Jak to, že v té části Československa, kterou osvobodili Američané, je patrný normální počet kachen, slepic, ovcí, krav a koní, zatímco po přechodu do ruské zóny tato zvířata zmizí nebo se stanou vzácnými? I takových věcí si ve válečném deníku všímá generál George S. Patton, jehož vojáci osvobodili Plzeň. Popisuje také oslavy vítězství se sovětskými důstojníky nebo lov na schwarzenberském panství.
"Když vidíš fotografii, kde jsou čtyři vojáci v posteli skoro oblečení a vedle nich leží pod peřinami dvě venkovské holky, hned si představuješ, co se asi stalo potom," přemýšlí v podcastu Za závěrkou fotograf a kurátor Jaroslav Kučera nad jedním ze snímků, které nám zanechali čeští fotografové první světové války. Jsou mimořádně cenné, protože ukazují každodenní život na frontě a v jejím okolí.
V sedmadvaceti měl našlápnuto k úžasné kariéře. Byl výborný ekonom a lanařila ho Světová banka. Jistotu a skvělý plat vyměnil za riziko, nebezpečí a opakovaná setkání s utrpením a smrtí. Učaroval mu pohled přes hledáček fotoaparátu. Dnes je osmdesátiletý Sebastião Salgado jednou z největších hvězd fotografie. Minulý týden mu v Londýně udělili cenu za celoživotní přínos.
Říkají mu Vlak smrti. Nebo také Bestie. Do nákladních vagonů naskakují tisíce lidí, kteří se pokoušejí překonat oblast Mexika a dostat se do USA. Vlak si už vyžádal mnoho obětí, které se zranily či přišly o životy při naskakování nebo během jízdy. Životy lidí, kteří se pokoušejí utéci za lepším životem, se zabývá fotograf Alejandro Cegarra, jehož dlouhodobý projekt zvítězil na World Press Photo.
Dokument o inuitských ženách, které proti své vůli přišly o možnost mít děti, přinesl francouzské fotografce Juliette Pavyové absolutní vítězství v jedné z největších a nejprestižnějších fotosoutěží světa. Porota Světových fotografických cen jí v Londýně udělila titul "fotograf roku". Ve fotogalerii přinášíme také snímky dalších finalistů soutěže, kteří o prestižní cenu bojovali.
Snímek palestinské ženy Inas Abu Maamarové, která objímá tělo pětileté neteře Saly, se stal letošním vítězem fotožurnalistické soutěže World Press Photo. Jeho autorem je fotograf Mohammed Salem, pracující pro tiskovou agenturu Reuters. Dívka zahynula společně se svou matkou a sestrou poté, co jejich dům zasáhla izraelská raketa, uvádí World Press Photo.
Ostrov Isle de Jean Charles ležící u pobřeží americké Louisiany byl ještě v roce 1955 sedmnáct kilometrů dlouhý a osm kilometrů široký. Dnes má kvůli stoupající hladině oceánu a škodám způsobeným hurikány délku tři kilometry a šířku 400 metrů. Fotografka Sandra Mehlová, oceněná čestným uznáním na soutěži World Press Photo, vypráví svými snímky příběh ostrova i jeho obyvatel, kteří přišli o domovy.
Jmenovali se Jindřich Bišický, Gustav Brož, Jan Myšička, Karel Neubert a Jenda Rajman. Pět českých vojáků, kteří prožili dramatické chvíle bojů první světové války. Zároveň to bylo pět vynikajících fotografů, kteří zaznamenali naprosto unikátní svědectví o tom, jak se žilo na frontě a v její blízkosti. Nyní lze jejich snímky vidět v mělnické galerii Ve Věži.
Černobílé fotografie odrážející život v dobách totality umocňuje zvuk projevu komunistického prezidenta Gustava Husáka nebo dobové písně Karla Gotta. V protikladu k nim další snímky ukazují výjevy ze světa na druhé, svobodné straně železné opony. V pražské galerii Czech Photo Centre právě začala výstava Vladimíra Birguse Černá a bílá. Na tu brzy naváže výstava Červená a modrá v Leica Gallery.
Před sedmdesáti lety zemřel Auguste Lumiére, který s bratrem Louisem vynalezl nejen kinematograf, ale také barevnou fotografii vytvářenou takzvaným autochromovým procesem. Díky tomu se fotografovalo barevně už před více než sto lety. Na vybrané autochromové snímky z celého světa se můžete podívat v naší fotogalerii. Najdete na nich mimo jiné i mladého budoucího československého prezidenta Beneše.
