Programátoři a herní designéři z Karlovy univerzity se spojili s historiky z Akademie věd a loni vydali nevšední počítačovou hru Attentat 1942. Vypráví o osudech běžných civilistů, kteří bojují o krk i o čest ve vyhroceném období heydrichiády. Způsob, jakým hra svědčí o mnohdy protichůdných pohledech na historické události, ocenila i porota Independent Games Festivalu.
Patří mezi nejmladší české šéfkuchaře. Ve čtyřiadvaceti letech už asistoval japonskému sushi masterovi v brněnském Koishi a v Olomouci pomáhal rozjet momentálně nejlepší českou restauraci Entrée. Jako šéfkuchař dnes Ondřej Dulanský vede brněnský Pavillon, který se loni v žebříčku Grand Restaurant probojoval do první desítky. Labužníky okouzlil důvěrně známými chutěmi z dětství i lahůdkami typu šneci a žabí stehýnka.
Jaké knihy by voliči našli na nočních stolcích devíti kandidátů, kteří se utkají v prvním kole historicky druhé přímé volby českého prezidenta?
Buďte vlídní k nemakačenkům a dávejte jim prémie, zato si pořádně zasedněte na výkonné pracovníky. Tak zní jedna z rad sabotérského manuálu, který zpracovala americká tajná služba za druhé světové války. Je určen mimo jiné i pro šéfy a zaměstnance firem na fašisty okupovaných územích. A jak se zdá, mnozí z dnešních manažerů i jejich podřízených se příručkou sabotéra stále řídí.
Mohl to být pátý exemplář mapy Ameriky, jejíž dřevorytovou předlohu navrhl německý kartograf Martin Waldseemüller. Unikát z počátku 16. století na základě zápisů cestovatele Ameriga Vespucciho popisoval nově objevený kontinent. Český restaurátor Michal Peichl ale odhalil, že mapa s odhadovanou cenou milion dolarů je ve skutečnosti podvrh.
Čínský výtvarník a umělec Aj Wej-wej v Praze představil dokument Lidský proud, který se věnuje uprchlické tematice. Při natáčení snímku se svým týmem během osmi měsíců navštívil čtyřicet táborů ve třiadvaceti zemích světa a pořídil rozhovory se šesti sty lidí. "Zdá se mi, že se lidská netolerance stala mezinárodním hnutím a pro Česko to platí taky. Proč Evropa ztratila odvahu a integritu v otázce ochrany lidských práv? Nejedná se o regionální problém, ale o problém globální," řekl na diskusi spojené s projekcí filmu.
Do Evropy v listopadu přiletěl jen na skok, aby za fotku z oslav hnutí Hizballáh převzal cenu pro vítězný snímek Czech Press Photo. Hned vzápětí se slovenský fotograf Martin Bandžák vrátil do Kambodže, kde už patnáct let působí jako humanitární pracovník. Jako člen neziskové organizace pomáhal mimo jiné po zemětřesení na Haiti a na evropských hranicích poskytoval pomoc uprchlíkům. Oproti běžným fotoreportérům tak bývá důvěrně seznámený s pohledem místních komunit. „Nepřemýšlím, co mám vyfotit, abych dostal cenu, ale když zachytím něco silného, rád se o to podělím,“ říká dvaačtyřicetiletý dokumentarista v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pětadvacetiletého právníka Karla Jandáska upoutala v zahraničí neobvyklá pletená kravata. Během studií se neformální vázanku rozhodl dostat na český trh a se dvěma spolužáky založil značku Kavalier's, která si potrpí na eleganci. Protože však studenti zákonitosti výroby objevovali za běhu, první kusy s jejich logem elegancí zrovna neoplývaly. Za tři roky fungování už ale mladí podnikatelé mouchy vychytali.
V deseti letech se s rodiči a třemi sourozenci rozloučila s vlastí, kterou právě dobývalo hnutí Tálibán prosazující radikální islám. Vzpomínky na bombardovaný Afghánistán se jí vrátily až v době, kdy se po třech letech v uprchlickém táboře úspěšně integrovala do české společnosti. O překážkách, které její rodina musela podstoupit, vyprávěla devětadvacetiletá Sagar Rakin na besedě neziskové organizace Mozaiky.
Výtvarnice Kateřina Šedá, která letos získala ocenění Architekt roku, se vydala vlakem z Prahy do Drážďan. V rámci společného projektu s Národní galerií a s čertem, Mikulášem a andělem po ruce zkusila cestující ponouknout k upřímné komunikaci nejen s blízkými, ale i s úplně cizími lidmi. "Když v pět odpoledne skřípou brzdy, aby vlak zastavil v cílové destinaci, domlouvají se někteří účastníci zájezdu, že si společně dopřejí něco horkého na drážďanských trzích," píše v reportáži Tomáš Maca, který cestu s Kateřinou Šedou absolvoval.
