná.
"Vytočená Markéta Pekarová Adamová nadává. Jsem člověk z masa a kostí, který má emoce. Jsem často vnímána chladněji, než jaká reálně jsem," říká předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 k nedávným neshodám ve vládě nejen ohledně zmocněnce pro euro, které ji prý opravdu naštvaly. Co to vypovídá o stabilitě kabinetu? A jak vážně bere průzkumy o nebývalé nízké podpoře kabinetu veřejností?
“Umím se pěkně rozčílit, ale také se ve finále snažím, abychom prostě drželi slovo,” říká předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová k tomu, jaké emoce provázely nedávné neshody ve vládě. Kvůli zmocněnci pro euro se kabinet nevyhnul prvnímu dohodovacímu řízení a nejvyšší představitelka dolní komory dokonce varovala před 'slovenským scénářem'. “My to pak nemusíme udržet,” dodává.
Slovenský premiér Robert Fico v posledních dnech výrazně zostřil rétoriku v tématu ruské agrese na Ukrajině. "Dělá z nás černou díru Evropy. Takové výroky nepředvedl v Evropské unii nikdo včetně Viktora Orbána," tvrdí šéfredaktor slovenského serveru Aktuality.sk Peter Bárdy. I přesto podle něj Fico ve skutečnosti žádnou lásku k Rusku necítí, dle Bárdyho jde o čistý politický oportunismus.
“Bolest je složitý fenomén. Není pouze lineární, kdy 'tady něco mám a to mě bolí', ale spíše cirkulární kauzalitou. Je proto třeba vidět i roli psychiky nebo sociálních vztahů, které se do bolesti promítají,” vysvětluje fyzioterapeut Pavel Kolář, o kterém pacienti říkají, že má až nadpřirozené schopnosti. Jaké problémy se mohou “převlékat” za bolest pohybového aparátu? A jak důležitý pohyb je?
“Pacient za námi často přijde s něčím, co vlastně není v kauzalitě nemoci. Jsme pak takovým filtrem, protože pohybový systém ukazuje na onemocnění, které do něj vůbec nepatří,” popisuje fyzioterapeut Pavel Kolář, že bolest zad nebo třeba ramene může být “převlečeným” problémem někde úplně jinde. Do léčby bolesti má proto podle něj často co říct i psychiatr. “Někdy může být čistě emoční," říká.
Ruská agrese na Ukrajině pokračuje už druhým rokem a podle vývoje na frontě to vypadá, že konflikt “zamrzl” v zákopové válce, kde ani jedna strana nemá sílu na výraznější průlom. Podle politologa Jana Šíra, politického geografa Michaela Romancova a novináře Ondřeje Soukupa bude nejspíš nutné hledat onen zlom ve válce jinde než na bitevním poli.
„Nejde o to Rusko napadnout a nejde o to ho zničit. Myslím, že zničení Ruska by svým způsobem mohlo vést k daleko tragičtějším následkům než jenom válka na Ukrajině,“ říká režisér a major v záloze Václav Marhoul k tomu, jak by podle něj mohla vypadat porážka Putinova režimu, který před dvěma lety napadl Ukrajinu. Jeho vyhnání z ukrajinského území si ale umí představit. „A to včetně Krymu,“ říká.
"Nejhorší scénář po zvolení Trumpa? Že se regionální konflikty spojí v jeden velký a Amerika to neutáhne," říká k tomu, jaké výzvy nás čekají dva roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu, politolog Jan Šír ve společné debatě s novinářem Ondřejem Soukupem a politickým geografem Michaelem Romancovem. Jak by změnilo svět, kdyby Rusko vyhrálo? Kde může zaútočit příště? A kde teď Evropa nejvíc chybuje?
"Potvrdilo se to, co jsem věděl od svých kolegů. Můj bezprostřední pocit byl šílený vztek na naše politické elity, protože jsem přesvědčen, že k tomu vůbec nemuselo dojít," hodnotí dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu politický geograf Michael Romancov. V debatě s politologem Janem Šírem a novinářem ČRo Ondřejem Soukupem předpovídají další vývoj války i celé Evropy s Ruskem v zádech.
Možná sledujeme poslední křeč imperiálního koloniálního Ruska, říká politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír. Podle něj je Rusko žalářem národů. "Na jeho území je pořád více než sto národnostních skupin, z nichž řada má vlastní tradice. Jde o početné, milionové národy," vysvětluje.
"Není to něco nového. Jaderné technologie se testovaly už v šedesátých letech, jak Sovětským svazem, tak Spojenými státy," říká analytička Pražského institutu bezpečnostních studií Jana Robinson k informaci amerických zpravodajských služeb z minulého týdne, že Rusko pokročilo ve vývoji vesmírných jaderných zbraní, které by v případě nasazení mohly ochromit americké satelity.
"Válku a její absolutně hrůznou podobu je třeba lidem přibližovat a díky tomu i v nich vzbuzovat empatii a vůli dál pomáhat," říká režisér a major v záloze Václav Marhoul k tomu, jak moc si Češi uvědomují realitu dění na Ukrajině napadené Ruskem. Proč by za obránce dnes už nešel bojovat a jak jinak je podporuje? A reflektuje současný film dostatečně, co se odehrává ve světě?
