"Do jisté míry jsem bojovník. Spousta věcí se mi v životě nepodařila, ale vždycky jsem se pokusil znovu vstát," říká herec Hynek Čermák. V rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou popisuje, jak "destruktivní" umí herecká profese být i co si zažil kvůli své vizáži. Jaké to je, když vás lidé na ulici poznávají, a dá se vyhnout nechtěné konfrontaci? A proč se Čermák nezvládá dívat na své filmy?
"Lidé na ulici se mě vesměs bojí, považují mě za mafiána, policajta nebo nějakou mlátičku," říká herec Hynek Čermák k tomu, jak si do něj veřejnost často projektuje postavy, které ztvárňuje. "Chodím jim do obýváku skrz obrazovku a oni mají pocit, že se známe, takže zatímco jim vytrvale vykám, oni mi běžně tykají," vysvětluje, jak náročná umí jeho herecká popularita někdy být.
“Herectví je pro ženy velmi nešťastné povolání. Poznala jsem velmi mnoho žen, které umění obětovaly svůj život, to jsem si nedovedla představit,” říká herečka Emília Vášáryová. V rozhovoru popisuje nečekaný úspěch filmu Pelíšky i jak se jí dotýká současná situace na Slovensku. Proč by v Hřebejkově filmu hrála i zadarmo a která ze scén je natočená podle její skutečné zkušenosti?
"Pokaždé, když se na to dívám, je jedna z nejtěžších scén pro mě ta, když moje 'dcera' Jindřiška sedí ve skříni. Tak to je můj příběh," popisuje herečka Emília Vášáryová scénu z filmu Jana Hřebejka Pelíšky, kde hrála manželku herce Jiřího Kodeta. V rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou popisuje, jaká její cesta k filmu byla, ale i obavy z toho, kam kráčí nejen slovenská společnost.
Vladimir Putin je jediný, na kom záleží, říká historik a ukrajinista David Svoboda k potenciálnímu konci války na Ukrajině. Podle něj spousta lidí uvažuje nad tím, jak válku zakončit, ale ovlivní to jedině ruský prezident. “Podává se to tak, jakoby záleželo na Americe a na nás. Když bude mít ale Putin pocit, že se mu vyplatí dál válčit, tak to udělá,” dodává.
"Mnoho lidí bude úplně spokojených, pokud budou na Vánoce sami. Třeba učitelé, vrcholní manažeři nebo ti, co pracují s lidmi, budou možná vyloženě šťastní," vysvětluje psycholog Dalibor Špok, že tlak na vánoční setkávání může být naprosto mylný. Podle něj se o svátcích často krmíme falešnou představou o tom, jak by měly vypadat, a nenasloucháme tolik sobě. "A někdo si jde spravit svědomí," říká.
"Točil se nějaký film a doneslo se mi, že producentka řekla: Ne, ale my ji tam nechceme kvůli tomu Kameňáku," popisuje herečka Jana Paulová, jak jí role v komedii Zdeňka Trošky proměnila profesní život. Teď hraje hlavně divadlo a nedávno zazářila v televizní soutěži StarDance. Co všechno chce ještě vyzkoušet a proč cestuje po světě hlavně sama? A proč ji oslovila právě Indie?
"Dnes se lidé mohou svobodně vyjadřovat, mohou cestovat a mohou vlastně všechno," říká herečka Jana Paulová k tomu, že nechápe, jak může někdo mluvit o tom, že žijeme v "nové totalitě". Tu komunistickou zažila a dobře si vzpomíná na atmosféru doma, kde bylo jasné, že se některé věci nesmí říkat nahlas. "Že se to zlomilo, pro mě bylo něco zázračného," říká ve Spotlightu.
"V prosinci sbírky nabraly raketové tempo. Konec roku je obvykle nejštědřejším sbírkovým obdobím, skoro třicet procent ročního objemu se vybere v rámci adventních nebo předvánočních sbírek," říká ve Spotlight News výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. Přiznává ale, že celkové objemy vybraných prostředků meziročně nerostou, ale stagnují.
"Tenhle rok byl poslední, kdy se ještě tak nějak můžeme vymlouvat, že je to pořád 'dobré' a tu Ukrajinu podporovat jen tak ze setrvačnosti a lenivě," varuje historik a ukrajinista David Svoboda, podle kterého se schyluje k období, které se bude "na Wikipedii vyjímat". Co se podle něj v příštím roce jasně ukáže a proč podle něj v Evropě hrozí konflikt nízké intenzity a občanské nepokoje?
