Petra Jansová

637 článků

Moje články

Psychologii a Vídeň vyměnil za řeznický pult v Praze. Dává mi to smysl, říká mladý řezník

Vystudoval psychologii ve Vídni a místo lukrativní pozice personalisty v rakouské bance pomáhal v uprchlickém táboře. Když se jako dítě českých emigrantů v Rakousku rozhodl poznat svoje kořeny a přestěhoval se do Prahy, odpověděl na inzerát s nabídkou na práci. Od loňského října tak pracuje v Naše maso a pod vedením slavného řezníka Františka Kšány mladšího se učí tradičnímu českému řemeslu. "Každý den se do práce těším. Baví mě to a hlavně mi to dává smysl. Psychoterapie je běh na dlouhou trať, v Naše maso vidíte efekt okamžitě," říká.

Slavné michelinské restaurace jsou sterilní jak nemocnice, já hledám punk, říká kreativní šéfkuchař

Jan Všetečka působí jako kreativní šéfkuchař sítě restaurací Ambiente. Ve spolupráci s týmy jednotlivých podniků vymýšlí nová jídla a hledá způsob, jak posunout úroveň tuzemské gastronomie o laťku výš. Každý půlrok proto jezdí na stáže do zahraničních restaurací. Stejně tak by se podle něj kuchaři ze zahraničí mohli učit v Česku. Práci v michelinských podnicích nevyhledává, dává přednost punkovějšímu stylu. "Ve tříhvězdě je všechno sterilní, například když jsem byl v kodaňském Gerániu, připadal jsem si jako v nemocnici. V jednohvězdě jsou navíc kuchaři strašně našláplí a chtějí jít dopředu, protože usilují o další hvězdu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Šumperák byl pro lidi výjimečný, bydlet v něm se jim líbí i dnes, říká teoretik umění

Rodinný dům typu V, známý jako šumperák, vzbuzoval už v minulosti rozporuplné reakce. Přesto jich podle odhadů stojí v Česku více než čtyři a půl tisíce. Pro svoje majitele představoval symbol moderního bydlení a většina z nich je na něj hrdá dodnes. Fenoménem šumperáků se zabýval i teoretik umění a fotograf Tomáš Pospěch v knize Šumperák. Typizované bydlení, které popírá individualitu, podle něj není jen fenoménem minulosti. Lidé dávají přednost projektům na klíč dodnes. "Někdo ale rád bydlí v něčem, co mají ostatní a je osvědčené. To podstatné, tedy jak a v čem trávíte svůj život, není otázkou peněz," říká v rozhovoru.

Český poeziomat oživí New York. Na místě legendárního klubu z něj zazní verše beatníků

Poeziomat zpříjemňoval veřejný prostor donedávna jen v Česku. Před měsícem byl instalován v Londýně a v pátek 3. června bude český "vynález" představen občanům New Yorku při příležitosti nedožitých 90. narozenin amerického básníka Allena Ginsberga.

Češi nejsou rasisté. Vaši zemi miluju, nechci, aby se měnila, říká italský režisér

Emanuele Ruggiero a António Pedro Nobre jsou filmaři, kteří žijí v Česku několik let. Oženili se a vychovávají zde své děti. Život cizinců a českých emigrantů zdokumentovali ve snímku Czizincii/Mygranti, v němž chtějí nabídnout českým divákům pohled na jejich zemi očima cizinců, kteří v ní žijí. "Věc, která mě nejvíce překvapuje ve srovnání s Itálií, je silná občanská výchova a respektování pravidel. Pravidla, která jsou jasně daná a musí být dodržována. Jsem rád, že můj syn, napůl Čech, je vychováván tímto způsobem," říká v rozhovoru Emanuele Ruggiero. Film bude mít premiéru v červnu.

V civilizovaných zemích se v restauraci nekouří, je to populismus poslanců, tvrdí čeští šéfkuchaři

Zákon o zákazu kouření v restauracích neprošel. Podle šéfkuchařů z vyhlášených restaurací se Česko zase vzdálilo moderním trendům. V západních zemích je běžné v restauracích nekouřit. "Dohadování se o tom, zda zakázat kouřit, nebo ne, je pouze populistickou hrou pánů poslanců. Všude v civilizovaném světě je naprosto běžné, že se v restauracích nekouří," tvrdí popularizátor české gastronomie Roman Vaněk.

