Válka na Ukrajině dopadá na osudy milionů lidí, statisíce jich utíkají z domova, mnohdy nemají vůbec nic, jdou do neznáma. A obyvatelé malé moravské vesnice mohou v jejich nynějším životě sehrát klíčovou roli. Skupina žen a dětí z Ukrajiny skončila v obci Blatnička. Majitelé penzionu a místní lidé se jim snaží maximálně pomáhat. "Cítíme se tady jako doma, jsou tady dobří lidé," říkají ženy.
V zákulisí české politiky běží debata o tom, jak by Česko mohlo pomoci lidem, kteří žijí v katastrofálních podmínkách v obléhaném ukrajinském Mariupolu. Předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL chce, aby Česko navrhlo letecký humanitární most. Ve městě obleženém ruskými jednotkami přežívá 100 tisíc lidí. Podle premiéra Petra Fialy ale nyní není takový most reálný.
Ruský vpád na Ukrajinu pohnul české politiky k nákupu vojenské techniky v podstatně větším množství a rychleji než dosud. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS už představila první plány. Rozpočet armády poroste tak, aby se země přiblížila slibu NATO. Vláda už objednala nové zbraně a řeší, jak co nejrychleji nakoupit dlouho slibovaná bojová vozidla pěchoty za 52 miliard korun.
Jihomoravský hejtman Jan Grolich z KDU-ČSL byl první ze šéfů krajů, který oznámil, že kvůli nedostatku peněz bude muset ubytovat část uprchlíků mimo ubytovny či hotely. "Samozřejmě nechci, aby uprchlíci spali v tělocvičnách, stejně jako je nechci stěhovat z penzionů. Ale nelze všechny ubytovat v penzionech a hotelích," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pavilon B výstaviště v Brně je prvním místem v Česku, kde přebývají stovky ukrajinských uprchlíků provizorně na matracích. Kraj říká, že nemá peníze na to, aby jim zajistil lepší ubytování a plnou penzi. Aktuálně.cz s uprchlíky mluvilo a zjišťovalo, jak to na výstavišti chodí. Lidé děkují za střechu nad hlavou i další pomoc. Dodávají ale, že žít déle s dětmi v těchto podmínkách by bylo těžké.
Přestože naprostá většina poslanců v minulosti avizovala, že chtějí podpořit zákony na pomoc uprchlíkům, před samotným hlasováním se stejně nakonec dostali do sporu. Poslanci ANO požadovali, aby v textu zákonů bylo přesněji formulováno, že se podpora nebude týkat žádných jiných cizinců kromě Ukrajinců a lidí, kteří tam mají trvalé bydliště. Nakonec se dohodli s ministrem vnitra na kompromisu.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka hájí postup vlády, která se ve středu rozhodla navýšit finanční pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a zároveň jim usnadnit přístup k práci i registraci v Česku. "Máme morální, lidskou povinnost postarat se o manželky a děti Ukrajinců, kteří bojují i za nás," sdělil Jurečka v rozhovoru pro Aktuálně.cz, ve kterém popisuje podrobněji pomoc uprchlíkům.
Lidé prchající před válkou z Ukrajiny zaplňují centra pomoci v Praze i v řadě dalších míst v Česku. Jen někteří mají v zemi zajištěné ubytování, většina hledá bydlení i práci. S jejich registrací úředníkům pomáhají policisté i dobrovolní tlumočníci, Ukrajinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí. Reportéři Aktuálně.cz navštívili Kongresové centrum v Praze, největší místo, kde se uprchlíci registrují.
Piráti se ve vnitrostranickém hlasování postavili proti česko-polské dohodě o dole Turów. Smlouva, kterou uzavřel premiér Petra Fialy (ODS), tak čelí kritice zevnitř vlády i z opozice. Už dříve ji za selhání označilo hnutí ANO, větší část dohody přitom připravila ještě vláda Andreje Babiše. Aktuálně.cz ve dvaceti bodech shrnuje, co podstatného je obsahem dohody a jaké jsou hlavní sporné body.
Když vedení Prahy v pátek přesunovalo své centrum pomoci z Městské knihovny do podstatně většího Kongresového centra, věřilo, že takto rozsáhlé prostory budou pro uprchlíky stačit. Jenže už v pondělí po poledni museli hasiči oznámit stop stav pro přijímání dalších uprchlíků v hlavním městě. Později primátor Zdeněk Hřib oznámil, že v úterý centrum opět otevře pro nově příchozí.