"Kráčíme do letopočtu, kdy se asi začne lámat chleba," varuje historik a ukrajinista David Svoboda, podle kterého byl tenhle rok poslední, kdy jsme se mohli vymlouvat, že situace ohledně agrese na Ukrajině není tak vážná, a jen "lenivě" ji podporovat. V tom následujícím roce se podle něj ukáže, co je Západ, ale i Amerika zač, a začnou padat masky.
“Je jich určitě málo a nemyslím, že s tím v dohledné době můžeme něco dělat,” říká ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení hasičů Miroslav Lukeš, jak je to s úkryty pro Čechy v případě válečného konfliktu. Jak by měly vypadat ty improvizované a co by měli obyvatelé v případě propuknutí války dělat? Co je náš největší prohřešek, pokud jde o přípravu na krize nebo živelné katastrofy?
Podle ředitele hasičského odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Miroslav Lukeše by měli být Češi připraveni, aby zvládli alespoň tři dny bez pomoci záchranářů v případě krize. To obnáší základní potraviny, dostatek vody, nabité powerbanky i léky. To, jak se v krizových situacích chovat, podle něj častěji vědí lépe žáci škol než dospělí. "A nejde jen o napadení České republiky," nabádá.
„Z pohledu energetiky se nacházíme ve velmi složitém období. Když se vždycky bavíme o cenách energií a jejich výhledu, tak je si potřeba uvědomit, že investice do energetiky Evropa, včetně České republiky zásadně zaspala,“ varuje odborník na energetiku a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Co všechno může s cenami ještě zahýbat? A proč je česká vláda v pozoru kvůli poplatkům za plyn v Německu?
"Určitě lze potvrdit, že ceny plynu i elektřiny budou v příštím roce nižší. Musíme si ale uvědomit, z jakých úrovní klesají," vysvětluje odborník na energetiku a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr, podle kterého se na ceny jako v letech před válkou na Ukrajině už nikdy nedostaneme. Energetika se podle něj změnila a na vině je i to, že Evropa, pokud jde o investice, příliš dlouho otálí.
"Naděje tady je. Scénářů je spousta a je teď na Syřanech, aby ten jejich byl takový, který už nepovede k dalšímu vraždění a k dalšímu rozkladu, ale který dokáže přitáhnout investice," říká diplomat Petr Hladík k převzetí vedení Sýrie rebely, kteří po téměř čtvrt století donutili vzdát se moci Bašára Asada. Vyhne se nový režim chuti po pomstě? A jakou sílu naberou islámští radikálové?
"Nemyslím, že Rusko byla jeho první volba. Je to člověk vystudovaný na Západě a bral to zcela pragmaticky, třeba by jinde nepřežil," říká diplomat Petr Hladík k tomu, že Bašár Asad, kterého rebelové v Sýrii zbavili moci, získal útočiště právě v Moskvě. Nebýt Ruska, podle Hladíka by režim skončil daleko dříve. "Rusové se začali angažovat v Sýrii v roce 2015, předtím byl režim na zhroucení," dodává.
Ústavní soud zrušil novelu, která zpřísňovala pravidla pro vlastnictví médií politiky a přijímání dotací členy vlády a jejich firmami. Takzvaný lex Babiš II u soudu napadlo hnutí ANO a po vynesení rozsudku mají poslanci bývalé vládní strany důvod k oslavám. Podle ústavního právníka Jana Kysely ale situace "vítěz-poražený" není černobílá. Hodnotí, že poraženými jsou především čeští občané.
"Prožíváme největší změny. Svět se nemění lusknutím prstu, je to postupné," říká analytik HN a autor knihy Probouzení Martin Ehl, podle kterého se Češi neumí dívat na dění ve světě dostatečně s odstupem. Dokládá to, i jaké "podivné spojence" si země vybírá nebo jak závislá je třeba na německé ekonomice. Jak to změnit? A proč nám podle Ehla válka jako ta na Ukrajině nebo v Sýrii snad nehrozí?
“Posledních třicet let jsme žili v iluzi, že je svět postavený na pravidlech v mezinárodních vztazích, na ekonomické globalizaci a že je to takzvaná win-win situace pro každého, kdo se toho účastní,” hodnotí analytik HN a autor knihy Probouzení Martin Ehl. Pravidla, kterými se Evropa svazuje, podle něj ostatní porušují. “Cesta je víc pragmatismu a méně ideologie,” radí evropským lídrům.