Normalizace můj život obohatila, i když to byla doba bez vyhlídek, říká fotograf

Jan Jindra vystudoval pražskou FAMU, kde se věnoval převážně dokumentární fotografii. Již za svých studií vytvořil řadu reportážních cyklů (Silvestr v Hotelu Jalta, Noční rychlík nebo Chalupáři).

BBC šetří a ruší populární rubriku o receptech. Krize médií dolehne i na Česko, varuje odborník

Server britské televizní stanice BBC v rámci úspor zruší oblíbenou gastronomickou rubriku Good Food. Rozhodnutí o plánovaných škrtech, které se budou týkat i cestování nebo regionálního zpravodajství, kritizují lidé na sociálních sítích. Kvůli záchraně online receptů vznikla i petice, kterou podepsalo přes 185 tisíc lidí. Podle internetového publicisty a odborníka na sociální sítě Daniela Dočekala vlna zeštíhlování čeká i české vydavatele internetového obsahu.

Karel IV. jako komiksový superhrdina. Otec vlasti měl podobný osud jako Batman, říká autor knihy

V letošním roce si Česko připomíná výročí 700 let od narození Karla IV. a při této příležitosti vznikla i kniha s názvem Karel IV. - Pán světa. Otec vlasti je v ní představen jako komiksový superhrdina. Autor knihy Zdeněk Ležák chtěl pomocí komiksu přiblížit historii 14. století širší společnosti, především dětem. "Chtěl jsem ho především ukázat jako živou postavu, snažil jsem se vyhnout suchému výčtu dat. A placatému popisování někoho, kdo měl neuvěřitelně zajímavý život," vysvětluje. Římského císaře a českého krále rovněž přirovnává k Batmanovi.

Sbohem a šáteček, rozloučil se Čech ve Vietnamu. Populární blog smazal kvůli nevděčným Čechům

Před dvěma roky se odstěhoval do Vietnamu. Od té doby předával na blogu Čech ve Vietnamu řadu užitečných tipů všem, kteří se chtěli do asijské země podívat. Dělal to rád a pomoc cestovatelům mu dávala smysl. V úterý ale oznámil, že se rozhodl svůj blog smazat. Může za to podle něj česká nevděčnost.

Dnešní děti jsou jiné, museli jsme zrychlit, říká Martin Klásek, Hurvínek i Spejbl dohromady

Spejbl a Hurvínek slaví 2. května už 90. narozeniny. Jedním z těch, kdo jim propůjčili hlas, je i Martin Klásek. V divadle začínal v 70. letech jako jevištní technik a zanedlouho začal alternovat Miloše Kirschnera. Dnešní děti jsou podle něho jiné, a proto se jim musely přizpůsobit i scénáře. "Za našeho mládí bylo všechno klidnější. Děti měly mnohem větší trpělivost. Dnes se všechno kvůli moderním technologiím, počítačům a hrám zrychluje. I my jsme museli proto změnit přístup," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Snažíme se motivovat Čechy, aby na sobě pracovali, říká Lukáš Sedláček

Lukáš Sedláček studoval religionistku, hebraistiku, mezinárodní teritoriální studia a evropská studia na Karlově univerzitě a na Univerzitě v Cambridgi mezinárodní vztahy. Po několika letech pracovních zkušeností získaných ve státním, neziskovém sektoru se rozhodl založit European Leadership & Academic Institute (ELAI) a v jejím rámci se snaží podpořit rozvoj českých talentů. "Samozřejmě jsou ale Češi všeobecně považováni za velké pracanty. Svoji roli a roli institutu vnímám právě v povzbuzování jejich dalšího úsilí," říká mimo jiné v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

V Indii si dovolím být sama sebou, říká Češka, která si zahrála v Bollywoodu a učila Indy umění

Scénografka, malířka a lektorka Renata Drábková si zamilovala Indii. Do druhé nejlidnatější země na světě vyráží každý rok. Poslední cestu spojila se svým velkým snem. Po ročním pobytu v kulturním centru jižní Indie po sobě zanechala několik krajinných uměleckých prvků. Do Indie plánuje vycestovat i v budoucnu. "V Indii se řídím víc intuitivně a zároveň jsem asi i víc srdečná. Intuice mi pomáhá vyvarovat se určitým problémům, což se mi vyplatilo už i na první cestě," vypráví malířka, která si střihla i pár rolí v bollywoodských filmech.

