V KLDR se měla stát propagandistkou komunistického režimu. Otec si ale její budoucnost představoval jinak a zařídil dceři útěk do jihokorejského Soulu. O skutečném osudu mladé uprchlice vypráví v novém románu Severka koreanistka Nina Špitálníková. V rozhovoru vysvětluje, proč se svou hrdinkou soucítí, přestože zničila stovky životů, i proč se rozhodla napsat pohádku, která totalitu přiblíží dětem.
Panické ataky přirovnává ke svěrací kazajce - jako by člověka někdo škrtil a stisk neměl nikdy povolit. Tereze s úzkostmi pomohly až terapie a antidepresiva, kterým se však dlouho vyhýbala. Negativní pocity, které pramenily z nízkého sebehodnocení, konfliktů s matkou či složitého coming outu, tlumila alkoholem i sebepoškozováním. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje, jak se z nejhoršího dostala.
Co je tradiční, není třeba měnit, zaznívá v novém filmu Úsvit. Režisér Matěj Chlupáček si však pokládá otázku, jak se ve světě s pevným řádem žije lidem, kteří do něj nezapadají. Vypráví totiž o baťovském městě, které se musí konfrontovat s mrtvým hermafroditním dítětem. V rozhovoru vysvětluje, proč se téma intersexuality rozhodl otevřít, i když tím možná přilije olej do ohnivých kulturních válek.
Pelíšky patří k filmům, které Češi můžou vidět posté, a stejně je neomrzí. Kdo by si je chtěl užít i jindy než o Vánocích v televizi, může navštívit kavárnu v pražském Radotíně, kterou si otevřeli manželé Eva a Vladimír Barákovi. Čas se tam zastavil v 60. letech. Hosté se mohou usadit do křesílek v bruselském stylu, zamíchat si turka lžičkou od soudruhů z NDR a zocelit se při hře Vyděržaj pioněr.
Je rok 2041 a Praha bojuje s terorismem i rozevíráním sociálních nůžek. Nadějí může být technologie, která lidem dovoluje vstát z mrtvých. Jen si musí pravidelně zálohovat svá digitální já. Zápletka filmu Bod obnovy přitom není tak nereálná, jak se zdá. "Vědci už na tom pracují," říká režisér Robert Hloz. V rozhovoru popisuje, jak se mu v Česku povedlo natočit sci-fi, které snese světové srovnání.
Málokdo umí pocity žen ve světě dominovaném muži či nejistoty mileniálů v pozdním kapitalismu pojmenovat tak trefně jako písničkářka Katarzia. Začátkem října enfant terrible česko-slovenské hudební scény vydává desku Šťastné dieťa, na které zpívá o pasti toxických vztahů i úvahách nad potratem. V rozhovoru vysvětluje, proč by se obzvlášť v době klimatické krize měli umělci společensky angažovat.
V posledních letech byla vidět převážně v komediích. Teď ale herečku Janu Plodkovou čeká premiéra filmu Němá tajemství, v němž ztvárnila vnitřní boj ženy, která pečuje o manžela postiženého afázií. Zároveň má za sebou natáčení road movie Karavan, kde si zase zahrála po boku chlapce s Downovým syndromem. V rozhovoru mluví také o rolích alkoholiček a klidu, který zažila v amazonském deštném pralese.
První česká soukromá rozhlasová stanice od začátku popírala všechny recepty na úspěch. Hrála divnou hudbu a její moderátoři neuměli mluvit. Přesto si Radio 1 našlo fanoušky, kteří na něj dodnes nedají dopustit. Jeho historii v knize Život v éteru mapuje novinářka Jana Kománková. V rozhovoru vzpomíná na půjčovny cédéček, odkud dýdžejové sháněli desky, i posluchače, které odkazovala na linku důvěry.
S minisérií Volha rozdělil diváky na dva tábory. Jedni oceňovali, že konečně vznikla neúprosná reflexe normalizace, druzí režisérovi Janu Pachlovi vyčítali, že jim kazí nostalgické vzpomínky na mládí. Nyní Česká televize uvádí jeho novou kriminálku Oktopus, která vypráví o odložených případech. V rozhovoru popisuje, proč tolik táhnou postavy asociálních detektivů i proč ho neláká žánr true crime.
Narazit na zmrzlinu vyrobenou z čistě přírodních ingrediencí není samozřejmost. Jitka Štáhlichová z plzeňského podniku Kolombina se ale jakýmkoli syntetickým příměsím striktně vyhýbá. K řemeslu přičichla už v dospívání, když si její rodiče v porevoluční euforii pořídili cukrárnu i se zmrzlinářským vozem. Později se dokonce učila od Italů v Boloni. Sama se může utlouct třeba po citronové s rukolou.