Krajská centra pomoci čelí stále většímu náporu uprchlíků z Ukrajiny, ti pak například v Praze musí čekat na vyřízení dokumentů dlouhé hodiny. Denní kapacita se rychle vyčerpá. Podle ministra vnitra Víta Rakušana se všichni snaží systém pomoci vylepšit tak, aby uprchlíci čekali co nejkratší dobu. "Takovou vlnu uprchlíků jsme nečekali, ale myslím, že systém pomoci funguje dobře," míní Rakušan.
Hned v prvních hodinách po otevření asistenčního centra pro ukrajinské uprchlíky v Praze se ukázalo, že jediné takové místo nebude stačit. Aktuálně.cz sledovalo situaci na místě od úterý do čtvrtka. Vedení Prahy rychle zareagovalo, v pátek chce pobočku přesunout do Kongresového centra. Uprchlíci však i přes dlouhé čekání a nutné papírování vyjadřují vděčnost a jsou rádi, že se dostali do bezpečí.
Předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinková má za sebou náročné dny. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu organizovala záchranu volyňských Čechů z Žytomyru, města vzdáleného 150 kilometrů od Kyjeva, na které Rusové v úterý letecky zaútočili. "Jsem velmi unavená, ale zároveň šťastná, že už jsou v Česku," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V Praze, Liberci a Brně se otevřela první centra pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. Politici slibují, že další centra vzniknou brzy i v ostatních regionech. "Celý koncept stavíme tak, aby byl co nejjednodušší. Ať je to jako McDonald's, který je všude stejný. Podobně by to mělo být s krajskými centry," pomohl si příměrem hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba.
Český správce domén CZ.NIC zablokoval osm webů šířících dezinformace o ruském útoku na Ukrajinu. Česká mutace serveru Sputnik, kterou provozuje ruská státní agentura, však funguje dál. Běží totiž na mezinárodní doméně .com. I tento a další dezinformační weby by někteří politici rádi zablokovali.
Česká a ukrajinská komunita uspořádaly ve čtvrtek odpoledne na Václavském náměstí v Praze demonstraci s názvem Praha stojí za Ukrajinou. Jak se redakce Aktuálně.cz přesvědčila na místě, na demonstraci přišly asi tři tisíce lidí, mezi kterými převládali mladí. Kromě projevů na podporu Ukrajiny zazněly také ukrajinské lidové písně. Po ukončení akce mnoho účastníků zamířilo k ruskému velvyslanectví.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala v úterý na jednání sněmovny i v kuloárech ostře kritizoval politiku Ruska vůči Ukrajině. Následně v krátkém rozhovoru pro Aktuálně.cz a HN sdělil, že považuje za důležité snižovat energetickou závislost na Rusku. Zároveň potvrdil, že Česko je připraveno přijmout uprchlíky z Ukrajiny. "Jsme připraveni na pohyb jednotek lidí, ale třeba i tisíců uprchlíků," uvedl.
Když byli nynější ministři Vít Rakušan a Vlastimil Válek v opozici, navrhovali snížit rozpočet Hradu až o 50 milionů. I proto, že v Lánech o penězích rozhoduje muž nepravomocně odsouzený za manipulace zakázek. Fialova vláda ale schválila s odkazem na rozpočtové provizorium stejné peníze jako Babišův kabinet. Ministr financí Stanjura i další říkají, že snížení navrhnou v dalším čtení rozpočtu.
Když prezident Miloš Zeman přijel v pátek dopoledne do Poslanecké sněmovny přednést projev ke státnímu rozpočtu, měli mnozí koaliční poslanci připnutou stužku v ukrajinských barvách. Dávali tím najevo solidaritu s Ukrajinou při napětí, které nyní panuje na hranicích s Ruskem.
Chceme bojovat s dezinformacemi, ohlašovala při svém nástupu vláda Petra Fialy. Aktuálně.cz nyní zjišťovalo, jestli se o to kabinet skutečně snaží. První náznaky jsou vidět, některé úřady víc upozorňují na nejzávažnější nepravdy, vnitro chystá kampaň, která má přinést zklidnění do polarizované české společnosti. Zároveň ale zaznívají hlasy, že by měla vláda přidat více odhodlání i lidí.