Nebyl to zbytečný risk, měli jsme jen smůlu, říká o nešťastném konci lodě z pet lahví její kapitán

Brněnští mořeplavci pod vedením Alberta Fikáčka plánovali překonat Středozemní moře na lodi vyrobené z plastových lahví. Jejich plán ale zhatila souhra nepříjemných událostí. Nejprve se ocitli v zajetí francouzských úředníků, posléze je evakuovala z lodi italská pobřežní hlídka kvůli rozbitému motoru a zlomenému stěžni. Jak se dostali přes zákaz vyplout z Korsiky do blízkosti Sardinie, ale Fikáček v rozhovoru pro Aktuálně.cz neprozradil. "V současné chvíli by pro nás nebylo dobré pouštět tyto informace na veřejnost," odpovídá kapitán na otázku, zda uprchli.

Hřbitov představuje pravdivý obraz o stavu naší společnosti, říká autor publikace Atlas Funeral

Projekt Atlas Funeral vznikl na základě zájmu o fenomén vizuální kultury v  prostředí hřbitovů. Publikace, věnovaná pražské nekropoli Malvazinky, se snaží zviditelnit často opomíjené funerální umění.

České dobrodruhy na plavidle z pet lahví evakuovali, po lodi se pátrá. Utíkali ze zajetí na Korsice

Brněnští mořeplavci uprchli z Korsiky, kde je zadržela francouzská armáda. Ta měla podezření, že se chtějí v Alžíru přidat k Islámskému státu. Z katamaránu vyrobeného z plastových lahví se mezitím díky samozvanému státu Liberland stalo legální plavidlo. Na rozbouřeném moři se jim ale rozbil motor a přišli o stěžeň. Evakuovala je pobřežní hlídka, loď však nezajistila a je nezvěstná.

Západ žije na dluh, tvrdí česko-slovenský pár v rumunském Banátu. Buduje tu soběstačnou farmu

Koncem roku 2012 začali Nataša Děkanová a Robin Šmíd v české vesnici Rovensko v Rumunsku budovat soběstačné hospodářství. V Praze opustili dobře placená místa a v odlehlém koutě Evropy na vrcholcích hor hledali možnost, jak žít méně spotřebně a závisle. V Česku to podle nich kvůli přebujelému státnímu a bruselskému aparátu nešlo. Na rekonstrukci budovy, v níž chtějí vybudovat manufakturu na zpracování lanýžů, vybírají peníze na internetu. "Trvalo nám si na užší sousedské vztahy zvyknout, zvláště v kombinaci s faktem, že se zde nepoužívají domovní zvonky, o příchozích se tak dozvíte ve chvíli, kdy s úsměvem vejdou do vašeho obýváku," píší Nataša a Robin v e-mailovém rozhovoru z Rumunska.

Rovensko v rumunském Banátu: Místo s velkou českou komunitou a tradičním životem

Jak vypadá život v odlehlém koutě rumunského Banátu?

Karlín byl luxusním předměstím. Územním plánem připomíná newyorský Manhattan, tvrdí architekt

V rámci konference o společensky prospěšném podnikání Be In Karlín přiblížil architekt a urbanista Petr Kučera historii a vývoj této pražské čtvrti. Upozornil především na unikátní urbanistické řešení a dynamický vývoj po povodních v roce 2002.

Architekt: Václavák je náhrobkem komunismu. Z Prahy se stane evropské město až po revitalizaci

Architekt Petr Kučera se od roku 2005 věnuje popularizaci historické architektury v Praze a posledních pět let pracuje na projektu revitalizace Václavského náměstí. Klíčové místo české metropole je podle něj nejenom náhrobkem komunismu, ale i pomníkem polistopadového přebujelého vývoje kapitalismu. Volá proto po změnách. "Rád bych se dožil toho, že se jednou po novém Václaváku projdu. Dokončení jeho revitalizace je pro mě zásadním krokem k tomu, aby se z Prahy stalo evropské velkoměsto západního střihu, kde si veřejných prostranství velmi váží a na jejich podobu a užívání přísně dohlíží,“ říká v rozhovoru.