Vykračovat si po newyorském Manhattanu a vymýšlet design pro oblečení úspěšných firem, které si kupují lidé po celém světě, jí přišlo jako splněný sen. Pak si ale uvědomila, že by musela respektovat trendy a ztratila by vlastní tvář. Proto se Anna Šebestová z globálního módního trhu vrátila zpátky do Česka a založila značku Annanemone. Její oblečení se neobejde bez zdánlivě ošklivých živočichů a rostlin.
Když komunisté poslali otce jeho spolužačky do vězení, sundal ze školní budovy rudou sovětskou vlajku a demonstrativně ji roztrhal. Kvůli tomu se v lágru ocitl i on a po propuštění se tam ještě několikrát vrátil. O odvahu bojovat proti bezpráví však nepřišel. V době pražského jara se František Lízna přidal k jezuitům a o deset let později už jako kněz podepsal Chartu 77. Celý život zasvětil pomoci lidem, kteří se od většiny společnosti nedočkali zastání. Zpovídal vězně a na své faře ve Vyšehorkách přijal i psychicky nemocné. „Moje dveře zůstávají pro všechny nonstop otevřené,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz disident, který k letošnímu výročí sametové revoluce obdržel Cenu Paměti národa.
S bývalými parťáky z Charlie Straight učaroval kritikům i fanouškům a jako jeden z mála českých hudebníků se otevřeně hlásil k tomu, že chce prorazit v zahraničí. Když se v roce 2013 skupina nečekaně rozpadla, založil Albert Černý novou kapelu Lake Malawi.
Ještě nedávno hrozil rodinné sklárně Rückl ve středočeském Nižboru zánik. Podnikatel Martin Wichterle se ale loni rozhodl tradiční značku zachránit a na místo uměleckého ředitele dosadit designéra Ronyho Plesla, který už pracoval na projektech slavných firem Moser nebo Lasvit. Pleslem navržená kolekce České nebe uspěla na letošním Designbloku a Rückl tak pravděpodobně čekají lepší časy. „Chci, aby Rückl bylo první slovo, které si v zahraničí vybaví, když se řekne české sklo,“ svěřuje se Plesl se svými smělými plány.
Polská spisovatelka Katarzyna Surmiak-Domańská ráda opouští svou sociální bublinu. Před čtyřmi lety se vydala na kongres Ku-klux-klanu, aby zjistila, jak organizace, kterou si lidé spojují s bílými rouchy a hořícími kříži, vypadá v 21. století. Akce podle ní připomínala rodinný piknik. Tedy až na to, že na ní členové klanu popírali Osvětim. Své zážitky shrnula v knize Ku-klux-klan: Tady bydlí láska, která právě vyšla v češtině, před několika dny o nich debatovala i v lodi Gulliver pražské galerie Dox.
Z improvizovaného garážového studia v západočeských Vejprnicích se vypracoval až pod křídla největších studií v Hollywoodu. Sedmadvacetiletý Pavel Kacerle se jako středoškolák nadchl pro filmové triky a neutuchajícím zápalem si získal tvůrce blockbusterů jako Iron Man 3 nebo Avengers. V těchto trhácích se podílel na vizuálních efektech, o jejichž historii přednášel i na letošním Týdnu vědy a techniky.
Vynález jízdního kola letos slaví dvousté narozeniny a historická kola, která odpočívala na půdách pod vrstvami prachu, zažívají v posledních letech celosvětovou renesanci. V Česku stroje ze zašlých časů ve své dílně renovuje Robert Štěrba. Retro je v kurzu, obliba i ceny starých kol rostou, říká v rozhovoru a přibližuje mnoho zajímavostí z cyklistické historie.
Když chodila Klára Vöröšová na střední školu, upoutal její pozornost francouzský komiks Padoucnice, v němž David B. líčí boj svého bratra s epilepsií. Dnes má Klára knihkupectví No Ordinary Heroes, v němž upozorňuje na nemainstreamové komiksy odvážných tvůrců. Nejzajímavější úlovky zahraničního komiksu přináší českým fanouškům už tři roky a letos její úsilí vyvrcholí festivalem Frame. Ten se koná v pražském Karolinu 3. až 4. listopadu.
Živila se obchodem s cennými papíry, ale pak místo akcií začala prodávat sladkosti. Letos Šárka Divácká otevřela v Brně cukrárnu, kde se zákazníci mohou cítit jako v říši divů. Ve svém podniku Sorry – pečeme jinak nabízí třeba exotický dort posypaný špenátem a sušenými cvrčky, domácí pralinky křiklavých barev, ale i klasický sachr.
Svůj autorský styl objevila na staré socialistické plovárně. Loni její snímek zdobil fasádu třetího nejvyššího mrakodrapu světa. Mladá slovenská fotografka zachycuje bezemoční postavy v kulisách architektury předlistopadového režimu. Retro barvami, geometrickou přesností a strašidelnou atmosférou si získala mezinárodní ohlas. Fotila na Tchaj-wanu a ráda by se podívala do Severní Koreje.