Ještě za covidu byla pražská tramvajová smyčka Dlabačov postapokalyptickým místem plným bezdomovců a narkomanů. Jan Řídký a Ondřej Kužílek si ale z dětství pamatovali, jak tudy proudily davy na nedaleký Strahovský stadion, a chtěli dopravnímu uzlu jeho zašlou slávu vrátit. Proto si loni ve vyřazené tramvaji otevřeli stylové bistro Točna. Teď se u něho scházejí šotouši, manažeři i rodiče s dětmi.
Za seriál #martyisdead o kyberšikaně získal mezinárodní cenu Emmy. Teď se režisér Pavel Soukup vrací s filmem #annaismissing, který vypráví o pátrání po zmizelé influencerce, pornu z pomsty i pranýřování obviněných ze sexuálního násilí. V rozhovoru vysvětluje, proč chce u diváků vzbudit pocit, jaký mívá při politických debatách, i proč se na internetu někdy chová stejně rizikově jako jeho postavy.
Kdo se chce přenést do kouzelného světa Harryho Pottera, nemusí nutně cestovat až do studií na okraji Londýna, kde se filmová adaptace knižní série natáčela. Stačí, když navštíví kavárnu CukrCafé Ridikulus na pražském náměstí I. P. Pavlova. Fanoušci příběhů mladého čaroděje Aneta Sahulová a Jiří Zeman v ní podávají třeba máslový ležák, sérum pravdy, tekuté štěstí nebo jedlý květináč s mandragorou.
Snímek Úsměvy smutných mužů, který zachycoval jeho boj s alkoholismem, se stal diváckým hitem. Teď se filmové adaptace dočkal i jeho román Dvě slova jako klíč. Spisovatel Josef Formánek v něm mimo jiné vypráví o noci, kdy našel Boha a zbavil se strachu ze smrti. Své duchovní hledání, které započalo už na indonéském ostrově Siberut, popisuje také v rozhovoru. "Svou víru ale nikomu nevnucuju," říká.
Česká gastronomická scéna zatím zažívala rozkvět spíš v centrech měst. Bratři Karel a Tomáš Selingerovi se však před rokem rozhodli pozdvihnout úroveň pohostinství i na sídlišti, kam se v době bytové krize stěhuje čím dál víc mladých lidí. Mezi paneláky v brněnské Bystrci si otevřeli bistro Bratrs, ve kterém servírují udržitelný fast food s důrazem na sezonní suroviny a dobroty ryze domácí výroby.
Depresivních a úzkostných lidí stále přibývá a nejde zdaleka jen o dospívající, kteří bývají pro svou přecitlivělost přezdíváni sněhové vločky. Jan Géryk v knize Společnost úzkosti popisuje, jak zhoršující se duševní zdraví souvisí s informačním přehlcením, přepracovaností i svobodou bez jasných mantinelů. Dnešní dobu přirovnává k jízdě na houpacím koni, který se sice hýbe, ale zůstává na místě.
Manželé Petr a Dana Fajkošovi v pětatřiceti netušili, co se životem. Proto si pořídili plotnu na palačinky i gril na burgery a začali obrážet festivaly. Nakonec zakotvili v podhradí Bezdězu, kde si pronajali zanedbanou boudu s rychlým občerstvením. Dnes je z ní taverna S láskou Karel, ve které rozmlsaným turistům grilují hovězí svíčkovou i mořské plody. Bývalý nevěstinec pak přestavěli na penzion.
V kempu u pošumavské Úbislavi kdysi stával jen skromný kiosek s utopenci či nakládaným hermelínem. Před osmi lety se ale stánku ujali Jitka Sauvage a její někdejší manžel – kuchař původem z Francie. Když hosté nové majitele poznali, žadonili o šneky nebo žabí stehýnka. Zvěsti o Divokým bistru se rozšířily po celém Česku, dnes už se tam člověk nají jen s rezervací.
Čeští vědci se už v polovině minulého století zabývali terapeutickými účinky LSD. Nyní se psychedelika do hledáčku odborníků dostávají znovu a mnozí je považují za naději pro léčbu některých duševních onemocnění. Zkoumá je také psychiatr Filip Tylš, který na Psychedelické klinice Psyon poskytuje ketaminem asistovanou terapii. V rozhovoru přibližuje, co při ní lidé zažívají a proč není pro každého.
V korporátu si je hýčkali štědrou výplatou i pracovními benefity. Přesto se dva bývalí manažeři rozhodli zariskovat a otevřít si v Berouně lahůdkářství. Za covidu navíc s poctivými italskými surovinami začali vyrábět vlastní zmrzlinu. Největšími hity Bonté Gelaterie jsou slaný karamel, pistácie, dračí ovoce či mango. Jan Mareš a Jiří Lerch ale experimentují taky s pivem, parmazánem nebo lososem.