Pátečníci a Karel Čapek patří k sobě, říkají učebnice. Jenže některé věci se tam nedozvíte. "Drsné slovo tu vzácné nebylo a obhroublosti tu v klatbě nebyly," popsal tato setkání intelektuálů jeden z nich. Čapek Pátečníky fotil, ale u několika portrétů nebylo jasné, kdo na nich je. Podařilo se to zjistit autorům knihy Pátečníci na fotografiích Karla Čapka. Navíc přidali i mnoho zajímavých příběhů.
Evropským vítězem fotožurnalistické soutěže World Press Photo se stal fotograf Adem Altan se snímkem, který zachycuje oběti tragického zemětřesení v Turecku. Cenu za sérii snímků získala Němka Johanna Marie Fritzová s reportáží ze zaplavené válečné zóny pod ukrajinskou přehradou Kachovka. Fotogalerie přináší přehled kontinentálních vítězů World Press Photo, kteří se utkají o světové vítězství.
Lidové Velikonoce si dnes spojujeme především s pondělní pomlázkou. Tradičních zvyků však bylo ve skutečnosti mnohem více. Na Velký pátek se předly kouzelné nitě, na Bílou sobotu chodily po vesnicích průvody koledníků se zrádným Jidášem a v některých regionech měli dokonce i speciální velikonoční betlémy. Staré zvyky si o víkendu připomněli ve skanzenu lidových staveb v Kouřimi.
Po extrémně teplém únoru následuje teplý březen a všude je vidět, že jaro přišlo v tomto roce velmi brzo. Platí to i pro Prahu, která je už v březnu nádherně rozkvetlá. Její jarní půvab zachytil na svých snímcích fotograf Radoslav Vnenčák. Předpověď počasí navíc naznačuje, že si té krásy budeme moci o velikonočních svátcích užít.
Je to přesně 55 let od doby, kdy se do ulic mnoha měst v Československu vyhrnuly do ulic davy. Lidé 28. března 1969 slavili "hokejovou pomstu" za okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Porážku sovětského mužstva na mistrovství světa v Stockholmu lidé brali jako symbol odporu. Fotogalerie ukazuje, jak tyto události zachytili významní fotografové Miloň Novotný, Emil Fafek a Miroslav Hucek.
Automobilový závodník a konstruktér formulí Joff Summerfield připravuje knihu o své cestě kolem světa na kostitřasu, během které projel i Prahou. Před pár dny o ní mluvil v cyklistickém podcastu Just Ride. "Hlavní je myslet pozitivně, občas zariskovat a pořád si držet úsměv," říká Brit, který na historickém kole projel 23 zemí na čtyřech kontinentech a celkem ujel přes 35 400 kilometrů.
Začínal jako muzikant, koncertoval i s folkařem Jaroslavem Hutkou. Nakonec se však Jiří Hanke vydal jinou cestou. Stal se jedním z nejuznávanějších československých fotografů - právě teď několika výstavami slaví své nadcházející osmdesátiny a zároveň i padesát let s fotoaparátem. A když se řekne Jiří Hanke, člověku se hned vybaví také Kladno. Je to jeho město - jehož svéráznou krásu umí zachytit.
Byl to pro porotu těžký úkol: leželo před ní bezmála sto čtyřicet krásných fotografií, ze kterých musela vybrat deset nejlepších. Nakonec padlo rozhodnutí a už známe vítěze Světových fotografických cen Sony v kategoriích Open (jednotlivé snímky). Ve fotogalerii jsme k deseti nejlepším přidali výběr prací, které byly hodnoceny ve finále, ale na první příčku nedosáhly. I ty však dokážou okouzlit.
Možnost vidět snímky legend československé dokumentární fotografie Pavla Diase a Tibora Huszára je vždycky vzácná. Teď se na jedné výstavě propojily s tvorbou mladé slovenské fotografky Kariny Golisové, která zkoumá moderní underground. Na jedné straně klasický černobílý dokument, na druhé jeho moderní podoba. To nabízí aktuální výstava Skryté významy v pražské Leica Gallery.
Mezi holými větvemi září jako narůžovělá cukrová vata. Na prosluněném svahu nad městem Hustopeče právě nyní kvetou mandloně. Jsou vzpomínkou na časy socialistického Československa, které se rozhodlo osamostatnit v produkci jader pecek mandloně obecné. Jak ale myšlenka na vlastní produkci vyvstala, tak i postupem let pohasínala kvůli nedostatečně konkurenci ze zahraničí.
